„Nemám tak dobrou paměť, snad jeden případ.“ Baxa připustil, že také soudil emigraci

MINULOST ÚSTAVNÍCH SOUDŮ

„Nemám tak dobrou paměť, snad jeden případ.“ Baxa připustil, že také soudil emigraci
Josef Baxa. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov
Sdílet:

Po minulosti soudce Roberta Fremra se teď řeší i někdejší rozhodování nového předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy. Ten na pondělní tiskové konferenci při návštěvě prezidenta Petra Pavla připustil, že mohl mít podobný „škraloup“, a sice že před rokem 1989 možná soudil emigraci z republiky. Video s Baxovým vyjádřením je dostupné zde, Baxa mluví přibližně v čase 12:05.

Fremrovi je v poslední době vyčítáno, že se podílel na zpolitizovaném soudním procesu a soudil okolo stovky případů emigrace z Československa. Baxa, který v 80. letech působil také jako trestní soudce, připustil, že i on možná řešil jednu kauzu opuštění republiky. „Já už si to dnes nevzpomínám, možná jsem soudil jeden případ. Ale nemám tak dobrou paměť, abych z těch mnoha tisíců případů, které jsem rozhodl, abych si pamatoval na všechny,“ řekl Baxa. Případy opuštění republiky podle něj rozhodovali spíše soudní funkcionáři než řadoví soudci.

Informace o údajném rozhodování v emigrantských kauzách jsou jedním z důvodů, proč Fremra zatím nejmenuje prezident Petr Pavel. Ten si vzal čas na to, aby prostudoval informace ze soudcovy minulosti. Služebně starší ústavní soudci k tomu uvedli, že na souzení emigrací nebylo dříve nic neobvyklého.

Podle odcházejícího šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského si případy emigrantů za minulého režimu často brali předsedové soudů, protože šlo o snadné kauzy a bylo tak možné „nahnat čísla“ rozsudků. Zbavit se přidělené kauzy pak bylo téměř nemožné, vysvětlil.

„Tyto (emigrantské) kauzy často soudil osobně předseda soudu, protože to byly nejlehčí kauzy a rostly mu díky tomu počty rozsudků. V těch kauzách šlo o symbolické rozhodnutí, kde trest nebyl nikdy vykonán. Nevedlo se žádné dokazování, stačilo hlášení, že dotyčný překročil státní hranici a už se nevrátil, nebo že třeba poslal pohlednici,“ popsal tehdejší praxi Rychetský. Upozornil, že sám jako soudce před rokem 1989 nepůsobil, pracoval jako podnikový právník.

Bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová považuje nynější diskusi o činnosti soudce Fremra za normalizace za „bouři ve sklenici vody“. Každý, kdo byl v té době trestním soudcem, se kauzám typu opouštění republiky nemohl vyhnout, byly podle ní na denním pořádku. „Byla to skutková podstata trestního zákona a kdo měl tuto agendu, tak musel odsuzovat tyto případy… Kdo dělal trestní agendu, tak zkrátka soudil podle zákona, který byl špatný. Ti, kteří k tomu měli výhrady, tak se většinou nestávali trestními soudci,“ uvedla na ČT24 Wagnerová, která sama byla odsouzena na opuštění republiky. Pokud to někdo chtěl Fremrovi vytýkat, tak to měl učinit hned po revoluci, ne nyní, míní. Wagnerová si myslí, že ho tato věc nediskvalifikuje pro výkon ústavního soudce.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články