Netanjahu ignoruje výzvy Trumpa a útočí na Írán. Jde mu patrně o domácí politiku

Izrael a Írán v noci na pondělí pokračovaly ve vzájemných útocích, které představují nejvážnější narušení příměří uzavřeného letos v dubnu. Izraelská armáda zasáhla mimo jiné významný petrochemický komplex v íránském přístavním městě Bandar Máhšahr a podnikla další údery na vojenské cíle v centrální a západní části země. Teherán odpověděl raketovými útoky na izraelské vojenské základny a pohrozil rozsáhlými operacemi na všech frontách.

Nový konflikt je pozoruhodný i tím, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu zjevně ignoroval opakované výzvy amerického prezidenta Donalda Trumpa k deeskalaci. Trump v posledních dnech tvrdil, že dohoda o prodloužení příměří či trvalém zastavení bojů je na dosah, a po nedělním íránském útoku vyzval Izrael, aby neodpovídal dalšími údery.

Netanjahu však zvolil opačný postup. Izraelské letectvo v noci zaútočilo na několik cílů v Íránu, včetně zařízení v ropném a petrochemickém sektoru. Íránská státní média uvedla, že útok poškodil část petrochemického komplexu v Bandar Máhšahru, který patří mezi důležité uzly pro export ropy a ropných produktů.

Podle analytičky televize Al-Džazíra Nidy Ibrahimové přitom nejde pouze o vojenské kalkulace, ale také o domácí politiku. „V Izraeli panoval pocit, že Trump Netanjahua pokáral, když mu řekl, aby nerozšiřoval vojenské operace a neútočil na Bejrút, a to mu doma vytvořilo negativní obraz,“ uvedla Ibrahimová.

Podle ní byla část izraelské veřejnosti přesvědčena, že premiér začíná příliš ustupovat Washingtonu. „Netanjahu si vybudoval pověst silného vůdce, který je ochoten vzdorovat i Spojeným státům, pokud jde o strategické zájmy Izraele,“ uvedla analytička. Když byl podle ní vnímán jako politik „dotlačený k příměří s Íránem a nucený zastavit některé operace“, politicky mu to neprospívalo.

Ibrahimová dodala, že v Izraeli existovalo očekávání, že premiér „bude mít v rukávu nějaký trik, jak vykolejit rozhovory mezi USA a Íránem“. „Izrael musel v mnoha ohledech zachránit tvář,“ uvedla.

Podle ní navíc část izraelského politického a bezpečnostního establishmentu podporuje pokračování války kvůli dlouhodobým strategickým cílům. „Hlavním zájmem v Izraeli je pokračovat ve válce kvůli tomu, co Izraelci označují za své strategické cíle v Íránu, včetně svržení režimu a zajištění vysoce obohaceného uranu,“ řekla. Současně však upozornila i na vnitropolitické motivy spojené s volbami a Netanjahuovou snahou udržet se u moci.

Íránské revoluční gardy uvedly, že v noci zaútočily na izraelské základny Nevatim a Tel Nof jako odvetu za předchozí izraelské údery na radarové stanice. Izraelská armáda oznámila, že všechny íránské střely mířící na sever a střed země zachytila. Trosky jedné z nich dopadly na okupovaný Západní břeh Jordánu, kde poškodily rodinný dům.

Napětí se mezitím rozšířilo i mimo bezprostřední bojiště. Izrael hlásil raketové útoky z Jemenu od proíránských Húsíů a krátce byl vyhlášen protivzdušný poplach také v oblasti saúdskoarabské letecké základny Prince Sultána, kterou využívají americké síly.

Přestože Washington dál prosazuje diplomatické řešení a Trump opakovaně tvrdí, že dohoda s Teheránem je blízko, nejnovější izraelské útoky naznačují, že Netanjahu není ochoten americkým výzvám plně vyhovět. Právě tento rozpor mezi Bílým domem a izraelskou vládou se stává jedním z nejvýraznějších momentů současné krize.