Von der Leyenová chce „velký, hluboký a likvidní“ unijní trh. Přinesl by růst, ale i problémy

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k vytvoření „velkého, hlubokého a likvidního“ společného unijního kapitálového trhu. Nynější rozdělení na jednotlivé státní systémy a více než 300 obchodních míst v celé EU označila za „fragmentaci na steroidech“. Podle oslovených ekonomů by takové spojení evropské ekonomice i růstu životní úrovně pomohlo, přináší s sebou ale celou řadu problémů, včetně těch politických.

„Vezměme si opět příklad Spojených států. Jeden finanční systém, jedno finanční centrum a několik dalších finančních center. Tady v Evropě máme nejen 27 různých finančních systémů, z nichž každý má svůj vlastní dohledový orgán, ale také více než 300 obchodních míst v celé Unii. To je fragmentace na steroidech. Potřebujeme jeden velký, hluboký a likvidní kapitálový trh. A to je cílem naší úsporné a investiční unie,“ uvedla Von der Leyenová v Evropském parlamentu a dodala, že navrhne vedoucím představitelům EU, aby na březnovém summitu EU schválili společný plán pro jednotný trh do roku 2028 s jasným harmonogramem, kdy budou přijata opatření k prohloubení jednotného trhu EU.

Hlavní ekonom XTB Pavel Peterka pro Echo24 řekl, že s prohlášením von der Leyenové nelze než souhlasit. „Překážky regulace a nedobudovaný jednotný trh v EU je dle Mezinárodního měnového fondu ekvivalentem 44 % cel na zboží a neuvěřitelných 110 % na služby. Dobudování jednotného trhu, a to včetně toho kapitálového, by výrazně pomohlo Evropě v ekonomickém růstu, růstu životní úrovně, přílivu zahraničního kapitálu a ke vzniku nových celosvětově úspěšných firem,“ uvedl Peterka.

Problémem podle něj je, že tato prohlášení lze v poslední dekádě tradovat nejen k předsedkyni Evropské komise, ale i k dalším členům EK a dalším evropským politickým špičkám. „Jenže tento proces je velmi pomalý a je postupně komplikován dalším růstem bariér. Typickým úkazem je tzv. gold plating, kdy jednotlivé státy zavádí evropské směrnice do vlastního práva v té nejtvrdší možné podobě. Nejčastěji k ochraně vlastního trhu. Gold plating má pak podobné dopady jako cla a vede k fragmentaci trhu. Těch problémů je několik,“ poukázal Peterka s tím, že jednotlivé země EU mají své zájmy a blokují tak řadu pro většinu zemí pozitivních plánů.

„Zároveň při sjednocení pravidel řada zemí volá po sjednocení v EU, ale podle jejich domácích pravidel, což se často vcelku logicky vzájemně vylučuje. Plán na zavedení tzv. 28. režimu je jedna z cest kupředu, která může prakticky fungovat. Role České republiky v jeho přípravě je ale zatím omezena,“ poukázal Peterka.

Také hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil Echu řekl, že fragmentace všech tří trhů, tedy kapitálu, zboží i služeb, je v rámci EU velkým problémem. "Teoreticky se sice jedná o zónu volného obchodu, nicméně realita je tomuto stavu stále vzdálena. Mezi zeměmi EU neplatí standardní dovozní cla, ale regulatorní a administrativní překážky, které jednotlivé členské státy uvalují, podle různých odhadů představují ekvivalent vnitřních celních sazeb v desítkách procent. To velmi výrazně omezuje ekonomický potenciál EU, protože to snižuje možnosti jejích firem k růstu a realizaci výnosů z rozsahu. Zbytečně to navíc zvyšuje spotřební i výrobní ceny,“ uvedl Hradil.

Pokud jde o možnosti nápravy, je Hradil podle svých slov skeptický. „Nápad je to jednoznačně chvályhodný, ale vždy znovu a znovu naráží na politickou realitu. EU je tvořena 27 členskými státy a hlavní motivací lídrů těchto států vždy bylo a bude vlastní znovuzvolení v národních volbách. Kdykoliv tedy cítí příležitost se před vlastními voliči blýsknout „ochranou domácího trhu“, využijí ji. Takže budou udržovat v platnosti a případně dále rozšiřovat protekcionistická opatření, regulatorní překážky a diskriminaci zahraničních subjektů, protože jejich hlasy ve volbách nepotřebují,“ řekl Hradil.

„Umím si představit, že v nějakou chvíli části zemí dojde trpělivost a delegují více těchto pravomocí na EU. Budou to ovšem ty země, které se k evropské integraci stavějí pozitivněji. Česko není jednou z takových zemí, takže pokud podobný projekt – a s ním i dvourychlostní Evropa – někdy vznikne, my téměř jistě zůstaneme stát stranou.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že jednotný kapitálový trh fakticky znamená jednotnou propojenou infrastrukturu. „Je to cesta, nikoliv řešení, jak by se mohlo zdát. V první řadě jde o to, aby na takovém trhu bylo to, o co je skutečně zájem, tedy podobná aktiva, do kterých míří peníze evropských investorů v USA. Můžeme si představit jednu velkou burzu, kde si budete moci koupit akcie velkých evropských firem, ale to asi stačit nebude,“ uvedl Dufek.

„Potřeba je změna i v mentálním nastavení firem, které shánějí kapitál, i schopnost vytvářet finanční inovace, které takový trh posunují stále dál. Je to správný cíl, ale bude vyžadovat hodně práce. Nikoliv však vysokoškolských teoretiků a bruselských bublinových úředníků, jak bývá zvykem, ale lidí, kteří kapitálovému trhu skutečně rozumí a pohybují se na něm,“ dodal Dufek.

Poukázal na praktické aspekty, které mohou cestu k jednotnému trhu blokovat. „Kde bude fakticky sídlit, které město bude hostit ty tisíce úředníků, kteří budou nad touto novou jednotou bdít? Jak bude vypadat regulace takového trhu – co bude benchmarkem? Budou se stávající trhy propojovat a unifikovat nebo se vytvoří něco nového, co postupně vše postupně pohltí? Jednotný kapitálový trh je vize, takže je třeba k ní přidat i nějaký jasnější obraz,“ poukázal Dufek.

Podle Dufka je fragmentace trhu jedním z velkých problémů, ale stěžejním problémem je klesající konkurenceschopnost EU, za kterou stojí podle něj neustále bující byrokracie, nedobudovaný jednotný a současně volný trh i drahé energie. „EU si vytyčuje jeden cíl za druhým a zapomíná na to, že bez prosperity nedosáhne dlouhodobě ničeho. Jen své marginalizace,“ poukázal Dufek.