Toxické vedení, dlouhé směny a bossing v Evropské komisi? Brusel řeší na tisíc stížností zaměstnanců

Tým Evropské komise, který poskytuje zaměstnancům podporu v případech údajného obtěžování na pracovišti, obdržel od zahájení své činnosti téměř tisíc podnětů. Přesto nemá pravomoc jednotlivá obvinění vyšetřovat ani rozhodovat, zda konkrétní jednání skutečně naplňuje definici obtěžování. Zaměstnanci tvrdí, že v bruselských kancelářích panuje toxické prostředí a bossing, dále si stěžují na nepraktickou byrokracii a dlouhé pracovní směny, píše bruselský deník Politico.

Od září 2024 se na hlavní důvěrnou poradkyni Komise a její tým obrátilo celkem 960 lidí. Nešlo pouze o zaměstnance, kteří se cítili být oběťmi nevhodného jednání, ale také o údajné původce obtěžování, svědky, vedoucí pracovníky a personalisty. Vysoký počet žádostí přichází v době, kdy zaměstnanci evropské exekutivy upozorňují na dlouhou pracovní dobu, složitou administrativu a v některých útvarech také na problematický či toxický způsob vedení.

Evropská komise zaměstnává přibližně 30 tisíc lidí. V květnu 2024 jmenovala hlavní důvěrnou poradkyní Lene Naesagerovou, která stojí v čele sítě zhruba čtyřiceti poradců působících napříč Komisí a jejími výkonnými agenturami.

Jejich úkolem je naslouchat zaměstnancům, poskytovat jim podporu a pomáhat s orientací v dostupných postupech. Samotný tým však nemůže zahajovat formální vyšetřování. „Hlavní poradce nemá mandát k vyšetřování a není ze zákona oprávněn kvalifikovat dané chování jako obtěžování ve smyslu služebního řádu,“ uvedl mluvčí Komise.

Zaměstnanci, kteří chtějí podat oficiální stížnost, se proto musí obrátit na Úřad pro vyšetřování a disciplinární řízení, známý pod zkratkou IDOC, případně na Evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF.

Rozdíl mezi počtem podnětů důvěrným poradcům a oficiálními stížnostmi je výrazný. Zatímco poradenský tým eviduje stovky oznámení, Komise podle svého mluvčího dostává ročně přibližně dvacet až pětadvacet formálních stížností.

Část zaměstnanců tak zřejmě vyhledává především neformální radu nebo podporu, aniž by byla připravena zahájit disciplinární řízení. Roli může hrát také obava z pracovních následků, složitost procedury nebo obtížné dokazování nevhodného chování.

TÝDENÍK: Ekonomický motor Evropy se zadřel. Čína válcuje evropské automobilky ničené Green Dealem

Komise vysoký počet hlášení vysvětluje rovněž intenzivnější osvětou. Během posledních dvou let se prezentací o politice proti obtěžování zúčastnilo přibližně 14 tisíc zaměstnanců. Povinným školením prošlo také asi 2400 manažerů. Právě větší informovanost o tom, na koho se v případě problémů obrátit, podle Komise vedla k relativně vysokému počtu žádostí adresovaných důvěrným poradcům.

Evropská exekutiva tvrdí, že chce být moderním a respektujícím pracovištěm. Mluvčí odkázal také na širší přezkum fungování instituce, který zahájila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Podle interního průzkumu považuje Komisi za atraktivního zaměstnavatele 74 procent pracovníků. Ve srovnání s rokem 2023 jde o nárůst o šest procentních bodů.

Výsledky průzkumu však kontrastují s vysokým počtem zaměstnanců, kteří vyhledali pomoc kvůli možnému obtěžování, sporům na pracovišti nebo problémům s vedením. Jeden z vysoce postavených úředníků navíc uvedl, že probíhající přezkum fungování Komise nebude obsahovat doporučení k politice proti obtěžování. Tato oblast údajně nespadá do jeho vymezeného rozsahu.

Současné nastavení vyvolává pochybnosti, zda mají zaměstnanci k dispozici dostatečně účinný mechanismus. Důvěrní poradci sice mohou nabídnout podporu a vysvětlit další možnosti, bez vyšetřovacích pravomocí však nemohou sami rozhodnout, zda došlo k porušení pravidel.