EK chce finančně zvýhodnit elektřinu, plyn by zdražil. Bez něj se neobejdeme, varují experti

Evropská unie se snaží urychlit elektrifikaci a nedávno si stanovila cíl dosáhnout do roku 2040 podílu elektrifikace ve výši 46 % ve snaze zbavit se závislosti na dovážených fosilních palivech. Evropská komise mimo jiné plánuje zdanit elektřinu nižší sazbou než zemní plyn, což by vedlo k dalšímu tlaku na zvyšování cen plynu. Podle oslovených expertů v tuto chvíli není možné se bez plynu obejít. Poukazují na to, že je Evropské komise pod tlakem mnoha členských států včetně ČR v podstatě donucena k revizím systému ETS.

Nejistota ohledně budoucnosti strategicky významného průlivu Hormuz dává podle serveru Euronews Bruselu další impuls k podpoře elektrifikace a snížení závislosti Unie na dovážených fosilních palivech. Elektřina je však v celé EU stále výrazně dražší než fosilní plyn. Její cena je často třikrát až pětkrát vyšší než cena plynu, což domácnostem i firmám ztěžuje přechod na čisté technologie.

V této situaci chce Brusel učinit elektřinu atraktivnější alternativou k fosilním palivům, hovoří o zdanění elektřiny nižší sazbou než u zemního plynu. Například Německo však varuje, že tohoto cíle by nemělo být využíváno k opětovnému otevírání dohody, kterou členské státy EU uzavřely během jednání o směrnici o zdanění energie. Tehdejší kompromis záměrně ponechal vládám prostor pro rozhodování o tom, jakým způsobem bude elektřina zdaňována. Elektřina byla zároveň vyřazena z Komisí navrhovaného environmentálního žebříčku energetických nosičů. Německo tvrdí, že nový návrh by tento žebříček fakticky zavedl zpět zadními vrátky. Německá námitka podle serveru Euronews naznačuje potenciální střet mezi snahou Komise učinit elektrifikaci finančně atraktivnější a odhodláním členských států zachovat si kontrolu nad zdaněním. Politický význam sporu tak přesahuje samotné účty za elektřinu.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pro Echo24 řekl, že nejenom Česká republika vnímá budoucnost plynu jako zásadní část energetického mixu. „V Česku bude role plynu v několika směrech. V první řadě je zásadní pro transformaci našeho teplárenství, které bylo historicky postaveno na hnědém uhlí. Zde se nám podařilo vysoutěžit 90 % předpokládaného výkonu pro transformaci na úrovni více jak 2 700 MW,“ připomněl Havlíček.

„Zároveň připravujeme aukce pro řiditelné zdroje v rámci kapacitních mechanismů, které budou klíčové pro dostatek kapacity v následujícím časovém horizontu. Proto úspěšně tvoříme koalice v rámci EU a snažíme se eliminovat navrhované negativní dopady způsobené emisními povolenkami,“ dodal ministr.

Energetický analytik a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor pro Echo24 poukázal na to, že politika EU dlouhodobě předpokládá odchod od fosilních paliv. „V prvé řadě se to týká uhlí, ale zemní plyn, přestože se jedná o nejčistší fosilní palivo, má následovat. Pomoci tomu mají ekonomické stimuly. A tak zatímco u elektřiny EU doporučuje spíše úlevu v poplatcích a daních, v případě plynu právě probíhá spor o míru a tempo zvyšování finanční zátěže v podobě poplatků za emise CO2. Odběratelé to samozřejmě vnímají, a proto lze očekávat postupný pokles spotřeby,“ uvedl Gavor.

Ten bude ale podle Gavora v nejbližších letech probíhat spíše u maloodběratelů, kteří budou určitě reagovat na zavedení ETS2, nyní předpokládané k 1. lednu 2028. „Naopak v energetice je plyn nejjednodušší alternativou za utlumované uhlí a představy, že zemní plyn můžeme rychle a plně nahradit biometanem a vodíkem narážejí na ekonomickou realitu. A tak EK pod tlakem mnoha členských států včetně ČR je v podstatě donucena k revizím systému ETS. A pokud si EU bude chtít zachovat energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost, tak bude muset více respektovat, že z pozice slábnoucí Evropy nelze diktovat hlavním světovým producentům,“ doplnil Gavor.

„Celkově proto očekávám, že celkové objemy spotřeby plynu v ČR v nejbližších letech spíše vzrostou a na jeho náhradu vodíkem si určitě počkáme podstatně déle, než původní plány EU. Bez plynových zdrojů pokrývajících špičkové zatížení ostatně nelze realizovat ani ambiciózní elektrifikaci,“ vysvětlil expert.

Ředitel strategie poradenské společnosti EGU Michal Macenauer Echu24 řekl, že spotřeba plynu, především zemního plynu, bude ještě přinejmenším dvě až tři desítky let, v závislosti na zemi, naprostá nutnost. „Pro země s potřebou nahradit uhelnou výrobu především tepla pak bude nutné výrazné navýšení spotřeby proporcionálně tomu, kolik uhlí v energetické bilanci je třeba nahradit. Plyn bude možno sice částečně nahradit bioplynem, ale další náhrada vodíkem může přijít, pokud přijde, až přibližně za dvě desítky let a orientace na vodík je vysoce riziková,“ uvedl Macenauer.

Zemní plyn je málo emisní a bude podle jeho názoru ještě více než tři dekády sloužit ve všech zemích EU jako médium pro zaskakování za výrobu OZE. „Ve většině zemí pak rovněž jako silné energetické médium v maloodběru a v dopravě. Znevýhodnění plynu pomocí povolenek bude revidováno, až EU pochopí, že tvrdé zákazy a nulové emise jsou nesmysl. Tedy, že nemá smysl řešit za mnohonásobné nálady posledních několik procent emisí, které ve světové bilanci budou jen desetinami procent emisí celkových,“ řekl Macenauer.

„K onomu razantnímu překlopení nákladovosti nedojde. Plynu bude v bilanci dlouhodobě na úrovni EU ubývat, ale nebude to razantní odklon. Pokud by EU dále nesmyslně posilovala důraz na dekarbonizaci, znamenalo by to razantní navyšování nákladů průmyslu, který by z velké části zkrachoval se všemi sociálními dopady… navyšování nákladů v maloodběru by byla jen malá třešnička na dortu nebo poslední hřebíček do rakve sociálního smíru,“ míní Macenauer.

Sám nicméně nepředpokládá černý scénář. „A proto očekávám stabilní trh se zemním plynem. Bude se snižovat běžná spotřeba a navyšovat spotřeba v elektroenergetice a pravděpodobně i v dopravě. Zemní plyn je vysoce distribuovaný co do zdrojů a už střednědobě očekáváme postupné klesání cenové úrovně,“ uvedl Macenauer.

Kolem zmíněného vodíku bylo podle šéfa společnosti ČEZ ESCO Kamila Čermáka velké nadšení, jenže je potřeba respektovat fyziku a technologické možnosti. „Třeba v teplárenství se o vodíku hodně mluví. To je super, jsme schopni ho přimíchávat, ale zhruba deseti procenty. Ve velkých teplárenských zdrojích za desítky miliard, které do ČEZ přicházejí, na to jsme připraveni, nově stavěná zařízení jsou připravena i na vodík a jiné plyny. Ale v dohledné době bude hlavním zdrojem biomasa a zemní plyn, a ten jím určitě zůstane nejen do roku 2035, ale spíš výrazně déle,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 Čermák.

Opravdu zeleného vodíku, jak ho vidí Evropská komise, je podle Čermáka strašně málo. „A těch zdrojů tím pádem nebude dost. Musíme Komisi přesvědčit, že pro střední Evropu je centrální zásobování teplem klíčová věc, a že ho potřebujeme zachovat. Takže možná přijde nějaký úkrok stranou a vznikne jakýsi ‚šedý vodík‘. Pak to bude trochu jiná situace. Zatím je ale náš pohled spíš konzervativní. Sami jsme to v rámci vývoje a pilotů zkusili a dnes jdeme spíš pragmatickou cestou na bázi dostupných technologií a financí,“ dodal Čermák.