120 hodin teroru, popisuje ukrajinská BBC stále probíhající dronové útoky na Kyjev

Pět dní v řadě počínaje minulým čtvrtkem útočí Rusko téměř nepřetržitě na Kyjev pomocí dronů s proudovým pohonem. V noci na dnešek k nim přidalo desítky balistických a řízených střel, které ve městě a jeho okolí zabily 12 lidí. A další drony stále do města létají. Sirény leteckého poplachu se v minulých dnech v hlavním městě Ukrajiny rozeznívaly téměř co půl hodiny, napsala ukrajinská služba stanice BBC, která nový postup Moskvy označila za „120 hodin teroru“.

„Je to velmi vyčerpávající, prostě šílenství,“ popsala v rozhovoru s BBC novou ruskou taktiku uplatňovanou vůči hlavnímu městu Valentina, učitelka v mateřské škole. Kvůli neustálým poplachům musela více než desetkrát za den odvádět děti do sklepního krytu a zase ven.

Dalším problémem je, že soustavné poplachy prakticky rozdělují Kyjev na dvě města, píše BBC. Metro během nich nejezdí mezi pravým a levým břehem Dněpru, kde bydlí většina Kyjevanů. Domů z práce se tak dostanou jedině autem, což způsobuje obrovské dopravní zácpy. Za zvuků sirén musejí též pravidelně zavírat vstup obchodní centra, a to má dopad na podniky i na jejich zákazníky.

Rusko také na ukrajinské podniky přímo útočí. V posledních týdnech jeho údery poškodily desítky skladů velkých obchodních řetězců v okolí Kyjeva, což už vedlo k nedostatku některých výrobků v obchodech.

A v noci na sobotu ruský dron s proudovým pohonem v obci Myla na západním předměstí Kyjeva zasáhl sklad s vojenským materiálem včetně munice. O život přišlo 38 lidí.

A massive Russian attack on Ukraine with missiles and more than 200 drones: 12 killed, dozens injured, including children and rescuers.

▪️ In Kyiv, eight people were killed and eight more were injured, including a 10-year-old boy.

▪️ Four people were killed and 13 injured,… https://t.co/XccDJdvF7g pic.twitter.com/4CVThBmbaN

— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) September 1, 2026

Rusko toho všeho dosáhlo tím, že ve válce, kterou rozpoutalo před čtyřmi a půl lety, využilo nové „okno příležitosti“. Moskva rychle rozšířila svůj zbrojní program a nashromáždila stovky bezpilotních letounů s proudovým pohonem, zatímco Ukrajina na novou hrozbu nestihla dostatečně rychle zareagovat.

Novou taktiku soustavného tlaku na Kyjev začala ruská armáda uplatňovat ve čtvrtek 27. srpna. Zatímco ještě ve středu zazněl letecký poplach v metropoli jen jednou, ve čtvrtek už musel být kvůli blížícím se dronům vyhlášen třináctkrát. Následujícího dne se sirény rozezněly dvanáctkrát, v sobotu, neděli a pondělí zhruba stejně často.

Podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ignata v několika minulých dnech Rusko při útocích na Ukrajinu nasadilo 1500 dronů, z nichž více než 800 bylo poháněno proudovým motorem. Většina mířila na Kyjev. Zatímco za celý červenec Rusko vypustilo 1500 proudových dronů, za celý srpen to bylo podle dnešního Ihnatova vyjádření přes 2800 bezpilotních strojů. Ukrajinská vojenská rozvědka přitom odhaduje celkový objem výroby proudových dronů v Rusku na 3000 kusů měsíčně.

To znamená, že během pouhých pěti posledních srpnových dnů vypustila ruská armáda téměř třetinu své měsíční produkce těchto strojů.

For the 6th day in a row, Kyiv and the wider region have been living under nonstop russian attack. Drones fly hourly. The threat is constant; terror is relentless.

People do their best to shake the stress off.
Let’s do our best to shake the drones off:https://t.co/4Os08VprA0 pic.twitter.com/R3i8VIUBED

— UNITED24 (@U24_gov_ua) September 1, 2026

Novináři z ukrajinské redakce BBC osobně potvrdili, že proudové drony jsou zbrusu nové: trosky jednoho z nich, který byl ve čtvrtek sestřelen nad hlavním městem, nesly datum výroby 10. července 2026. Takový spěch znamená, že nepřítel tyto zbraně vůbec neskladuje a místo toho je co nejrychleji dopravuje na bojové pozice, vysvětluje Ignat.

Rusko změnilo také taktiku nasazování těchto bezpilotních strojů. Zaprvé je posílá v menších rojích než obvykle, zato častěji. To znamená, že zhruba každou půlhodinu jsou odpalovány naráz tři nebo čtyři, nejvýš deset proudových dronů. Většinou startují z Brjanské, Kurské či Orelské oblasti. To znamená, že drony urazí k hlavnímu městu Ukrajiny 300 až 600 kilometrů.

Podle poradce ukrajinského prezidenta Serhije Beskrestnova navíc drony neletí na Kyjev přímo, ale co možná nejblíže běloruské hranici. To umožňuje jejich spojení se stanicemi mobilních operátorů v Bělorusku, a tedy jejich dálkové ovládání. Následně letí ze severu nad Dněprem a přes Kyjevskou přehradu až k hlavnímu městu, kde se rozptýlí do různých stran a udeří na předměstí.

Ačkoli celkový počet ruských proudových dronů je ve srovnání s těmi konvenčními stále podstatně nižší, díky mnohem vyšší rychlosti i letové výšce snadněji překonávají ukrajinskou protivzdušnou obranu. Mohou létat až pět kilometrů vysoko a dosahují rychlosti až 650 kilometrů za hodinu, zatímco ukrajinské obranné drony byly vyvinuty pro boj se Šáhedy létajícími rychlostí kolem 200 kilometrů za hodinu. Míra zneškodnění proudových dronů je tak ve srovnání s konvenčními typy výrazně nižší, podle Ihnata se pohybuje kolem 60 procent.

Kiev has been under continuous Russian drone attack for 80 hours. Another warehouse in the city is producing lots of secondary explosions after being hit -- presumably ammunition, again. pic.twitter.com/dsLMZage1x

— Russians With Attitude (@RWApodcast) August 29, 2026

Z hlášení ukrajinského letectva vyplývá, že například 27. srpna se podařilo sestřelit 88 procent ruských dronů, včetně těch proudových, zatímco v noci na pondělí to bylo už jen 79 procent. Letos v zimě a na jaře se přitom míra sestřelených konvenčních ruských dronů pohybovala mezi 95 až 98 procenty.

Stejně jako každé „okno příležitosti“, které se Ukrajině či Rusku za války při vývoji vlastních zbraní otevřelo, je ovšem i toto jen časově omezené. Kyjev se rychle snaží dohnat krok a vyvinout účinnou obranu. Ukrajinský ministr obrany Jevhenij Chmara v neděli řekl, že armáda již otestovala čtyři různé střely při ničení dronů s proudovým pohonem, a zdroje BBC z ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu předpovídají, že se problém podaří vyřešit nejdéle do října.