Kryl měl být v Národním. Výstava skončila v pražském „sklepení“

Výstava „Ahoj občani!“, která připomíná odkaz písničkáře Karla Kryla, byla zahájena v Domě U Zlatého prstenu v Praze vloni na podzim. To je konstatování. Původně však bylo vše na cestě k tomu, že proběhne ve větším měřítku v prostorách Národního muzea. Nakonec ale hlavní roli v její realizaci sehrálo Muzeum hl. m. Prahy.

Národní archiv, který spravuje umělcovu pozůstalost, se od počátku snažil najít instituci, jež by mohla výstavu uspořádat. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček vysvětlil, proč archiv potřeboval partnera.

„Archiv bohužel nedisponuje odpovídajícím prostorem, kde by mohl výstavu z materiálů Národního archivu – zejména cenné dokumenty a exponáty z období po Krylově emigraci – prezentovat široké veřejnosti,“ uvedl.

Výstava se měla stát důstojným připomenutím odkazu legendárního písničkáře, přičemž její součástí jsou unikátní dokumenty, rukopisy písní, audiozáznamy, osobní korespondence i Krylova kytara. Pozůstalost Karla Kryla získal Národní archiv díky daru jeho vdovy Marlene Kryl, což Vojáček označil za „zásadní událost s historickou a kulturní hodnotou“. Proto se archiv snažil zajistit, aby výstava měla co největší dosah.

Jedním z prvních oslovených partnerů bylo Národní muzeum, které svou prestiží a návštěvností logicky představovalo ideální místo pro takovou expozici. Jak potvrdila mluvčí muzea Kristina Kvapilová, archiv mu nabídku na spolupráci skutečně předložil.

„Národní muzeum nabídku od Národního archivu na uspořádání této výstavy dostalo,“ sdělila. Nakonec se však muzeum rozhodlo ji neuskutečnit. „Projednalo ji v souladu se svými interními pravidly, standardně jako jiné nabídky na spolupráci, a následně se s Národním archivem shodlo, že realizace výstavy v prostorách muzea v daném čase není z technických a provozních důvodů možná,“ dodala.

Pouhé technické důvody, nebo něco víc?

Národní archiv po neúspěchu jednání s Národním muzeem oslovil Muzeum hl. m. Prahy, kde se nakonec podařilo výstavu zorganizovat. Přesto zůstává otázkou, proč tak významná expozice nenašla své místo v největší a nejprestižnější muzeální instituci v zemi.

Ředitel Národního archivu Milan Vojáček potvrdil, že rozhovory s Národním muzeem probíhaly, avšak jejich výsledek nebyl pozitivní. „Jednání nakonec skončila převážně z organizačních a technických důvodů,“ míní.

Také mluvčí archivu Jan Charvát poukázal na to, že se nepodařilo sladit termíny „Došlo k vzájemným jednáním, ale bohužel se ukázalo, že není možné sladit časové požadavky tak, aby výstavu mohli návštěvníci poprvé navštívit v roce 2024,“ vysvětluje.

Rok 2024 přitom nebyl vybrán náhodou – připomínáme si 30 let od Krylova úmrtí a 80 let od jeho narození. Výstava měla být jedním z hlavních bodů letošních vzpomínkových akcí na slavného písničkáře.

Národní archiv se nakonec domluvil s Muzeem hl. m. Prahy, kde bylo možné sladit všechny požadavky a expozici realizovat včas. Podle Charváta byl tímto způsobem splněn hlavní cíl archivu – představit pozůstalost Karla Kryla veřejnosti v důstojném prostředí.

Jedničkou ale bylo právě Národní muzeum. „Národní archiv měl zájem na tom, aby se výstava konala v Národním muzeu. Proto jsme tuto instituci oslovili,“ potvrzuje Charvát.

Výstava plná inovací

Muzeum hl. m. Prahy přistoupilo k výstavě inovativně a moderně, čímž se snaží přiblížit Krylovu osobnost i mladší generaci. „Velmi rádi jsme výstavu realizovali a těší nás i velký zájem, který o ni ze strany veřejnosti je,“ říká mluvčí pražského muzea Veronika Nová.

Výstava Ahoj občani! nabízí nejen unikátní historické artefakty, ale i pokročilé digitální technologie. Díky systému MetaHuman, vyvinutému studiem Yord, se podařilo vytvořit digitální podobu Karla Kryla, která se pohybuje a dokonce mluví jeho vlastním hlasem.

„Výstava je příkladem toho, jak chceme jako moderní městské muzeum vzpomínku na historicky zásadní osobnost propojit s inovativními technologiemi,“ sdělil ředitel muzea Ivo Macek. Součástí expozice jsou také dosud nezveřejněné a nevystavené materiály, rukopisy písní, dopisy a osobní předměty Karla Kryla, které muzeu poskytl Národní archiv.

Ačkoliv oficiální vyjádření obou institucí zdůrazňují organizační a technické důvody, někteří odborníci a novináři spekulují, zda nešlo i o jiné faktory. Podle některých šlo dokonce o chybné rozhodnutí ředitele „Národního“ Michala Lukeše, který tak s nadsázkou řečeno výstavu odsoudil do menších prostor v pražském „sklepení“.