Česko má strukturální problémy už dlouho, levná práce už netáhne, varují ekonomové

Konsolidační balíček sice pomohl, Česko však má dlouhodobě strukturální problémy a model ekonomiky založený na levné práci už ztrácí svou účinnost. Pro Echo24 to řekli v reakci na zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) oslovení ekonomové a shodují se, že je třeba důrazně škrtat ve státní sféře, osekat dotace a digitalizovat.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 uvedl, že Česko má na strukturální problémy zaděláno dlouhodobě. „Nejde přitom jen o současné deficity, respektive strukturální schodek, ale zejména o negativní demografický výhled, který povede k soustavnému nárůstu výdajů penzijního a zdravotního systému,“ tvrdí Dufek.

„Můžeme se zatím utěšovat, že patříme do méně zadlužené poloviny EU nebo že nám klesá deficit veřejných rozpočtů v poměru k HDP, avšak je to jen drobný úspěch. Je za ním třeba i to, že obce hospodaří s přebytky a na místo investic je hromadí na svých účtech,“ dodal ekonom s tím, že nejde jen o rozpočty, ale také o strukturální problémy české ekonomiky v podobě ztráty konkurenceschopnosti. Tuzemský model založený na relativně levné práci a dostupných energiích se podle něj vyčerpává.

ANALÝZA: Kam kráčí KDU-ČSL. Jít, nebo nejít po volbách s Babišem?

Strukturálním řešením je podle Dufka pouze dát do souladu vývoj příjmové a výdajové strany rozpočtu. K tomu musí být nejenom politická odvaha, ale v první řadě politická objednávka. Situaci v letošním roce pomohl vylepšit nejenom ekonomický růst, ale také odpadnutí výdajů na kompenzace vysokých cen energií. „Rázem sice zmizely desítky miliard mimořádných výdajů, avšak rozpočet se dramaticky zatím moc k lepšímu neposunul,“ připomněl Dufek s tím, že je ale těžké řídit výdaje veřejných rozpočtů, když počty osob na nich závislých narůstají. Expanze veřejného sektoru je dlouhodobá a časem podle něj nezbude nic jiného než opět zvýšit daně.

Analytik České spořitelny a člen výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že nynější stav českých financí není nijak fatální. „Za hlavní hrozbu pokládám jejich nepřipravenost na blížící se zřetelné zesílení dopadů stárnutí populace. Nicméně volání NKÚ po vyšší efektivitě státu je jistě na místě. Kam je třeba se ve fungování státu posouvat, je už dávno jasné – směrem k vyšší automatizaci zpracování dat, k rušení zbytečných a duplicitních agend a podobně. Například u sociálních dávek se digitalizace v poslední době docela dařila, zatímco u stavebního řízení se posun rodí v nečekaně silných bolestech,“ uvedl Skořepa.

„Na druhé straně si nejsem jistý, jak moc je problémem vysoký podíl mandatorních výdajů, na který NKÚ i mnozí jiní dlouhodobě poukazují. NKÚ žádá snížení jejich podílu ve snaze zvětšit prostor, který pak bude vláda mít, aby mohla operativně reagovat na momentální vývoj ekonomiky, ale já mám podezření, že dostatečně pružná reakce v makroekonomicky relevantním rozsahu stejně v silách žádné vlády není. Pokud je nastavení vývoje mandatorních výdajů takové, aby vhodně reagoval na vývoj salda veřejných rozpočtů a celé ekonomiky, pak jejich vysoký podíl nepokládám za problém,“ řekl Skořepa.

Dotace, státní správa i samosprávy

NKÚ potvrzuje, co už delší dobu zaznívá z Národní rozpočtové rady, či od zástupců NERV a dalších ekonomů. „Stav veřejných financích je v problémech nejen díky vysokému tempu zadlužování z posledních let, které bylo umocněno dvěma hlavními faktory. První v pořadí je několik vln pandemie a druhým pak energetická krize odstartována Ruskou agresí vůči Ukrajině. Situaci zhoršovala pomalá obnova ekonomiky na předpandemické úrovně, což bylo spojeno jejím nevalným výkonem i po ní v průběhu energetické krize,“ uvedl Peterka.

„I proto bylo důležité započetí snahy o konsolidaci státního rozpočtu, tedy každoroční snížení schodku a snížení tempa růstu zadlužování veřejných financí. Při pohledu na současný vývoj a na očekávaný schodech rozpočtu v dalším roce na úrovni okolo 231 miliard Kč by se chtělo říci, že konsolidační snaha nebyla dostatečná, či lépe řečeno dostatečně rychlá. Náklady na obsluhu státního dluhu brzy přerostou 100 miliard, což je 43,3 % plánovaného deficitu,“ připomněl Peterka.

Muži za pultem: Maelström debility, vymytý Moskvy a Vetřelci pořád dokola

Lidé podle něj nelibě nesou opatření, která se dotýkají jejich peněženky. „Přesto se dalo dle mého názoru udělat více. Vyslyšet a implementovat více návrhů poradní skupiny NERV. Od těch menších, jako je (ne)založení nových ministerstev, zrušení podpory stavebního spoření, snížení počtu vězňů, snížení počtu policistů, zrušení daňových odpočtů hypoték či snížení podpory v nezaměstnanosti. Tato opatření by sama o sobě nevyřešila strukturální problémy, ale vyslala by jasný signál k uzdravení rozpočtu,“ uvedl Peterka, který vidí tři zásadní strukturální změny.

„První oblastí je snížení dotací, kde NERV upozornil přímo na neinvestiční dotace v zemědělství. V této oblasti je těžké hledat tzv. rychlou výhru i díky dlouhodobosti charakteru těchto dotačních titulů. Výrazné úspory by šlo ale do budoucna hledat už nyní díky racionalizaci nastavení dotačního systému. Nemluvím pouze o zemědělství,“ uvedl.

Zároveň zmínil i nyní diskutované slučování samospráv. „V České republice máme extrémně vysoký počet obcí a samospráv na počet obyvatel v rámci evropského i světového srovnání. Zde je nutné hledat řešení a úspory. Opět to ale není rychlá výhra, která by pomohla s konsolidací ještě v tomto volebním období. Doufejme, že ať bude složení další vlády jakékoliv, tak v těchto iniciativách bude pokračovat a ideálně je dotáhne do konce,“ řekl dále.

Třetí oblastí je zvýšení efektivity a hledání úspor ve státní správě. „Velmi náročný úkol. Tento krok by vyžadoval důkladný a spolehlivý audit veřejných institucí, který je náročné provést z venku bez znalostí fungování auditované instituce zevnitř. Takový auditor může přehlédnout roli člověka na kterém oddělení z nějakého důvodu stojí a padá, ale nedaří se toto zařadit do nějaké jednotné tabulky popř. výsledné zprávy. U takového auditu lze navíc očekávat zpětný tlak od auditované instituce, kde mohou její členové tzv. držet basu. Získání relevantních informací je tak opět náročné,“ řekl Peterka.