Česká média a volby na Slovensku? Převažoval mírně protificovský příběh

Jak zvládla volební kampaň na Slovensku i samotné hlasování do parlamentu v sousední zemi česká média? Nestavěla se příliš na některou stranu a nevyvolávala nějaká očekávání, které se ve světle skutečných výsledků mohla ukázat jako mylná? Podle mediálních expertů oslovených deníkem Echo24 sice řada českých médií zaujímala „mírně protificovský postoj“, ale v zásadě se nevychýlila z limitů demokratického fungování.

Zahraniční média volby na Slovensku vykreslila jako souboj liberalismu a starých pořádků reprezentovaných Ficem. Francouzská agentura AFP, britská veřejnoprávní stanice BBC či americká zpravodajská televize CNN zdůraznily možný příklon Slovenska ke Kremlu. Vyvozují to především z Ficových předvolebních prohlášení, včetně toho, že po návratu k moci by ukončil vojenskou pomoc Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi.

Kupříkladu agentura AP konstatovala, že liberální zázrak se při slovenských předčasných voleb nekonal. Hlasování ovšem podle ní přineslo překvapení – nečekaně se do parlamentu nedostaly krajně pravicová Republika a „po drastickém propadu hlasů“ donedávna koaliční strana Jsme rodina dosavadního předsedy parlamentu Borise Kollára.

Čeští mediální experti to vidí umírněněji. Mediální teoretik Jan Jirák přiznává, že tuzemské redakce zřejmě zaujaly vůči Ficovi až příliš vyhraněný postoj, vše se ale pohybovalo v rozumných mezích. „Myslím, že mírně protificovský příběh, v němž žádaným vítězem bylo Progresivní Slovensko, česká média rozvíjela, ale podle mého soudu se pohybovala v limitech demokratického fungování. Prezentace výsledků exit pollu nemohla už nic ovlivnit. Ostatně soudím, že česká média nemají velký potenciál vlivu na slovenské voliče,“ myslí si.

Vedoucí katedry žurnalistiky na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Alice Němcová Tejkalová má podobný názor. „Obecně v předvolebním zpravodajství bych na základě toho, co jsem přečetla nebo viděla, neřekla, že česká média nějak fandila. Média připomínala například opakovaně to, že Směr je favoritem voleb. Progresivní Slovensko jako dosud nevládnoucí mělo z podstaty pokrytí, které nemuselo připomínat nic negativního, co s sebou nesly vlády Roberta Fica,“ míní.

„I slabiny PS ale byly připomínány při vysvětlování kontextu. Opatrnost s interpretací exit pollů je na místě i na základě zkušeností z českých voleb v roce 2017, ale spíš to byly individuální problémy jednotlivců a na sociálních sítích, než nějaký celkový problém,“ naráží právě na to, jak situace vypadala právě na síti X, dříve Twitteru, nebo Facebooku.

Poměrně diskutovaným se stal také přenos jednotlivých domácích televizí. CNN Prima News totiž o vývoji ve sčítání hlasů informovala celou volební noc v rámci svého speciálu, zatímco veřejnoprávní Česká televize podobně jako některá média přímo v Bratislavě přenos ukončila už pozdě večer.

„ČT si v mezích zákona i kodexu může vybrat, co a jak bude zpracovávat. Slovenské volby jsou velmi důležité téma a je skvělé že mu ve spolupráci s JOJ CNN Prima News věnovala celonoční vysílání, takže zájemci prostor v Česku měli. Každopádně to i podle čísel nebylo téma takové zpravodajské hodnoty, které by přes noc mezi půlnocí a šestou drželo u obrazovek milion diváků, navíc Češi dobře rozumí slovenštině, a kdo chtěl, mohl online sledovat slovenská média. Česká televize se mu věnovala do půlnoci, a pak hned od brzkého rána, nepřijde mi to jako nedostatečná pozornost,“ uvádí Němcová Tejkalová.

Komerční televize se nicméně i tak svými asi 430 tisíci diváky pochlubila s tím, že šlo o jasný úspěch. „Myslím, že pro průběžné pokrývání voleb (tedy formou „volebního studia“) televizí veřejné služby není důvod. ČT nabízela standardní zpravodajství, v němž na slovenské volby pamatovala, na ČT24 se tomu věnovali přiměřeně více než volbám v jiných, pro nás historicky vzdálenějších zemích. Na druhou stranu rozhodnutí CNN Prima bylo sympatické a nepochybně představovalo vítané rozšíření informační nabídky,“ říká k tomu Jirák.

„Osobně vnímám Slovensko jako sousední zemi a stejně tak, jako nesledujeme volby v Rakousku, tak nevidím důvod proč by je měla pokrývat veřejnoprávní televize,“ dodává pak Anna Shavit, rovněž z Fakulty sociálních věd UK.

ČT a Prima

Sobotní volby na Slovensku vyhrál bývalý slovenský premiér Robert Fico, který rezignoval v roce 2018 po vraždě novináře Jána Kuciaka, který odhalil vládní korupci, připomnělo Politico na úvod svého komentáře ke Slovensku. Mezi diplomaty v Bruselu podle něj už panují obavy, že se Slovensko připojí k Maďarsku a bude vetovat některá důležitá rozhodnutí.

Do slovenské sněmovny se po sobotních předčasných volbách dostane sedm formací, přičemž PS nechce spolupracovat se Směrem a nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS). Zatímco PS bude mít v novém 150členném parlamentu 32 poslanců, Směr získal 42 mandátů a SNS deset.

Agentura AFP poznamenala, že Fico se svou „populistickou“ stranou představují „riziko, že diplomatickou rovnováhu země velmi jasně nakloní na stranu Kremlu“. AFP připomíná několik nedávných Ficových výroků, vyznívajících ve prospěch ruského režimu: že by přestal vojensky podporovat Ukrajinu, že válka na Ukrajině začala v roce 2014, když údajní „ukrajinští fašisté“ zabíjeli civilisty ruské národnosti, a že by nedovolil zatčení ruského prezidenta Vladimira Putina na území Slovenska.