Kontroverzní změny reformy penzí: kdo dřív přijde, dostane vyšší důchod

Projednávání důchodové reformy se ve sněmovně blíží do finále a jen stěží by šlo říct, že na něčem podstatném panuje mezi vládou a opozicí shoda. Mezi takto kontroverzní opatření patří od začátku i zpomalení růstu budoucích důchodů. To se má dotknout už lidí odcházejících do důchodu v roce 2026. I to patří k opatřením, které chtějí obě opoziční strany zrušit. Reforma nyní čeká na projednání v sociálním výboru sněmovny, pak zamíří na závěrečné hlasování.

V příštích zhruba deseti letech by mělo postupně dojít ke zpomalování růstu penzí, které bude postupně dopadat na důchody přiznané mezi lety 2026 a 2035. Podle návrhu ministerstva práce má totiž docházet ke snižování zásluhové části důchodu, tedy započítávání částky z výdělků. Důchody tak sice mají v další dekádě růst, ale pomaleji.

Pokud koalice změny prosadí, už od příštího roku může začít platit řada změn vyvolávajících kontroverzi, navyšování hranice důchodového věku, snižování vlivu zásluhové části na výši důchodů či vymezení takzvaně náročných profesí. Opatření mají zbrzdit varovně narůstající výdaje, zlepšit postavení důchodkyň i motivovat seniory k trávení delšího času v práci. Navrhované změny by podle vlády měly přispět k udržitelnosti důchodového systému, který loni skončil v dosud nejvyšším schodku 72,8 miliardy korun. Je to kolem jednoho procenta hrubého domácího produktu. Podle dřívějších údajů ministerstva práce a sociálních věcí by za pár desetiletí roční schodek mohl odpovídat až pěti procentům HDP, v současných hodnotách by to bylo kolem 350 miliard korun.

Jedním z opatření vyvolávajících odpor u opozice je zbrzdění růstu nových důchodů. Klesat má totiž takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se začne zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta. Během deseti let to má pak činit rozdíl přibližně osmi procent u výpočtu důchodů oproti současnému stavu.

„Redukční hranice jsou v současnosti dvě, a to na úrovni 44 % průměrné mzdy (v roce 2023 jde o 17 743 Kč) a 400 % průměrné mzdy (v roce 2023 jde o 161 296 Kč). Část osobního vyměřovacího základu, která první redukční hranici nepřesahuje, se podle dosavadní úpravy neredukuje. Část, která ji přesahuje, nejvýše však do druhé redukční hranice, se redukuje na 26 % její hodnoty. K části základu, která by případně přesahovala druhou redukční hranici, se nepřihlíží. Po této redukci se dospěje k výši výpočtového základu. Z něj náleží pojištěnci příslušná procentní sazba za každý celý rok započitatelné doby pojištění. Tato procentní sazba činí v případě starobního důchodu 1,5 %, tedy například za 44 let náleží 66 % výpočtového základu,“ popisuje změny ministerstvo práce v důvodové zprávě.

Podle ministerstva práce se tak bude jednat o zpomalení růstu nových důchodů o cca 150 až 200 Kč ročně. I tak by díky valorizacím a růstu mezd měly podle projekcí ministerstva důchody v příštích deseti letech dosáhnout v průměru hranice něco přes 30 tisíc korun. Ministerstvo pak tvrdí, že větší negativní dopad na osoby s nejnižšími příjmy má vyrovnat navýšení minimální penze.

„U osob s nejnižšími příjmy bude negativní dopad omezován růstem váhy základní výměry důchodu, která není opatřením dotčena a také změnou minimální výše procentní výměry. Relativní rozdíly mezi důchody osob s vyššími a nižšími příjmy zůstanou více méně zachovány. Nebudou vznikat ani zásadnější rozdíly mezi důchody přiznanými podle dosavadní a nové úpravy, neboť díky setrvalému nárůstu průměrné mzdy a postupnému zvyšování důchodového věku budou mít budoucí důchodci velmi pravděpodobně vyšší výdělkové průměry a více doby pojištění, což vyústí ve vyšší výpočtový základ,“ uvádí ministerstvo.

Důchod se skládá ze solidární pevné výměry a ze zásluhového procentního dílu podle odpracovaných let, odvodů z výdělků a počtu dětí. Solidární část odpovídá deseti procentům. Na tuto hranici by se měl nově zvednout i zásluhový díl. Minimální penze by tak měla činit 20 procent průměrné mzdy.