Nízká porodnost ušetří státu 13 miliard za jeden slabý ročník

Klesající porodnost je z pochopitelných důvodů z dlouhodobého pohledu obrovským problémem. V tom krátkodobém ale, pokud bude pokračovat v nastaveném trendu, připraví snižující se počet narozených dětí vládám v následujících obdobích až nečekaně velký rozpočtový dárek. Podle analýzy Centra veřejných financí pro Echo24 jeden oslabený ročník, jako byl ten loňský, státu krátkodobě ušetří přes 13 miliard korun ročně. Za padesát let ale budou státu chybět stovky miliard korun.

Analytik Centra veřejných financí Kryštof Volf pro Echo24 řekl, že klesající porodnost přináší pro státní rozpočet překvapivě vysoké úspory. „Za třicet let na ni ale doplatí mnohem víc, než na ní teď vydělává. Loni se narodilo téměř o třetinu méně dětí než v roce 2021, kdy se začala porodnost propadat. Jeden takto oslabený ročník státu krátkodobě ušetří přes 13 miliard korun ročně, především na rodičovské a na tom, že potenciální matky neodchází z trhu práce. Můžeme odhadovat, že v dalších letech bude takový ročník spořit další jednotky miliard na vzdělávání a na lékařské péči,“ uvedl Volf.

„Pokud je nízká porodnost novým standardem, bude stát mít za 10 let lehčí rozpočtovou situaci o desítky miliard. Za dvacet let nám ale tito lidé začnou chybět na trhu práce. Výpadky příjmů z daní a pojistného začnou v úhrnu převyšovat dřívější úspory nejpozději za třicet let. A za padesát let budou státu v důsledku nízké porodnosti chybět stovky miliard,“ dodal Volf.

„To, co dnes může vypadat jako rozpočtová úleva, se tak postupně mění ve strukturální problém veřejných financí. Tím spíše bychom dnes neměli generovat schodky a zvyšovat dluh státu v situaci, kdy na problému stárnutí populace zatím fakticky šetříme, protože o to větší problém pak budeme mít ve fázi, kdy to bude pro stát nejnákladnější,“ vysvětlil Volf.

Analytik Národní rozpočtové rady Michal Hlaváček Echu řekl, že v krátkém horizontu bude nízká porodnost snižovat výdaje a zvyšovat příjmy veřejných rozpočtů. „Bezprostředně se projeví v nižším porodném, v dávce otcovské poporodní péče a v peněžité pomoci v mateřství (tzv. mateřská, placená je z nemocenského pojištění). Nižší budou i výdaje na zdravotnictví, jelikož malé děti jsou po důchodcích z hlediska zdravotních výdajů ‚nejdražší‘,“ uvedl Hlaváček.

Ve střednědobém horizontu se k nižšímu rodičovskému příspěvku a nižším zdravotním výdajům přidá i nižší rozsah odpočtů a vyšší příjmy z daně z příjmů fyzických osob (tzv. „odpočty na děti“). „Následovat budou zejména nižší výdaje na školství, v rámci důchodového systému budou nižší výdaje na sirotčí důchody a částečně také důchody invalidní. V součtu tak povede nižší porodnost v krátkém až středním horizontu k nižším deficitům veřejných rozpočtů a pomalejšímu zvyšování dluhu,“ řekl dále Hlaváček.

V delším horizontu, cca 25 let, začne podle něj postupně působit efekt nižšího počtu pracovníků a nižšího HDP, což se projeví mimo jiné v nižších příjmech ze sociálního a zdravotního pojištění a daňových příjmů obecně (hlavně DPFO). „Důchodový systém bude kvůli nižšímu objemu příspěvků na důchodové pojištění vykazovat vyšší deficity a dojde k nárůstu poměru veřejného dluhu k HDP. Vzhledem k doznívání dopadů směřujícím k nižším výdajům (viz výše) se ale tyto deficity důchodového systému ve výši dluhu promítnou poměrně pozdě až po roce 2065. Do počtu starobních důchodců se přitom současná nižší porodnost nikterak nepromítne, projektované počty důchodců budou odlišné až ke konci století,“ poukázal Hlaváček.