Pavel se v Ankaře zúčastní neformální večeře lídrů. Pozval ho turecký prezident

Prezident Petr Pavel se na summitu NATO v Ankaře zúčastní neformální večeře lídrů. Oznámil to před odletem s tím, že byl pozván tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Summit bude podle prezidenta důležitý v tom, že více než dříve se bude věnovat výdajům na obranu nejen v procentuální výši, ale i z hlediska naplňování reálných schopností armád zemí NATO.

„Jsem rád, že mohu jet, abych z první ruky slyšel nejen pozici naší vlády, ale samozřejmě pozici našich spojenců a to nejen při formálním jednání. Budu moci mít i řadu bilaterálních jednání se svými protějšky,“ oznámil Pavel.

Dnes se Pavel zúčastní ekonomického fóra obranného průmyslu v rámci aliance. Na programu má i jednání pořádané Mnichovskou bezpečnostní konferencí. Následovat bude neformální večeře lídrů. „U jakého stolu budu sedět, se dozvím až na místě,“ komentoval Pavel. Kabinet na neformální večeři delegoval premiéra Andreje Babiše (ANO), kterého doprovodí manželka Monika. „Neformální jednání mají svoji hodnotu především v tom, že se z nich nepořizuje žádný záznam, tím pádem umožňuje velice otevřenou diskusi. A my takovou otevřenou diskusi nejenom potřebujeme, ale v posledních letech na summitech NATO moc nemáme,“ vysvětlil Pavel.

Ve středu prezidenta čeká také pracovní snídaně organizovaná fórem Globsec. Pavel dodal, že se zúčastní i hlavního středečního jednání. „Budu se účastnit, protože se bojím, že by se ke mně informace jinak nedostaly,“ řekl. S premiérem se podle svých slov „nebude prát o židli u hlavního stolu“. „Jednání se zúčastním bez pocitu ponížení či frustrace,“ řekl.

Babiš před odletem oznámil, že vláda chce příští rok navýšit rozpočet ministerstva obrany o 36 miliard korun, a poprvé tak splnit závazek z NATO dát dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Pavel uvedl, že je za to rád. Podpoří jakékoliv úsilí závazky naplnit a zvýšit bojeschopnost armády.

Účasti českých představitelů na summitu NATO předcházely téměř půlroční spory mezi vládou a Hradem o složení a vedení české delegace. Kabinet původně prezidenta do delegace nezařadil s odůvodněním, že za zahraniční politiku a obranné výdaje odpovídá vláda. Pavel naopak argumentoval dosavadními zvyklostmi i svými ústavními povinnostmi a trval na tom, že se summitu zúčastní a že by měl českou delegaci vést.

Po rozhodnutí vlády prezident podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, který následně přijal předběžné opatření ukládající vládě zajistit hlavě státu účast na summitu. Premiér Babiš následně uvedl, že prezidentova přítomnost může poškodit postavení Česka v zahraničí. Pavel naopak opakovaně zdůraznil, že účast na summitu považuje za svou ústavní a pracovní povinnost. Podle svých dřívějších vyjádření Babišovi nabízel kompromis, podle něhož by se premiér a prezident rozdělili o účast na dvou hlavních jednáních summitu.

Rozdílný pohled panoval také na organizaci cesty do Turecka. Zatímco vláda prosazovala využití dvou samostatných vládních speciálů z bezpečnostních důvodů, Hrad poukazoval na dosavadní praxi, kdy česká delegace na summity NATO cestovala společně pod vedením prezidenta.

Vedle sporu o zastoupení Česka na summitu bude jedním z hlavních témat jednání také plnění aliančních závazků v oblasti obranných výdajů. Členské státy NATO se v roce 2014 zavázaly vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), Česku se však tento závazek nepodařilo splnit ani v loňském roce a podle vyjádření vlády jej pravděpodobně nesplní ani letos. „Údajně dostaneme sodu, kartáč za to, že neplníme,“ uvedl premiér Babiš v neděli na sociálních sítích.

Na loňském summitu v Haagu členské státy schválily nový cíl zvýšit do roku 2035 výdaje související s obranou na pět procent HDP. Z toho 3,5 procenta mají tvořit přímé obranné výdaje a 1,5 procenta širší investice související s obranyschopností států. Česká armáda letos hospodaří s rozpočtem 154,79 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,8 procenta HDP. Celkové výdaje na obranu by podle vlády měly dosáhnout asi 185 miliard korun.

Babišovy výroky k obranným výdajům se v posledních měsících měnily. Zatímco v únoru premiér odmítal debaty o navyšování výdajů směrem k 3,5 procenta HDP, po dubnovém jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem prohlásil, že vláda udělá vše pro splnění aliančních závazků. V polovině června pak uvedl, že Česká republika letos dvouprocentní hranici nesplní, od příštího roku by ji však plnit měla.

Na programu summitu v Ankaře jsou vedle obranných rozpočtů také otázky podpory Ukrajiny, rozvoje obranného průmyslu a dalšího směřování Severoatlantické aliance. Očekává se rovněž účast amerického prezidenta Donalda Trumpa, který dlouhodobě tlačí evropské spojence k navyšování obranných výdajů.