Europoslanci opět otevřeli dveře plošnému šmírování v soukromých konverzacích

Europoslanci podpořili prodloužení dočasné výjimky z pravidel o soukromí v elektronické komunikaci, známé jako Chat Control 1.0, až do dubna 2028. Zároveň ale schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Tím se celý legislativní proces znovu otevřel a návrh se vrací Radě EU k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v boji proti rozšiřování sledování komunikace. Pro odmítnutí návrhu hlasovalo 314 europoslanců, proti odmítnutí bylo 276. Kvůli právnímu postupu ale návrh přesto nezastavil.

Ve čtvrtek europoslanci hlasovali o prodloužení takzvaného Chat Control 1.0, tedy dočasné výjimky, která měla původně platit jen do přijetí přísnějšího Chat Control 2.0. Na jeho podobě se ale členské státy EU ani po několika letech nedokázaly shodnout. Návrh dlouhodobě kritizují odborníci, část politiků i organizace hájící právo na soukromí.

Chat Control 1.0 je dočasná výjimka z evropských pravidel o soukromí v elektronické komunikaci. Umožňuje poskytovatelům e-mailů a chatovacích aplikací dobrovolně kontrolovat obsah zpráv a příloh kvůli odhalování materiálů souvisejících se sexuálním zneužíváním dětí. Opatření bylo přijato v roce 2021 jako přechodné řešení do doby, než EU schválí trvalou legislativu.

Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, navzdory tomu, že více hlasovalo pro odmítnutí než proti němu, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání.

CHAT CONTROL IS COMING

Even though most Members of the European Parliament have voted to REJECT Chat Control, we have not been able to reach the absolute majority that was needed (361 Members).

This is a sad day for Europeans. pic.twitter.com/fFJ1Khv0BS

— Fidias Panayiotou (@Fidias0) July 9, 2026

Europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti) ve svém komentáři uvedla, že jde pro všechny ochránce soukromí o hořkosladké vítězství. „Ochrana šifrování byla jednou z našich priorit. Jsem tedy ráda, že se podařilo získat absolutní nadpoloviční podporu pro změnu, která zachová alespoň šifrování. Zároveň ale bohužel prošlo dobrovolné masové skenování. Také jsem znechucena, jakým stylem tlačí evropští lidovci Chat Control 1.0. O jeho návratu jsme vůbec neměli hlasovat. Už jsme ho totiž dvakrát odmítli a Komise ho tedy měla stáhnout. To se ale i kvůli předsedkyně Evropského parlamentu Robertě Metsole nestalo a proto jsme o návrhu v proceduře druhého čtení dnes rozhodovali znovu,” vysvětluje Gregorová.

Ve čtvrtečním druhém čtení bylo pro odmítnutí či změnu návrhu nutné dosáhnout nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy 361 hlasů. Schválením pozměňovacího návrhu se Chat Control 1.0 již nemůže stát automaticky platným. Nyní bude záležet na tom, zda Rada změny Evropského parlamentu přijme. Pokud by je odmítla, může legislativa pokračovat do další fáze jednání mezi oběma institucemi, tedy extrémně výjimečného třetího čtení.

„Boj za ochranu soukromí tímto nekončí. Naopak. Dnešní hlasování ukázalo, že v Evropském parlamentu stále existuje silná většina poslanců, kteří odmítají alespoň oslabování šifrování. To ale nic nemění na tom, že parlament schválil možnost masově šmírovat miliony zpráv nevinných občanů. S tím tvrdě nesouhlasím a budu proti tomu dál bojovat. Soukromá komunikace milionů Evropanů nesmí být oslabována pod záminkou ochrany dětí,“ uvedla Gregorová.

Piráti podle ní podporují cílené vyšetřování podezřelých na základě soudního povolení, vyšší prevenci a lepší odhalování pachatelů na internetu. Podle nich právě tato opatření představují účinnější ochranu dětí než plošné skenování soukromé komunikace.

Pobouření vyvolal postup, který předem zvýhodňuje zastánce návrhu a podle kritiků přichází příhodně v době letních měsíců. „Poslanci a poslankyně Evropského parlamentu čelí masivnímu tlaku. Již sice odmítli, aby velkým internetovým platformám bylo umožněno automatizovaně číst soukromou konverzaci uživatelů s cílem vyhledávat dětský pornografický obsah. Komisi se však procedurálním trikem ,povedlo‘ zařídit, že se o tom bude v krátké době ve čtvrtek 9. července 2026 hlasovat již potřetí a navíc podle velmi nevýhodných pravidel pro zastánce soukromí.

Odmítnout návrh přitom bylo tentokrát mnohem náročnější. Potřeba byla absolutní většina 720 poslanců, tedy nejméně 361 hlasů. „Jejich získání bude v době letní docházky europoslanců do Parlamentu skutečně nelehký úkol,“ uvedla organizace Iuridicum Remedium (IuRe), která se zabývá právem na soukromí na internetu a dlouhodobě návrh nařízení kritizuje.

Dočasné prodloužení oživila podle serveru Euronews Evropská lidová strana, největší skupina v Parlamentu, prostřednictvím zřídka využívané legislativní procedury. Podle představitelů středopravé skupiny hlasovali europoslanci ELS v březnu z velké části proti, a to kvůli pozměňovacím návrhům k původnímu textu, které předložila socialistická zpravodajka Birgit Sippelová a další levicoví zákonodárci s cílem omezit rozsah prohledávání. Lídr ELS Manfred Weber prosazuje, aby bylo prodloužení přijato bez jakýchkoli změn, a našel způsob, jak toho dosáhnout.

Ekonom Lukáš Kovanda na síti X uvedl, že chat control bude „hřebíkem do rakve evropské digitální konkurenceschopnosti, pomůže hlavně technologickým obrům z USA“. „Pokud lidé v EU pojmou podezření, že jsou šmírováni, obrátí se na alternativy, nejčastěji americké. Evropa už dnes za Spojenými státy v technologiích dramaticky zaostává. Americké firmy dominují cloudu, softwaru, operačním systémům, umělé inteligenci i platformám, přes které komunikuje a obchoduje podstatná část světa,“ uvedl Kovanda.

Připomněl, že studie Evropského parlamentu „European Software and Cyber Dependencies“ přímo konstatuje, že americké firmy dominují všem hlavním vrstvám digitální infrastruktury a že Evropa zůstává silně závislá na neevropských softwarových a cloudových dodavatelích.

„Místo aby EU toto manko doháněla, chystá regulaci, která evropské digitální služby dále fatálně poškodí. Povinné skenování soukromé komunikace by podkopalo jednu z mála výhod, o niž se Evropa ještě může opřít: důvěru, soukromí a bezpečnost. Právě na nich stojí právní, finanční, zdravotnická, novinářská i firemní komunikace. Pokud si firmy, advokáti, lékaři, bankéři či investoři přestanou být jisti, že evropské komunikační služby jsou skutečně důvěrné, začnou hledat alternativy. A ty alternativy budou velmi často americké,“ poukázal Kovanda.