Do Česka jen pro dávky? Policie popsala systém zneužívání podpory pro uprchlíky
DÁVKY V ČESKU
Otázku ohledně podvodů na poli s humanitárními dávkami opět otevřela nedávná zpráva z Vysočiny. Devětadvacetiletá Ukrajinka tam podle policie neoprávněně pobírala dávky pro uprchlíky s dočasnou ochranou ve výši více než 735 tisíc korun za rok, přestože se trvale nezdržovala na českém území. Podle policejní mluvčí Dany Čírtkové se dlouho o této problematice nemluvilo, ale v poslední době se situace změnila. „Nechceme dehonestovat jiné národy, ale musíme popisovat realitu. To potvrzuje i fakt, že podobné případy se čím dál častěji objevují i v jiných krajích,“ uvedla pro Echo24.
Na vysočinský případ upozornili pracovníci Odboru azylové a migrační politiky. Žena si podle nich přišla prodloužit vízum dočasné ochrany pro občany Ukrajiny, při kontrole ale vyšlo najevo, že v Česku dlouhodobě nepobývá. „Policisté zjistili, že cizinka se trvale nezdržuje na území České republiky, ale přicestuje vždy pouze v termínech registrace a prodloužení si víza dočasné ochrany nebo změny adresy ubytování,“ uvedla mluvčí Čírtková.
„Podvod v těchto případech spočívá v tom, že žadatelka sice měla nahlášené bydliště v ČR, ale ve skutečnosti se zde nezdržovala. Do Česka jezdila pouze v pravidelných intervalech pro razítko na Odbor azylové a migrační politiky, aby si prodloužila dočasný pobyt, a pak hned odjela. Tím pádem neměla na dávku, která slouží k podpoře života zde, nárok,“ doplnila mluvčí.
Podle policie získala žena dočasnou ochranu v prosinci 2024 a následně neoprávněně čerpala humanitární dávky. Stíhaná je na svobodě. Mezi nejčastější způsoby podvodů patří právě takzvaná „dávková turistika“, kdy se žadatelé trvale zdržují na Ukrajině a do České republiky přijíždějí pouze kvůli prodloužení dočasné ochrany nebo návštěvě úřadů. Policie řeší také případy fiktivních adres, zamlčování příjmů partnerů nebo padělaných potvrzení o invaliditě.
Dávková turistika – pachatel se trvale zdržuje na Ukrajině a do České republiky přicestuje výhradně za účelem prodloužení dočasné ochrany nebo k povinné kontrolní schůzce na úřadu práce.
Fiktivní adresa pobytu – předložení padělané nájemní smlouvy nebo potvrzení o ubytování bez vědomí skutečného vlastníka nemovitosti.
Zamlčení společně posuzovaných osob – žadatel v žádosti neuvede manžela/partnera žijícího ve společné domácnosti a jeho příjmy.
Padělaná potvrzení o invaliditě – doložení nepravdivých dokladů o zdravotním postižení k získání zvýšené dávky.
Zneužití technických podmínek aplikace – nepravdivé prohlášení o výdělečné činnosti (uvedení příjmu 0 Kč) k automatickému přiznání plné výše příspěvku na bydlení.
