Zelenskyj otáčí? Otevře Polákům archivy o masakru ve Volyni. Slíbil také více exhumací

Ukrajina obrací vůči tvrdému střetu s Poláky. Prezident Volodymyr Zelenskyj dnes slíbil, že otevře tajné archivy zaznamenávající masakr ve Volyni. Ukrajinská strana zpřístupní všechny archivy svých tajných služeb - Bezpečnostní služby a Služby zahraniční rozvědky s informacemi o krveprolití ve Volyni mezi lety 1943 až 1944. Kromě toho rozšíří i pátrací a exhumační práce v okolí masových hrobů, píše portál New Voice of Ukrajine. Varšava večer prohlášení uvítala s tím, že je připravena. Podle některých spekulací za krokem Zelenského může být čirý pragmatismus, kdy bude Kyjev potřebovat Polsko pro zvýšení možností svého exportu, protože jak píše list FT, Rusko v posledních dnech citelně poškodilo ukrajinské přístavy v Černém moři, které jsou pro ukrajinský vývoz, zvláště pšenice a kukuřice, důležité.

Prezident Zelenskyj s oznámením přišel poté, co jednal o polsko-ukrajinských vztazích. „Polsko významně podpořilo Ukrajinu během začátku ruské invaze a my jsme Polsku vděční. Ochrana nezávislosti Ukrajiny přímo znamená posílení nezávislosti Polska,“ uvedl prezident. Právě nedostatek vděčnosti Kyjeva je jedním z faktorů, který poškodil ukrajinsko-polské vztahy.

Kromě otevření archivů slíbil prezident také rozšíření možností pro pátrací a exhumační práce na místech, kde jsou pohřbeny oběti tragických událostí. „Společně s polskou stranou musíme zajistit větší kapacitu pro provádění takové práce,“ poznamenal s tím, že Polsko patří mezi nejvýznamnější spojence Ukrajiny od začátku války v roce 2022. Přitom další exhumace byly jen v posledních dnech zastavené. Podle něj Zelenského také obrana ukrajinské nezávislosti zároveň posiluje bezpečnost Polska, a proto je důležité dále rozvíjet vzájemnou spolupráci i v citlivých historických otázkách.

Součástí oznámených kroků je zpřístupnění dosud neveřejných archivních materiálů týkajících se volyňské tragédie, která dlouhodobě zatěžuje vztahy mezi oběma zeměmi. Ukrajinský prezident zároveň uvedl, že Kyjev chce společně s Varšavou vytvořit lepší podmínky pro vyhledávání masových hrobů, provádění exhumací a důstojné pohřbívání obětí.

Na jednání se podle Zelenského řešilo také prohloubení dialogu mezi ukrajinskou a polskou společností. Předseda Ukrajinského institutu národní paměti Oleksandr Alfjoryv má připravit návrhy, které by měly přispět k systematickému rozvoji historické spolupráce a vzájemného porozumění.

Prezident současně vyzval ukrajinskou vládu i příslušný výbor parlamentu, aby zvážily posílení financování Ukrajinského institutu národní paměti. Podle něj je dostatečné personální i finanční zajištění instituce nezbytné pro důstojnou ochranu ukrajinských historických zájmů.

Oznámení přichází ve stejný den, kdy polský Sejm jednomyslně schválil rezoluci připomínající oběti volyňské tragédie z let 1943–1944. Polští poslanci v dokumentu zdůraznili potřebu pokračovat v hledání ostatků obětí, provádění exhumačních prací a jejich pietním pohřbení.

Volyňská tragédie zůstává jednou z nejcitlivějších kapitol společných dějin Polska a Ukrajiny. Nejnovější kroky Kyjeva mají podle prezidenta Zelenského přispět k větší otevřenosti při zkoumání historických událostí a zároveň posílit vzájemnou důvěru mezi oběma sousedními státy.

Premiér Donald Tusk se k oznámením Volodymyra Zelenského vyjádřil na platformě X s tím, že slova a rozhodnutí ukrajinského prezidenta přijal „s uspokojením a nadějí“. Zdůraznil, že vztahy mezi Polskem a Ukrajinou „musí být založeny na vzájemném respektu a pravdě“. „Jsme připraveni na seriózní a přátelský dialog o otázkách, které nás dnes spojují, i o těch, které nás rozdělují,“ prohlásil šéf polské vlády.

Z satysfakcją i nadzieją przyjmuję słowa i decyzje @ZelenskyyUa, dotyczące relacji między naszymi państwami, które muszą być oparte na wzajemnym szacunku i prawdzie. Jesteśmy gotowi do poważnego i przyjaznego dialogu w sprawach, które nas łączą i tych, które nas dziś dzielą.

— Donald Tusk (@donaldtusk) July 17, 2026

Někteří pozorovatelé ale tento "obrat" Kyjeva připisují spíše aktuální situaci na bojišti. Jak dnes upozornil deník Financial Times na nepříliš medializované zprávy, Rusko v posledních dnech silně útočilo na ukrajinské přístavní terminály v Černém moři a značně je poškodilo. Zahynulo nejméně 11 pracovníků. Ukrajina tak čelí potížím s vývozem obilí přes Černé moře, protože vedle přístavů Moskva stupňuje útoky i na obchodní lodě v reakci na týdny intenzivních ukrajinských útoků na ruská plavidla. FT uvádí, že podle společnosti Ambrey, která se zabývá námořní bezpečností, vedly útoky ruských dronů jen na přístav Oděsa, největší ukrajinský námořní přístav, ke snížení skladovací kapacity o třetinu. Současně rejdaři odmítají posílat lodě do oblasti ze strachu z útoku. Analytici tvrdí, že někteří obchodníci pozastavili nákupy v Oděse. Všechny tyto skutečnosti nutí Kyjev hledat jiné možnosti exportních cest a jednou z možností je i zintenzivnění vývozu přes Polsko.