Stát chce překreslit mapu podpory bydlení. Superdávka má víc zohlednit, kde lidé skutečně žijí

Lidé pobírající superdávku by se od října mohli dočkat změny ve výpočtu podpory na bydlení. Stát už nemá posuzovat náklady hlavně podle velikosti obce, ale podle jednotlivých okresů. Znamená to výraznou změnu v dosavadním nastavení podpory bydlení. V praxi to může části domácností v dražších regionech pomoci, zatímco v levnějších oblastech má nový systém zabránit situacím, kdy dávka neodpovídá místním cenám nájmů. Další úprava má navíc zajistit, aby početnější domácnost neměla ve stejném okrese nižší uznatelný strop nájmu než domácnost menší.

Podpora na bydlení v rámci takzvané superdávky se má od října změnit. Skupina poslanců napříč většinou klubů v čele s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) navrhla, aby se takzvané normativní nájemné nově nestanovovalo podle velikosti obce, ale podle jednotlivých okresů. Podle předkladatelů má změna lépe vystihnout skutečné rozdíly v cenách bydlení mezi regiony a přesněji určit, jaké náklady na bydlení stát v dávce uzná.

Dosavadní systém příspěvku na bydlení byl nastaven tak, že ho mohli získat lidé, kteří za bydlení utratí víc než 30 procent svého příjmu. 30 procent příjmu však zároveň nesmí přesahovat stanovený normativ, tedy jakousi hranici, která se stanovuje rozdílně pro Prahu a Brno a následně obce podle počtu obyvatel, zároveň je ovlivněna počtem lidí v domácnosti. Necelá třetina příjmu v Brně tak například u jednoho žadatele nesměla v roce 2025 přesáhnout něco přes 17 tisíc korun. Dávka pak v zásadě odpovídala rozdílu mezi normativy a těmito 30 procenty příjmu. V případě superdávky zůstává systém zatím podobný, došlo však k rozdělení normativů podle toho, zda je domácnost zranitelná. V takovém případě platí normativy vyšší.

Příspěvek na bydlení už brzy plně pohltí superdávka, která nahrazuje čtyři dosavadní podpory: příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě. Stávající příjemci původních dávek, kteří o superdávku požádali do konce loňského roku, ji mají poprvé dostat v srpnu. Podle rozboru ministerstva práce má po přepočtu na superdávku klesnout pomoc zhruba třem pětinám ze 155 500 domácností. U části domácností se zároveň ukázalo, že jim po odečtení nákladů na bydlení nezůstává z příjmu a superdávky ani životní minimum.

Právě složka bydlení má nyní projít parametrickou úpravou. Dosud se horní hranice uznatelných nákladů, tedy normativní nájemné, váže na kategorie obcí podle počtu obyvatel: Praha a Brno, obce s alespoň 70 tisíci obyvateli a obce do 69 999 obyvatel. Pozměňovací návrh tento model nahrazuje členěním podle okresů, přičemž hlavní město Praha má být pro tyto účely posuzováno jako jeden okres.

Pro konkrétního příjemce to může znamenat například to, že uživateli superdávky v menším městě v dražším okrese se nově uzná vyšší reálná hladina nájemného než dosud, kdy spadala jen do obecné kategorie menších obcí. Naopak v levnějším okrese může být normativ nižší, aby dávka nepokrývala náklady nad místní úroveň.

Druhý pozměňovací návrh pak do systému doplňuje další pojistku. Reaguje na situace, kdy by kvůli způsobu výpočtu mohlo ve stejném okrese vyjít normativní nájemné pro domácnost s vyšším počtem členů nižší než pro domácnost menší. V takovém případě by ministerstvo muselo pro početnější domácnost vyhlásit normativ alespoň ve výši normativu pro domácnost s bezprostředně nižším počtem členů. Stejné pravidlo by platilo také pro domácnosti, jejichž všichni členové jsou zranitelnými osobami.

V praxi by to znamenalo, že například čtyřčlenná domácnost by ve stejném okrese neměla mít nižší uznatelný limit nájemného než domácnost tříčlenná. Pokud by výpočet na základě dat takovou nelogickou hodnotu vytvořil, normativ pro větší domácnost by se dorovnal na úroveň domácnosti menší. Předkladatelé to zdůvodňují tím, že větší domácnosti mají obecně vyšší potřeby v oblasti bydlení a opačný výsledek by byl v rozporu s logikou dávky i se zásadou spravedlivého zacházení.

Změna by se týkala nejen běžného normativního nájemného, ale také normativního nájemného pro domácnosti, jejichž všichni členové jsou zranitelnými osobami. Ty mají v systému superdávky zvýhodněné postavení ve složce bydlení, v bonusu na dítě i v energetickém paušálu. Pozměňovací návrh současně rozšiřuje okruh zranitelných osob u samoživitelů: místo osamělého rodiče s dítětem mladším sedmi let by do této skupiny spadal osamělý rodič pečující o dítě mladší 15 let.

Nová pravidla pro bydlení by se měla použít poprvé při rozhodování o dávce náležející za říjen 2026. Pro období od 1. října do 31. prosince 2026 má ministerstvo práce vyhlásit nové normativní nájemné podle údajů o nájemném a podnájemném v bytech užívaných příjemci dávky za období od října 2025 do konce května 2026. U řízení o dávce náležející nejpozději za září 2026 by se naopak postupovalo ještě podle dosavadních pravidel.

Změny by ročně stály podle zdůvodnění do tří miliard korun navíc. Podle podkladů k návrhu se rozpočet kvůli neznámým dopadům superdávky sestavil s rezervou a částka v něm už je.