Spojené státy a Ukrajina po dlouhých peripetiích podepsaly dohodu o vytvoření americko-ukrajinského rekonstrukčního investičního fondu, oznámilo americké ...
Vláda přichystala překvapení a po středečním jednání oznámila, že už rozhodla o investorském modelu a modelu financování nových jaderných dukovanských bloků. A také že k podpisu smlouvy o dostavbě Dukovan mezi ČEZ jakožto investorem a korejskou KHNP dojde 7. května. Tak se podívejme na největší otazníky a podivnosti.
Pro ČEZ v současné podobě je silně rizikové, spíš nemožné, pustit se do stavby jednoho bloku, natož do dvou. Na to jednoduše nemá kapitál. Tudíž se počítalo s tím, že dojde k zestátnění stoprocentní dceřiné společnosti ČEZ Dukovany II, která má projekt stavět. Jenže už delší dobu kolovaly neoficiální informace, že stát v ní převezme jen asi 70 až 80 procent. A to teď vláda potvrdila. Vykoupí v Dukovanech II 80procentní podíl za 3,6 miliardy korun. Dvacetiprocentní podíl ČEZ v Dukovanech II má prý zajistit „expertní zapojení skupiny do projektu“. Nedává to ale smysl. Do stavby jádra se stále budou „motat“ zájmy minoritních akcionářů, ale ČEZ, respektive jeho vedení, se tím zároveň vyvléká ze zodpovědnosti.
Další věc je schválený model financování. Jde o třicetiletou půjčku od státu pro Dukovany II, která se nazývá „návratná finanční výpomoc“ a která má prý pokrývat veškeré finanční náklady od podpisu smlouvy do spuštění bloků. Výše půjčky prý podléhá utajení, ale odpovídá výši udávané ceny 200 miliard korun za jeden blok, která se vztahuje k roku 2024. Po dobu výstavby má být úročení nulové a následně by mělo jít o úrok, který nemá být nižší než dvě procenta, odvíjí se ale od toho, za kolik si půjčuje stát. Jenže nic jako bezúročná půjčka neexistuje. Už na onu „bezúročnou“ půjčku si bude muset stát půjčit. Půjčí si prostřednictvím státních dluhopisů a náklady na jejich splácení ponese daňový poplatník. A jak ukázaly zkušenosti ze stavby jiných jaderných projektů, finanční náklady jsou nakonec násobně vyšší než náklady, do kterých je započítána samotná stavba a použité technologie.
Navíc, půjčka bude poskytnuta až po souhlasu Evropské komise, což bude v lepším případě až v příštím roce. Do té doby má jít o překlenovací úvěr a prostředky se musejí najít už v rozpočtu na příští rok, který bude sestavovat ještě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a který pravděpodobně stejně jako loni bude až do půlnoci 31. srpna tajit.
A co musí Brusel odsouhlasit? Právě onu státní podporu, to znamená, že musí schválit notifikaci i na druhý, tedy šestý blok. Smlouva se bez notifikace uzavřít může, ale v projektu se nemůže pokračovat až k úplné výstavbě. A fakt je ten, že o druhou notifikaci se zatím vůbec nepožádalo a bude se na ni čekat zřejmě mnoho měsíců. Plné znění notifikace na pátý blok teprve před několika týdny po téměř roce komise uvolnila, bez jediného vysvětlení, proč to tak trvalo. Podmínky v notifikaci pro nás nejsou vůbec dobré, výkon nového bloku bude například omezován podle výroby zelených zdrojů.
Také je tady nevyřešený podíl českého průmyslu. Korejci slibovaný zasmluvněný 60procentní podíl už je mimo hru. Ministr průmyslu Lukáš Vlček teď říká: S KHNP máme jasnou dohodu – 30procentní účast teď při podpisu smlouvy, 60procentní zapojení českých firem celkově do konce výstavby. Těch třicet procent je navíc vlastně jen turbínová hala od Škody Doosan, nic víc. Vzhledem k tomu, že tendr a pravidla evropského trhu nic jiného nedovolují, české firmy musí o zakázky soutěžit. Jenže Korejci se začínají chovat podivně a na vině je zřejmě americký Westinghouse, který byl z českého tendru už na začátku vyřazen. Američané si s KHNP vyjednali co nejvýhodnější podmínky a budou se jako dodavatel podílet pravděpodobně na podstatné části zakázky. Spor o duševní vlastnictví a využití jaderné technologie, které chtějí Korejci uplatnit i při stavbě Dukovan, dopadl už v lednu tak, že Korejci prý zaplatí Američanům 150 milionů dolarů a k tomu jim zajistí pozici dodavatele na každém projektu, kde budou chtít jadernou technologii využít. To uvádějí korejská média, ale KHNP to popírá s tím, že obsah dohody mezi oběma stranami podléhá utajení. KHNP popírá, že by přenechala projekty, o které se v Evropě mimo Dukovany ucházela, Westinghousu. Přitom Korejci už vystoupili z jaderných tendrů ve Slovinsku, ve Švédsku a v Nizozemsku. Pro české podniky to znamená, že by přišly o další možnosti uplatnění do budoucna. Takže to není nic dobrého ani pro naši ekonomiku. Přitom podílení se na dalších jaderných projektech Korejci původně tuzemským firmám také slibovali. A teď místo toho říkají, že se z některých trhů „strategicky stahují“ a že se chtějí zaměřit hlavně na malé modulární reaktory.
Premiér Petr Fiala při výstupu po jednání vlády také vyloučil, že by za jeho vlády mělo dojít ke změně struktury celého ČEZ. To přitom dříve sliboval. V roce 2022 mluvil o tom, že plán restrukturalizace by měl být hotový do poloviny roku 2023. A byla k tomu vhodná příležitost vzhledem k energetické krizi a vysokým cenám elektřiny. Místo toho se vláda pokusila protlačit novelu zákona o přeměnách obchodních společností, tzv. lex ČEZ, aby snáze a zcela neférově vytěsnila minoritní akcionáře. To jí nakonec shodila ze stolu sněmovna. Tehdy se kvůli tomu akcie ČEZ znovu výrazně propadly. A pak přišla na řadu windfall tax, která zásadně dopadá právě jen na ČEZ a vláda se skrze ni nedopouští ničeho jiného než okrádání soukromého kapitálu. Jen za loňský rok 37 miliard. Letos půjde o dalších asi 30 miliard, alespoň podle odhadů. Daň přitom nemá žádné opodstatnění, není krize, nejsou mimořádné výdaje. Peníze vybrané od jediné společnosti o desítky miliard vylepšují státní rozpočet a bez nich by byl na zcela jiné úrovni. Tiše se to ale akceptuje.
Na začátku loňského roku zase ministr vnitra Vít Rakušan řekl, že vláda jedná o vyplacení minoritních akcionářů ČEZ. Konkrétně tehdy Rakušan prohlásil, že odkoupení ČEZ není úplně jednoduchá transakce. „Ale o tom tahle vláda jedná, připravuje se to, jsou tam minoritní akcionáři, ti se nějakým způsobem samozřejmě musí vyplatit, já doufám a myslím si to dlouhodobě, že to ještě naše vláda stihne.“ A následně to celé dementoval: „Vláda uvažovala o odkoupení výrobních částí společnosti v době extrémně vysokých cen energií. V tuto dobu žádné takové kroky neprobíhají. V zápalu debaty jsem uvedl nesprávnou informaci a za to se omlouvám.“
O další podobě už několikrát promluvili členové hnutí ANO, které dlouhodobě výrazně vede ve všech předvolebních průzkumech. Loni na podzim Andrej Babiš uvedl, že pokud bude vládnout, ČEZ vykoupí po vzoru Emmanuela Macrona a francouzské EdF (tedy výkup s prémií), protože minoritním akcionářům jde primárně o zisk, „a ne o lidi“. A čerstvě opět i stínový premiér a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v diskusi Echa řekl, že současná akcionářská struktura ČEZ je přežitá. „Naprosto chápu, že minoritní akcionář chce maximalizovat zisk na akcii, to je přirozené, co jiného by tam chtěl. Zatímco stát chce dlouhodobě energetickou bezpečnost, jinými slovy výdaje na jádro, na paroplynové elektrárny a tak dále. A to prostě nejde k sobě,“ tvrdí Havlíček. Výkup by měl podle něj provést ne stát, ale sám ČEZ, a to tak, že by odvedl státu nižší dividendu.
To není ni nového, Havlíček to říká opakovaně. Připomíná, že za poslední roky si stát stáhl z ČEZ skoro 200 miliard právě na dividendách a na widnfall tax a že místo toho raději mohl přistoupit už tehdy k výkupu. Ano, k výkupu mohla přistoupit už před Fialou Babišova vláda, a neudělala to. Jenže v dobách krize vysokých cen energií na to byl ideální čas a poptávka ze strany občanů, aby měl stát výrobu elektřiny pod kontrolou, tu byla velká. Bylo to promarnění šance to udělat čistou cestou bez špinavých praktik typu lex ČEZ a mimořádné daně.
00:01
