Politická spolupráce V4 fakticky neexistuje, ale byla by chyba skupinu opouštět, říká Lipavský

Že je Visegrádská skupina z pohledu politické spolupráce prakticky mrtvá? Takový výrok je konstatováním faktu, řekl pro Echo24 ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.). Dodal, že během polského předsednictví V4 proběhlo naprosté minimum akcí a se Slovenskem a Maďarském nenachází zbylé dvě země shodu na věcech, které ohrožují bezpečnost regionu. Zároveň se ale nedomnívá, že by bylo dobré skupinu opouštět, neboť situace se může změnit.

Ministr Lipavský reagoval v rozhovoru pro deník Echo24 na dotaz, zda lze podle něj tvrdit, že na úrovni politická spolupráce je V4 (Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko) v podstatě mrtvá. Uvedl, že si „dovede představit, že tento výrok je konstatováním faktu“. „Když se podíváte na polské předsednictví V4. tak těch akcí bylo naprosté minimum. Neznamená to, že by neprobíhala žádná aktivita v rámci V4. Ale jsou to vždy formáty, které jsou velmi utilitární, pracovní… Příští měsíc si třeba budeme připomínat 25. výročí Visegrádského fondu. To znamená, že jsou aktivity, na které můžeme být hrdí a chceme je podporovat,“ uvedl Lipavský.

„Naposledy ale proběhla ministeriáda tady v Praze v Černínském paláci a už tehdy jsme se politicky třeba v tématu Ukrajiny nedostali dál, než že je to porušení mezinárodního práva, což konstatuje jak Slovensko, tak Maďarsko. Ale ve všech těch dalších věcech, které se dějí a které se pak třeba schvalují na půdě EU nebo NATO, jsme se vlastně už na úrovni V4 nedokázali shodnout. A to je situace, která blokuje další dialog. Protože o čem se chceme bavit, pokud se ve věcech, které ohrožují naši bezpečnost, nejsme schopni posunout dál,“ dodal Lipavský.

ECHO PORADA: Nesnesitelná lehkost bytí, Fialova dezinfo tabulka

„Takže ano, tento výrok se dá použít, ale myslím si, že by bylo chybou V4 rušit nebo opouštět, protože situace se může změnit. Myslím si, že bychom se spíše měli zkoušet vracet k ideálům, se kterými byla skupina založena před 30 lety prezidenty Havlem, Walęsou a Antalem, tedy k ideálům demokracie a svobody, než nutně a křečovitě být na společných fotkách bez nějakého reálného výstupu. Byly historicky i fáze, ČR nechtěla být aktivní ve V4, za prezidenta Klause. Tehdy byl Visegrád zakázané slovo. Ten formát je postaven na naší společné vůli něco dělat a ta vůle nyní není. Ale třeba se to může časem změnit,“ řekl Lipavský.

Vláda Petra Fialy(ODS) se v programovém prohlášení zavázala se skupinou dále spolupracovat. Vztahy mezi Českém a Slovenskem a Maďarskem v posledních letech výrazně ochladly. Fialův kabinet například vloni v březnu zrušil společné konzultace se slovenskou vládou, tamní premiér Robert Fico navíc schytal nejen v České republice kritiku za své cesty do Moskvy, naposledy u příležitosti výročí konce druhé světové války.

Sám premiér Fiala označil Ficovy cesty do Moskvy za fatální chybu. „Já nezasahuji do vnitřních záležitostí Slovenska, žádný z mých vládních kolegů také ne. Ale mám právo se vyjadřovat k jejich zahraniční politice, pokud poškozuje české zájmy a cesta do Moskvy české zájmy ohrožuje. Mám povinnost se ozvat ve chvíli, kdy někdo kritizuje častěji Brusel než Moskvu. Já to říkám Robertu Ficovi i otevřeně. Klidně mu to zopakuji. Ale Robert Fico má tuto představu politiky, která neodpovídá našim zájmům,“ řekl Fiala v únoru.

Do Moskvy vyrazil v době maďarského předsednictví v EU také tamní premiér Viktor Orbán, který svou cestu označil za mírovou misi. Za tuto cestu čelil kritice od čelních představitelů Evropské unie, protože neměl mandát EU k takové cestě.

Maďarsko podle českého ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka čerpá všechny výhody Evropské unie, ale odmítá respektovat společná pravidla. Ministr to uvedl tento týden na okraj jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti. V rámci této schůzky se konalo další, již osmé slyšení Maďarska, kde jeho představitelé měli vysvětlovat kolegům z dalších zemí EU všechny nedávné kroky premiéra Viktora Orbána.

Podle českého ministra frustrace z kroků Budapešti mezi členskými státy narůstá. K odebrání jejích hlasovacích práv v Radě EU, což žádá například europarlament, je ale potřeba sehnat mezi státy unie většinu, což se zatím nepodařilo. Orbánova vláda má jiné postoje především v souvislosti právě s přístupem k válce na Ukrajině.

Lipavský není jediný, kdo politickou spolupráci V4 kritizuje. Na adresu skupiny se kriticky vyjádřil v minulosti také třeba Petr Pavel, který varoval před tím, aby se ze skupiny stala prázdná nádoba bez obsahu.