Královské námořnictvo na dně. Britské varování i pro Česko

KOMENTÁŘ

Královské námořnictvo na dně. Britské varování i pro Česko
Britská letadlová loď HMS Queen Elizabeth. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

„Když v rozkaz nebe Britů zem se vznesla z azurových vod, tu svobody jí úpisem, to andělský pěl chorovod: Vládni, Britsko, mořem, Brit nesmí nikdy otrok být!“ je text britské vlastenecké písně v překladu Jaroslava Vrchlického. Oslavuje britskou námořní sílu, která po staletí poskytovala Spojenému království bezpečnost a zajišťovala jeho moc po celé planetě. Královské námořnictvo lvím podílem přispělo k porážce Napoleona i Hitlera a ještě v 80. letech bylo schopné působivých a složitých operací na druhé straně světa, když vyhnalo Argentince z Falkland. Tyto slavné časy jsou ale dávno pryč, jak odhalil americko-izraelský útok na Írán. Když ajatolláhové v reakci začali zběsile střílet na všechny strany, jeden dron zasáhl i britskou základnu na Kypru. To vyděsilo Londýn i Kypřany, kteří požádali o ochranu. Jenže se ukázalo, že slavné královské námořnictvo nemá v oblasti jedinou loď.

 

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že ke Kypru vyšle torpédoborec HMS Dragon specializující se na protileteckou obranu. Problém je, že loď se ke Kypru dostane nejdříve za dva týdny. Jeden týden bude trvat příprava na moře, další týden, než tam dopluje. Situace je o to horší, že loď ke Kypru vyslali i historičtí rivalové Británie, Francouzi, a dorazí tam jako první. Tato potupa je snad horší než neschopnost bránit svou vojenskou základnu.

Základní problém je, že královské námořnictvo prostě nemá dostatek plavidel. Je nejmenší od anglické občanské války v 17. století. A lodě, které má, jsou zastaralé, rozbité a operují na hranici svých možností.

Vezměme si čtyři jaderné ponorky třídy Vanguard. Ty jsou páteří britského jaderného arzenálu. Každá má na palubě až 16 raket Trident, které mohou nést až 192 jaderných hlavic. Britská doktrína velí, že alespoň jedna musí být neustále na moři, aby mohla poskytovat jaderný deštník Spojenému království a spojencům. Původní plán byl, že každá mise bude trvat tři měsíce. Jedna ponorka bude plout, jedna se bude připravovat a dvě budou v údržbě. Jenže modernizace jedné z nich se protáhla o roky, což vedlo k prodlužování času stráveného na moři. Minulý březen se HMS Vanguard vrátila z mise, kdy strávila rekordních sedm měsíců na moři. To vede ke krizi v náboru, protože nikdo nechce trávit tolik času pod mořem ve stísněné tubě.

Pak jsou tu chlouby královského námořnictva, dvě letadlové lodě HMS Queen Elizabeth a HMS Prince of Wales. Ty provází od počátku, do služby byly zařazeny v letech 2017 a 2019, řada poruch, požárů a nešťastných událostí. V květnu 2023 bylo zveřejněno, že HMS Prince of Wales strávila třetinu služby na opravách. Největší problém ale je, že Británie nemá dostatek letadel, aby obě lodě plně využila.

Každá z nich je projektovaná až na 36 stíhaček F-35B, což je varianta pro letadlové lodě. Momentálně jich ale Británie vlastní kolem 40. Lodě tak vyrážejí na mise poloprázdné. Zatím největší počet letadel na palubě byl v roce 2021, kdy HMS Queen Elizabeth vyplula s 18. Ale pouze 10 z nich bylo britských, dalších 8 zapůjčili Američané.

Prostě časy, kdy Britové vládli mořím, jsou nenávratně pryč.

Důvody pro to jsou hlavně politické. Roky seškrtávání námořního rozpočtu spolu s představou, že éra velkých válek je u konce, což vedlo k vytvoření ozbrojených sil pro expediční nasazení, kdy se předpokládalo, že námořnictvo bude hrát jen malou roli, vedlo ke smrsknutí královského námořnictva. To tak není schopné dostát svým relativně jednoduchým aliančním závazkům. A jsou tu dost zásadní pochyby, zda by dokázalo ubránit britské ostrovy ve velké válce.

Česko by mělo zpozornět. Sice nemáme námořnictvo, ale léta jsme byli černými pasažéry NATO, kteří nedávali ani 2 % HDP na obranu. Jen co byl představen plán na zvýšení obranného rozpočtu a dohnání manka, nová Babišova vláda od toho upouští a naopak plánovaný rozpočet snižuje. Andrej Babiš si myslí, že to naši spojenci pochopí. Vyjádření amerického velvyslance Nicholase Merricka, že Česko by mělo dostát svým závazkům, naznačuje, že spíše nepochopí.

Hlavně spojenci ale nejraději pomáhají těm, kdo si dokážou pomoci sami. A ve světě, který je stále nebezpečnější, je potřeba si umět pomoci sám. Nikdy nevíte, odkud přiletí dron.

×

Podobné články