Válka může přijít i k vám. Model nastiňuje ohniska případné války s Ruskem
MODEL PŔÍPADNÉ VÁLKY
Evropští lídři opakovaně varují, že agresivní politika ruského prezidenta Vladimira Putina se nemusí zastavit pouze u Ukrajiny. Analýza magazínu Newsweek ukazuje, kde by mohly v Evropě probíhat válečné fronty, kdyby došlo k válce mezi NATO a Ruskem.
Nejvíce znepokojené jsou země na východní hranici NATO a nově přijaté členské státy. Švédský ministr civilní obrany Carl-Oskar Bohlin dokonce prohlásil, že „válka může přijít i do Švédska“. Velitel švédské armády Micael Bydén pak varoval obyvatele, aby se „mentálně připravili na konflikt“.
Finsko, které se stalo členským státem NATO v roce 2023, se musí vypořádávat s migrační krizí na hranici s Ruskem. Na jeho 1 300 kilometrů dlouhém pohraničí by se podle Newsweeku mohlo objevit potenciální ohnisko konfliktu. Generálporučík Jürgen-Joachim von Sandrart, bývalý velitel mnohonárodního sboru NATO na severovýchodě, upozornil na možnost „omezených územních záborů“ ze strany Ruska.
PODCAST: Zrušení cenzury v r. 1968 mělo pomoci vedení KSČ zdiskreditovat prezidenta Novotného
Další oblastí, kde by mohlo dojít ke konfliktu, je takzvaná Suwalská mezera. Tento strategický koridor odděluje ruskou exklávu Kaliningrad od Běloruska a spojuje Polsko s baltskými státy. Místo je klíčové pro NATO a podle Newsweeku by mohlo být prvním kontaktním bodem v případě ruské agrese.
Map of World War III according to Newsweek.
— Geo_monitor (@colonelhomsi) December 15, 2024
Possible „hot spots“ of global conflict:
- Finnish border
- Suwalki Corridor, which separates Kaliningrad from Belarus.
- Transnistria
- Turkey and Sweden.. pic.twitter.com/fDAkGx7dD8
Estonsko, Lotyšsko a Litva, které sdílejí hranici s Ruskem, podnikají aktivní kroky k posílení obrany. V lednu podepsaly dohodu o posílení pohraniční ochrany v rámci Baltské obranné linie. Ve všech třech zemích také byly instalovány protitankové překážky, takzvané „dračí zuby“.
Mimo členské země NATO je dalším potenciálním cílem Moldavsko. Jeho prezidentka Maia Sandu obvinila Moskvu z pokusů ovlivňovat moldavské volby a varovala před ruským vlivem v separatistické oblasti Podněstří, kde jsou umístěny ruské vojenské jednotky. V dubnu 2022 ruský generál Rustam Minnekajev prohlásil, že Moskva usiluje o vytvoření koridoru mezi jihem Ukrajiny a Podněstří.
Vliv Moskvy se také zvýšil v Srbsku a Gruzii. Podle Marka Montgomeryho, bývalého amerického viceadmirála, Rusko podporuje napětí v Bosně a Hercegovině i v srbské enklávě Republiky Srbské. Gruzie, která v roce 2008 vedla krátkou válku s Ruskem, čelí protestům proti proruské legislativě v oblasti Abcházie.
DOPORUČUJEME: Dopad jaderných zbraní na světové metropole. Simulace ukazují děsivé důsledky
Německý ministr obrany Boris Pistorius už v červnu uvedl, že Putin by mohl dokonce zaútočit na nějakou členskou zemi NATO. Varoval, že Německo musí být připraveno na možnou válku do roku 2029. Podobně se v listopadu vyjádřil i šéf německé zahraniční zpravodajské služby Bruno Kahl, který tvrdil, že Moskva se „připravuje na válku se Západem“. To ostatně den potvrdil ruský ministr obrany Andrej Belousov, podle kterého se naproti tomu země NATO chystají na válku proti Rusko a to musí být na konflikt v příštím desetiletí připravit.
Rusko samo často označuje svou invazi na Ukrajinu za zástupnou válku mezi Moskvou a NATO. Podle článku 5 Severoatlantické smlouvy by ovšem kolektivní obrana byla aktivována pouze v případě útoku na členský stát. Hybridní útoky, které tuto definici testují, představují další riziko.
Podle politologa Williama Mucka z North Central College Putin pravděpodobně bude i nadále agresivně prosazovat své zájmy, zejména ve východní Evropě. „Rozšíření NATO bylo po 25 let klíčovým motivem jeho politiky. Bude hledat jakoukoli příležitost k posílení ruského vlivu v regionu,“ uvedl Muck.
„Pokud NATO zůstane jednotné navzdory ruským snahám vyvolávat chaos a rozdělovat členské státy, dramaticky se sníží pravděpodobnost, že Putin rozšíří svou válku za hranice Ukrajiny,“ uvedl Muck.
