Proč je Zemanova kandidatura hloupost, ač by šanci měl

KOMENTÁŘ

Proč je Zemanova kandidatura hloupost, ač by šanci měl
Miloš Zeman na první pohled působí v lepší kondici než po většinu svého druhého prezidentského mandátu, píše Ondřej Leinert. Foto: Tomáš Novák
1
Komentáře
Ondřej Leinert
Sdílet:

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2026 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

To je celý Miloš, jenom to zkouší a provokuje, říkal mi jeden z obvykle dobře informovaných známých bývalého prezidenta Zemana, když zaregistroval jeho slova pro MF DNES. Někdejší hlava státu nadhodila, že by ji lákalo znovu se ucházet o Hrad. Tedy jít do souboje, v němž by podle Jiřího Peňáse mohl i uspět. Zeman využil zatím prakticky nulové účasti relevantních vyzyvatelů současného prezidenta Petra Pavla, z více důvodů je ale jeho opětovná kandidatura na Hrad sci-fi. Nebo, slovy jeho známého, „ptákovina“.

 

Především je to omezující kombinace věku a zdravotního stavu. Zeman na první pohled působí v lepší kondici než po většinu svého druhého prezidentského mandátu. Hlava mu, jak se říká, slouží. Když dáme stranou osobní sympatie či averzi k jeho specifickým provokacím a bonmotům, pořád je rétoricky zdatnější než naprostá většina aktivních politiků, na něž si člověk vzpomene.

Ale příležitostné a předem naplánované rozhovory čas od času v Zemanově soukromí jsou něco úplně jiného než kolotoč předvolební kampaně. Někdejší prezident sice už jednou, při kampani na přelomu let 2017 až 2018 proti Jiřímu Drahošovi, ukázal, že celé to lze absolvovat velmi úsporně. S minimem výjezdů na veřejnost a omezenými mediálními výstupy. Před prvním kolem přímé volby Zeman neposkytoval rozhovory a jezdil jen po vybraných mítincích.

Teď, kdy je odkázán na invalidní vozík a musí se ještě mnohem víc hlídat, by však byl solidní oříšek i tento režim. Zvlášť v kontrastu s aktivně se prezentujícím Pavlem, jehož tým by proti Zemanovi jistě ještě zesílil intenzitu akcí, při nichž hlava státu ani nemusí jezdit na motorce, skákat padákem a dělat spoustu dalších věcí, které samozřejmě od prezidenta nikdo nežádá. Proti invalidovi, který toho času bude mít 83 let, tedy ještě víc než v čase své kmetské druhé kandidatury Donald Trump a Joe Biden, bude stačit prostě dokazovat, že vaše cesty mezi lidi nejsou totální kašírka.

Zeman se samozřejmě může opřít o potenciálně širokou skupinu voličů současné vládní koalice. Ale ke společným rysům lídrů ANO, SPD a Motoristů sobě patří právě i ona chlapská „nabušenost“. To, co v amerických prezidentských volbách zvlášť po neúspěšném pokusu o atentát na svou osobu mohl doložit i Trump. A čeho konečně využil i samotný Zeman při první přímé prezidentské volbě proti Karlu Schwarzenbergovi.

Zeman si sice v přímé rétorické konfrontaci stále může kdekoho namazat na chleba. Když se jednou posadí proti Pavlovi, může to v něčem fungovat podobně, jako když seděl proti Janu Fischerovi nebo Jiřímu Drahošovi. Ale na rozdíl od nich Pavel už za sebou má tu pro Čechy důležitou auru hradního pána, který se po prvním volebním období „nesundává“, byť dělá chyby. Proti Zemanovi by čistě z logiky svojí společenské pozice nepůsobil tak defenzivně jako zmínění Drahoš s Fischerem.

A navíc, souboj o Hrad by nebyl jen o izolované dvojici mužů, vstupovali by do něj další kandidáti a dnes ještě o mnoho silnější element sociálních sítí a aktivismu než před deseti lety, s nímž by si musel Zeman poradit. Což by zvlášť při jeho nepříliš šťastném úsudku, koho proti této kavalerii zvenčí vystrčit do první linie – vzpomeňme na duo Vratislav Mynář a Martin Nejedlý –, byla pekelná záležitost.

Zemanovi se tak nelze divit, že téma zvedl. Při pohledu na vládní tábor, který Pavlova vyzyvatele zatím nemá a těžko ho také bude hledat, ví, že by pořádně zamíchal kartami. A při vší úctě by byl silnější vahou než třeba někdejší předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, který sám svoje šance uspět opírá o to, že by ho jako vhodného na tuto pozici viděl právě Zeman. Ten se jistě teď královsky baví. Ale to je tak všechno.

×

Podobné články