Slavia je rodina. A v každé rodině se najde nějaký retardovaný strýc

Záběry výtržníků v kuklách pobíhajících po trávníku v Edenu se světlicemi zaujaly předminulý víkend i ty, kdo fotbal běžně nesledují. Divoké scény, při kterých fotbaloví fanoušci Slavie napadli nejen své protějšky v sektoru hostů, ale i tři hráče Sparty, už mají první následky: kontumaci zápasu, desetimilionovou pokutu, čistku v kádru i rozvázání smlouvy s bezpečnostní agenturou. Co bude dál? Kluby požadují centrální databázi problémových fanoušků, narážejí ale na to, že současný výklad GDPR něco takového neumožňuje. Debatujeme o tom s fanoušky tří českých klubů – Slavie, Sparty a Baníku. To, že někteří z nich jsou zároveň i politici, berme vzhledem k legislativnímu rozměru věci jako výhodu.

V Salonu Týdeníku Echo diskutují Jakub Kvasnička, vedoucí publicistky CNN Prima NEWS, fanoušek Slavie, Viktor Palák, filmový publicista, fanoušek Baníku Ostrava, Filip Hladík, ředitel Nakladatelství Olympia, fanoušek Sparty,
Mikuláš Ferjenčík, člen Pirátské strany, fanoušek Slavie, Jan Skopeček, místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS, fanoušek Slavie, Patrik Nacher, místopředseda Poslanecké sněmovny za ANO, fanoušek Sparty. Debatu moderuje Jakub Peřina, fanoušek Arsenalu.

Původně jsem chtěl vést debatu o těžkostech fotbalového fanouškovství navázanou na londýnský klub Arsenal, kterému bohužel už dvaadvacet let fandím. Ale fanoušci Slavie mi do toho hodili světlice, takže místo Luďka Mádla, Jindřicha Šídla a Luďka Staňka jste tady vy. Kdo z vás byl přímo na místě činu?

Kvasnička: Já jsem tam byl. Vzal jsem dceru, abych jí ukázal největší zápas v Praze.

Teď znovu slýcháme: Je bezpečné brát děti na fotbal? Ale můj kolega Petr Lutonský z Rádia Prostor říkal, že tam byl také s dětmi a že se jim všechny ty světlice náramně líbily.

Kvasnička: Moje šestiletá dcera si ty ohně taky natáčela. Pak se nad tím ale začala zamýšlet a večer jí to v posteli došlo. Nebrečela a ani z toho nebyla v depresi, to spíš já jsem to pak dva dny vnitřně zpracovával. Měl jsem takovou morální kocovinu, jako kdybych něco provedl já sám, přestože to udělali ostatní. A cítil jsem i určitou vinu, že jsem ji tam vůbec vzal. I když se jí to vlastně svým způsobem líbilo, když to řeknu cynicky, měl jsem za to, že dnes už můžu dítě na fotbal vzít. Všechny ty stereotypy, věci, před kterými mě varovala moje babička nebo máma – že ji přece nemůžu brát na derby –, se ale bohužel potvrdily. A to mě na tom vlastně mrzí možná ještě víc. Že se k tomu teď vyjadřuje spousta lidí, kteří fotbal neznají a nerozumějí mu, a říkají: Už třicet let tvrdím, že je to hra primitivů a barbarů. Přitom si myslím, že se to prostředí dost zkultivovalo.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý Echo Salon si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.

X