Chystá se v CDU „palácový převrat“? Pod Merzem se kvůli AfD kýve židle

Uvnitř německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) sílí tlak na jejího předsedu a spolkového kancléře Friedricha Merze. Před zářijovými zemskými volbami, v nichž podle průzkumů CDU v několika spolkových zemích výrazně zaostává za opoziční Alternativou pro Německo (AfD), se ve straně stále otevřeněji hovoří o možné výměně kancléře. Merz se navíc dlouhodobě potýká s rekordně nízkou popularitou a část jeho spolustraníků pochybuje, zda po případném volebním debaklu dokáže CDU udržet jednotnou.

Podle serveru Politico sám kancléř v poslední době nedával najevo, že by svou pozici v čele strany a německé vlády považoval za ohroženou. „Předpokládám, že do září se situace trochu uklidní,“ prohlásil minulý týden poté, co uvnitř CDU propukly spory kvůli nedávným změnám ve složení vlády. Jejich provedení opozice, média i část vládní koalice a samotných křesťanských demokratů označují za chaotické. Merz schytal kritiku zejména za odvolání ministra dopravy Patricka Schniedera, jelikož informace o jeho chystaném konci se dostala do médií ještě předtím, než měl kancléř definitivně zajištěného nástupce.

Nejostřeji se proti způsobu Schniederova odvolání ohradila zemská organizace CDU v Porýní-Falci, jejímž členem bývalý ministr je a kterou vede jeho bratr a zemský premiér Gordon Schnieder. Předseda brémské organizace CDU Heiko Strohmann zase na konci července listu Tagesspiegel potvrdil, že ve straně roste nespokojenost s kancléřem. „Nechci říct, že nálada je katastrofální. Ale míříme už tím směrem,“ uvedl.

Podle Politica a řady německých médií v zákulisí nadále roste počet představitelů CDU, kteří diskutují o možnosti Merze nahradit. Časopis Der Spiegel této možnosti dokonce věnoval titulní článek s názvem „Palácová vzpoura“, podle kterého je nejžhavějším kandidátem na kancléřské křeslo Hendrik Wüst, současný premiér Severního Porýní-Vestfálska.

Klíčovým momentem mají být právě zářijové zemské volby, které vládní strany očekávají se stále většími obavami. Hlasování se uskuteční celkem ve třech spolkových zemích – v Berlíně, Sasku-Anhaltsku a Meklenbursku-Předním Pomořansku. V hlavním městě konzervativci podle průzkumů zaostávají za postkomunistickou Levicí (Die Linke), zatímco v obou východoněmeckých zemích jasně dominuje AfD, která má reálnou šanci poprvé vytvořit vládu v některé ze spolkových zemí. Alternativa pro Německo je navíc podle průměru celostátních průzkumů s výrazným náskokem dlouhodobě nejpopulárnější stranou v celém Německu, daleko před CDU.

Zastánci výměny kancléře vycházejí z předpokladu, že po případném volebním neúspěchu bude nutné zastavit další propad podpory bývalých konzervativců. Pomoci by podle nich mohl nový lídr, který by nahradil Merze potýkajícího se s mimořádně nízkou osobní popularitou. Ta vychází zejména z neúspěšných snah výrazněji oživit stagnující německou ekonomiku a z nedůvěry veřejnosti vůči chystaným reformám důchodového a zdravotního systému.

Výměna kancléře několik let před koncem jeho funkčního období by však Německo zavedla na téměř neprobádanou politickou půdu. V zemi, která byla v předchozích desetiletích považována za jeden z politicky nejstabilnějších států západní Evropy, je totiž výměna úřadujícího kancléře za politika ze stejného politického tábora mimořádně vzácná. V poválečných dějinách k ní došlo pouze třikrát - v roce 1963 odstoupil ve věku 87 let historicky první předseda CDU Konrad Adenauer a uvolnil místo Ludwigu Erhardovi. Erhard skončil o tři roky později po rozpadu své vládní koalice a vystřídal ho Kurt Georg Kiesinger. V roce 1974 pak sociálnědemokratický kancléř Willy Brandt rezignoval kvůli špionážní aféře a jeho místo zaujal Helmut Schmidt.

Útěchou pro Merze může být, že má zatím podporu jednoho z nejvýznamnějších představitelů vládního tábora, bavorského premiéra Markuse Södera ze sesterské CSU. „Jsem pevně přesvědčen, že Friedrich Merz zůstane kancléřem,“ prohlásil minulý víkend Söder v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD.

Výměna kancléře by podle něj uvrhla unii do chaosu a mohla by vyvolat předčasné volby. „Kdokoli teď chce nové volby, v situaci, v jaké se nacházíme, podporuje jediné: nástup radikálů k moci,“ uvedl Söder. Unii proto doporučil, aby se soustředila na práci a méně času věnovala zákulisním spekulacím.

Zda Merzovi kritici toto doporučení vyslyší, bude jasnější na konci září. Pokud však tlak na jeho odchod převáží, většině Němců se zřejmě po současném kancléři stýskat nebude. Podle červencového šetření ARD-DeutschlandTrend je totiž s Merzovým působením spokojeno pouze 13 procent Němců. Jde o nejhorší výsledek úřadujícího kancléře za téměř třicetiletou historii průzkumu.