Vláda seškrtává obranný rozpočet. Musíme peníze vyvažovat i jinými prioritami, řekl Havlíček na Hradě
BEZPEČNOSTNÍ KONFERENCE
Pražský hrad ve čtvrtek hostí konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, kde svůj pohled na současnou situaci doma i ve světě přednesou špičky politické scény. Kromě pravidelného řečníka, prezidenta Petra Pavla, který akci hostí, vystoupil první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) či ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), aby představili postoj nového kabinetu. Ten je kritizován za to, že oproti návrhu předchozí vlády seškrtal rozpočet na zbrojení. Oba vládní řečníci se snažili snížení hájit.
„Nepochybně můžete říct, že by to mohlo být ještě lepší, ale musíme to balancovat s ostatními kroky,“ sdělil k financím na obranu Havlíček s tím, že prioritou musí být i bezpečnost vnitřní, a to například v souvislosti s migrací. Podle ministra je Česko zemí, která se vypořádala s vlnou příchozích z arabského světa včas, tedy nyní nečelí takovému nebezpečí. Do budoucna však varuje před příchodem veteránů z války na Ukrajině do ČR.
Poukázal však na to, že postoj těch evropských zemí, které v minulosti přijaly velké množství migrantů, jsou nyní opatrnější v rámci podpory pro Izrael, co se situace na Blízkém východě týče. „Až přespříliš diplomatické,“ zhodnotil jejich opatrný postoj Havlíček. Situace okolo židovského státu je aktuálně velmi vyostřená kvůli probíhající americké operaci vůči Íránu. Evropské státy by dle Havlíčka měly jasně podpořit Izrael a stát po boku Států, zejména kvůli obavám z íránského jaderného programu, který by podle něj představoval globální bezpečnostní hrozbu.
Havlíček zdůraznil, že Česká republika má v zásadních bezpečnostních otázkách poměrně jasný politický konsensus – připomněl mimo jiné jednoznačné odsouzení ruské agrese na Ukrajině. Významnou roli podle něj hraje také energetická bezpečnost. Ta podle Havlíčka spočívá v dostupnosti a cenové přijatelnosti energie, diverzifikaci zdrojů a odolnosti energetických sítí. „Enormní tlak na veřejné rozpočty je nejenom v České republice, ale i v jiných zemích a schopná a chytrá vláda se nesmí nechat vyprovokovat a dostat se do kouta pouze v rámci jedné z těchto oblastí,“ dodal vicepremiér. Dle něj dochází ke změnám ve světě: vztahy dříve založené na vzájemných relacích, se nyní řídí transakcemi.
Zůna zmínil Thatcherovou i Gorbačova
To zmínil i následující řečník, ministr obrany. Hlavním cílem vlády je podle ministra budování moderní, technologicky vyspělé a důvěryhodné armády, která bude schopna bránit území České republiky a zároveň přispívat ke kolektivní obraně v rámci NATO. Ministerstvo obrany proto připravuje revizi strategických dokumentů a plánů výstavby armády do roku 2040. „Otázka například je, co při řešení dlouhodobého směřování výstavby armády stojí na výdajích na obranu a co přímo nikoliv. Jestliže z období let 2014 až 2025 vzrostly výdaje na obranu o 400 %, proč se adekvátně nezvýšila bojová hmota a úroveň připravenosti a modernizace armády?“ tázal se Zůna. Odpověď dle něj tkví v přístupu, „jak se rozhodneme žít“, nikoliv v tom, kolik zdrojů máme, což ministr popsal na anekdotickém příběhu – údajném rozhovoru posledního generálního tajemníka sovětského svazu Michaila Gorbačova a někdejší britské premiérky Margaret Thatcherové, kteří měli řešit otázku, proč je Hongkong obecně bohatou zemí a Rusko nikoliv, když, co do zdrojů, by tomu mělo být naopak.
Exministryně obrany Jana Černochová (ODS) kritizovala plánované snížení rozpočtu ministerstva obrany o 21 miliard korun oproti původní předloze ve středu večer v Poslanecké sněmovně, když představovala svůj pozměňovací návrh v rámci debaty o státním rozpočtu na rok 2026, která se ve středu na půdě dolní parlamentní komory vedla. „Na výboru pro obranu jsme se ptali pana ministra Zůny, jestli si je vědom toho, že když se letos ty peníze budou takto zkracovat, že se mu pro to příští období pro rok 2027 zvedne položka, kterou bude muset žádat. Že to pak už nebude tedy 21 miliard, ale bude to 63 či 64 miliard. Pan ministr nám na výboru přislíbil, že to ví a že ty finanční prostředky v roce 2027 v tom rozpočtu budou, aby právě armáda mohla v střednědobém horizontu plánovat akvizice. Pak jsme se dozvěděli z médií a z různých vystoupení pana premiéra a pana ministra, že nic takového v plánu není a že tedy deficit bude nadále prohlubován,“ zkritizovala Zůnova předchůdkyně, nynější poslankyně Černochová.
Loni na hradní bezpečnostní konferenci vystoupili především zástupci tehdejší vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Hlavním tématem bylo navyšování obranných výdajů, ale i vyhlídky na ukončení bojů na Ukrajině či budoucnost obrany Evropy a transatlantické spolupráce. Konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost pořádá spolek Jagello 2000, řečníci se v panelech letos zaměří na téma obranných technologií či na aktuální trendy v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti ČR. Jde o 13. ročník každoroční akce, která vznikla v roce 2014, kdy se jednalo o výročí 15 let vstupu ČR do NATO.
