Když poslanci vládní koalice poslední letošní jednací den Poslanecké sněmovny před parlamentními prázdninami prosadili novou verzi elektronické evidence tržeb (EET), byl to na první pohled solidní počin. Návrh, jehož první verzi před deseti lety opozice ve finálním čtení obstruovala tři měsíce, teď prošel za tři hodiny. Ministryně financí Alena Schillerová se tak mohla spokojeně postavit před kamery a pochlubit se splněním jednoho z „klíčových ekonomických závazků vlády“, který podle ní má „chránit poctivé podnikatele a posílit veřejné finance“.
Oproti původní EET, kterou k roku 2023 zrušila vláda Petra Fialy, jde rozhodně o krok vpřed. Místo pokladen i programů, které si podnikatelé museli hradit sami, postačí chytrý mobil a Finanční správou bezplatně dodávaná aplikace. Nebude třeba povinně tisknout papírové účtenky, odpadnou bizarní prvky, jako byla státem pořádaná loterie „Účtenkovka“, celý systém má být jednodušší a rychlejší, i proto bude moci od příštího roku odstartovat vše kompletně, a nikoli ve vlnách, jak se stát raději jistil před lety.
Pozitivní efekt na státní rozpočet, který pro letošní rok pracuje s obřím schodkem 310 miliard korun, však zdaleka nebude takový, jak by se u jedné z vlajkových lodí ekonomického programu vlády Andreje Babiše mohlo čekat.
Schillerová odhaduje přínos 14,4 miliardy ročně, ekonomové ještě o něco méně. Například analýza Centra veřejných financí Univerzity Karlovy a Finanční správy sice odhaduje přínos 13,9 miliardy, upozorňuje však na to, že příjem může být ve výsledku nižší kvůli řadě výjimek. A poslanec a „rozpočtář“ opoziční ODS Jiří Havránek dokonce tvrdí, že by byl překvapen, pokud EET 2.0 přinese aspoň osm miliard. „Když si vezmu jednotlivé snižování daní – se zavedením EET 2.0 vláda například snižuje DPH na nealkoholické nápoje v restauracích z 21 na 12 procent – nebo zvyšování úlev, tak nevěřím, že se na ten odhad dostanou,“ říká.
Největší neznámou je, kolik subjektů využije takzvaného režimu EET OFF, v jehož rámci se budou moci ze systému vyvázat živnostníci v prvním pásmu paušální daně s tržbami do jednoho milionu za rok. Pokud tak budou chtít učinit, místo aktuální stokoruny budou muset platit daň z příjmů 1500 korun a k tomu pojistné. Paušál podle Finanční správy aktuálně využívá kolem 130 tisíc subjektů, Schillerová se však do odhadů, jaký zájem o EET OFF bude, zatím pouštět nechce. I současnou hranici jednoho milionu korun navíc bude muset ještě uhájit. ODS se chce pokusit v Senátu, kde má s opozicí většinu, zvednout hranici na dva miliony. Sněmovna ale samozřejmě může pak Senát přehlasovat. „Stejně jako jsme bojovali v druhém a třetím čtení ve sněmovně, kde jsme předložili ke 40 pozměňováků, to chceme zkusit i v Senátu. Některé věci, jako je třeba zavádění EET i pro sociální služby, fakt nepovažujeme za správné,“ tvrdí Havránek.
Pozitivněji se k EET 2.0 v rámci opozice vyjadřují lidovci, kteří před deseti lety ve vládě Bohuslava Sobotky pomáhali schválit první verzi. Jejich ekonomický expert Benjamin Činčila si myslí, že odhadovaný přínos přes 14 miliard korun by mohl být dosažitelný. Vláda však podle něho měla být ambicióznější. A když už se zavedením EET Babišův kabinet například legalizuje spropitné, z něhož se do stanoveného limitu nebude muset odvádět daň, slušelo by se podle Činčily zahrnout i další profese. „Nevím, proč by podobně neměly mít zlegalizované příjmy i třeba kadeřnice,“ argumentuje Činčila, který se s lidoveckými senátory chce bavit také o možném zvýšení hranice pro režim EET OFF. „Trochu se obávám, aby rozsah těch výjimek nebyl až příliš velký. Ale jednoznačný názor na to zatím nemáme,“ říká. To Schillerová doufá, že žádné další změny už v zákoně nenastanou.
Raději cukr než víno
Ani s dalšími ekonomickými plány vlády to zatím na významnější snížení schodku rozpočtu nevypadá. Babišův kabinet si sám notně zúžil prostor slibem, že nebude zvyšovat daně. Teď si však ministerstvo financí – hlavně kvůli tlaku Motoristů sobě, kteří měli před volbami ambice na vyrovnaný rozpočet – zpracovává analýzu, kde by se přece jen daly příjmy státu zvýšit.
Kuloárně se spekuluje o možném znovuzavedení nějaké formy superhrubé mzdy, která by rozpočtu mohla přinést rychlou, klidně stomiliardovou injekci. Schillerová však návrat tohoto prvku, který právě její hnutí ANO ve vládě před pěti lety spolu s tehdy opoziční ODS zrušilo, odmítá. Vládní strany dobře vědí, že by šlo o nepopulární krok, na který by ve volbách mohly doplatit. A tak teď ministerští úředníci analyzují tradiční položku, kterou stát „řeže“ jako první, když potřebuje zvýšit příjmy – spotřební daň.
Problém je, že například spotřební daň na tabák vlády za poslední léta zvýšily tak, že už je spíš kontraproduktivní – namísto vyššího výběru daní posiluje černý trh. „U tabáku už jsou si asi všichni vědomi, že to je poměrně vysoko. Uvidíme, jak se postaví k čínským elektronickým cigaretám. Tam by změna smysl dávala, protože je to snad jediná věc z podobného sortimentu, která ještě není zdaněná,“ říká Havránek. „Chtějí se znovu mrknout také na alkohol, ale myslím, že na tiché víno odvahu nenajdou, a naopak jsem slyšel, že by chtěli snižovat zdanění u piva,“ dodává poslanec ODS.
Ohledně zmíněného tichého vína, jež na rozdíl od piva není zatížené žádnou spotřební daní, je Babišova vláda podobně rozdělená jako předchozí Fialova. Zásadní však nejspíš bude, že striktně proti je Schillerová. Stejně jako v minulém volebním období se proti změně stavějí hlavně jihomoravští poslanci. Ve hře je ale zavedení jiné daně. A opět jde o věc, kterou zvažoval už i předchozí Fialův kabinet – speciálně by se mohl danit cukr. Ministerstvo financí si podle informací Týdeníku Echo nechává tuto možnost prověřit. Jak vysoká by sazba mohla být a zda se vůbec do takového – pro voliče vládní koalice zřejmě nepříliš populárního – kroku pouštět, je zatím předmětem debat. Schillerová na dotaz k tomu nereagovala.
Podle sociologa Dana Prokopa z PAQ Research by ale opatření mohlo dávat smysl. „Ke zdanění slazených nápojů jsme před necelými třemi lety vydávali studii. Od té doby z různých zemí a států USA jsou další studie, že to má zdravotní efekt. Jen je třeba to udělat dobře – navázat na míru cukru. A neslibovat si od toho masivní výběr. Ten bude zhruba dvě až tři miliardy korun,“ odhaduje Prokop.
Už teď je zřejmé, že pokud nejsilnější vládní hnutí ANO začne na případném zdanění cukru pracovat, v koalici kolem toho mohou vzplanout velké vášně. Když totiž v minulosti s podobným záměrem vyrukoval STAN, tehdy ještě mimoparlamentní Motoristé sobě mluvili o „levicovém zlu“. Teď to pro Motoristy bude složitější – coby pravicová strana by návrh měli odmítnout. Ale coby strana, která má tlačit na snižování schodku rozpočtu a zároveň má ve vládě ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného, by mohli mít motivaci i k podpoře podobně „výchovného“ návrhu.
Spíš symbolický příjem do rozpočtu – lehce přes jednu miliardu – odhadují odborníci také u nové daně z prodeje kratomu. Pokud nedojde k nějakému zázračnému ekonomickému růstu nebo se výrazně nezadaří zvýšit výběr daní, vládě nezbude než začít osekávat a odkládat některé z volebních slibů. Například ke zvýšení slev na jízdném ve veřejné dopravě pro žáky, studenty a seniory z 50 na 75 procent podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka nemusí dojít letos ani příští rok. Jednoduše proto, že na to zatím nejsou peníze.
Zdroje nejsou
Kvůli špatnému stavu rozpočtu se ale podle některých zdrojů protahuje také projednávání mnohem zásadnějšího návrhu – důchodové reformy. Vládou slíbené snížení hranice věku odchodu do důchodu na 65 let by České republice totiž teoreticky mohlo snížit rating, a tedy zhoršit podmínky, za kterých si stát půjčuje peníze. Na druhou stranu důchodovou reformu, kterou připravil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO), lze označit za jednu z dost možná nejkvalitnějších vládních předloh. Chválí ji odborníci a výjimečně vstřícná je k ní i opozice. „Dobře je připravená reforma třetího pilíře. Nesmí se dopustit rozmělnění tlaku na nízké poplatky fondů. Plus ideálně dodat vyšší podporu zaměstnavatelů. V prvním pilíři by pak vláda měla být opatrná – tam se dají ztratit desítky miliard ročně,“ říká Prokop.
„Ty změny ve třetím pilíři jdou dobrým směrem,“ přidává se lidovec Činčila, jehož stranický kolega Marian Jurečka stál za důchodovou reformou v minulém volebním období. „Zároveň vláda zatím neruší, co jsme zaváděli, čemuž jsem samozřejmě rád. Kdyby se nakonec vykašlali na to snižování hranice věku odchodu do důchodu a ještě víc pokročili s třetím pilířem, tak bych řekl, že je to vlastně hezké navázání na naši práci,“ myslí si Činčila. Juchelka však za snížením věkové hranice stojí. Byť přiznává, že kolem změny jsou takové emoce, že by se vůbec nedivil, kdyby příští vláda zas hranici zvýšila.
V každém případě je ale zřejmé, že zatímco zákony vláda produkuje v solidním tempu, se snižováním schodku rozpočtu je to zcela jiný příběh. Podle Schillerové s Havlíčkem by k výraznějšímu zlepšení stavu veřejných financí mohlo dojít v roce 2028 – až se naplno projeví efekt EET 2.0, digitální daňové kobry nebo Havlíčkovy hospodářské strategie, která má pomoci k nastartování ekonomiky. Podle představitelů opozice jsou to ale bláhové sny. Havránek i Činčila nezávisle na sobě odhadují, že schodek rozpočtu bude i na konci tohoto volebního období přesahovat 300 miliard korun. A pesimisticky to vidí také Prokop: „Obecně moc kroků ke konsolidaci nevidím. Bojím se, že se bude šetřit na klíčových věcech. Na obraně a vzdělávání, kde proti vládnímu slibu být na průměru OECD chybí 50 miliard,“ upozorňuje.
00:05
