Banky daly málo, zaklekneme na ně. Levicové choutky ve vládě posilují

Z výhrůžek šéfa poslanců ODS Marka Bendy, který tvrdil, že se vláda zamyslí, jak potrestá banky kvůli nízkým odvodům na dani z neočekávaných zisků, se stává realita. Vládní STAN by na ně rád uvalil speciální sektorovou daň, čemuž se nebrání piráti ani lidovci. ODS je proti. Jak ale Benda myslel svůj výrok o potrestání bank, nechce ministerstvo financí pod vedením Zbyňka Stanjury (ODS) komentovat.

Bankovní daň je ukázkový recept sociálních demokratů, kteří by penězi od bank rádi lepili díry v rozpočtu kvůli rostoucím výdajům. Naposledy na banky chtěla daň v roce 2019 uvalit tehdejší sociálnědemokratická ministryně práce Jana Maláčová, která argumentovala právě tím, že je potřeba nějak pokrýt zvyšující se výdaje státu na důchody a platy. Andrej Babiš jako premiér to tehdy odmítal s tím, že zavádět takovou daň by bylo kontraproduktivní, protože „když navýšíte firmám daně, vezmou peníze lidem“.

Kvůli odlivu dividend do zahraničí tak Babiš přišel alespoň s myšlenkou dobrovolného přispívání bank do Národního rozvojového fondu, což mělo podpořit soukromé investice. To ale příliš nevyšlo, protože fond dosud nepodpořil jediný projekt. O pět let později každopádně nastala stejná situace a „zaklekávání“ na banky probublává z koalice v čele s ODS.

Benda před nedávnem řekl, že banky na windfall tax odvedly státu málo, což pokládá za „nefér“ a „mimořádně se na ně zlobí“. Chce se proto na jejich odvody zaměřit. „To, co předvedly, byl účetní trik, bylo to hluboce nefér a ještě se zamyslíme nad tím, jak tu situaci řešit,“ uvedl Benda. Podle něj vláda situaci analyzuje a Finanční správa a ministerstva financí provedou další kroky. Finanční správa redakci potvrdila, že se nízkými odvody bank „důkladně zabývá“ a hodlá zahájit i kontrolu, jak píšeme zde.

Brzy poté se začaly objevovat informace o tom, že ve vládní koalici téma speciální sektorové daně pro banky zaznělo. A poté hnutí STAN potvrdilo, že chce v koalici debatu na téma zdanění bank otevřít. Podle předsedy hnutí Víta Rakušana totiž, stejně jako říká Benda, odvedly na windfall tax málo. U bank se přitom od začátku upozorňovalo na to, že výnosy z daně nebudou vládou očekávaných 33 miliard korun. Banky za loňský rok nakonec odvedly 700 milionů korun. Začaly ve velkém nakupovat státní dluhopisy, jejichž výnos je od daně osvobozen, a zvýšily úročení klientských účtů. Podle dat centrální banky za loňský rok činil čistý zisk tuzemských bank a spořitelen dohromady 104,4 miliardy korun.

Jednat o zavedení bankovní daně by nevadilo ani pirátům, ani lidovcům. Místopředseda poslaneckého klubu lidovců Michael Kohajda tvrdí, že by si daň „dovedl představit“, pokud by výnosy z ní šly například na podporu bydlení. Proti bankovní dani je naopak TOP 09. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS) tvrdí, že na zavedení bankovní daně má jednoznačný odmítavý názor, který bude v poslaneckém klubu prosazovat. Podle Munzara byla ODS vždy proti zavádění sektorových daní. Na slova kolegy Marka Bendy o kontrolování a trestání bank ale nechtěl nijak reagovat.

Ministerstvo financí redakci pouze potvrdilo, že v tuto chvíli žádná koaliční jednání k bankovní dani neprobíhají. „Platí stále stejné pravidlo, které funguje od vzniku této vlády. Pokud kterákoliv vládní strana požádá o svolání koaličního jednání k jakémkoliv tématu, jednání se uskuteční. Nejinak by tomu bylo i u sektorové daně,“ uvedla mluvčí resortu Petra Vodstrčilová.

Trestání lidí přes dražší půjčky

„Nejblíže sektorové dani zatím u nás byla takzvaná windfall tax neboli daň z nadměrných zisků. Na jejím příkladu lze dobře ilustrovat selhání tohoto typu daně. Výnosy z daně nedosahovaly ani poloviny očekávání – což je ostatně pro sektorové daně typické. Navíc bankám po jejím zavedení citelně narostly úrokové náklady o zhruba 110 miliard korun. To vlastně jinými slovy znamená, že své náklady přenesly na klienty. Jestliže tedy daň z nadměrných zisků byla vládou vůči veřejnosti komunikována jako daň trestající banky, pak v realitě tato daň potrestala bankovní klienty v podobě dražších úvěrů a naopak hůř úročených vkladů. To můžeme dokonce přesně vyčíslit: jen samotná srážková daň z úrokových výnosů v roce 2023 vzrostla o 7,5 miliard korun, což dokazuje právě vyšší úrokovou zátěž bankovních klientů,“ poznamenává k tomu ekonomka Markéta Šichtařová.