Delší prázdniny kvůli vedrům? Odborníci se přou, zda by změna školního roku pomohla

Poslední dobou se znovu začalo mluvit o prodloužení nebo přesunutí letních prázdnin kvůli vedrům. V souvislosti s častějšími vlnami extrémního horka se v Evropě otevírá debata o tom, zda by se školní kalendář neměl situaci přizpůsobit. Některé jižní státy uvažují o dřívějším konci výuky, prodloužení letních prázdnin nebo jejich posunu tak, aby děti netrávily nejteplejší týdny roku v přehřátých třídách. Čeští odborníci se však neshodují, zda by podobné opatření dávalo smysl také v tuzemsku.

Například klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) pro Echo24 řekl, že změnu termínu letních prázdnin navrhoval už v polovině 90. let. Společně s profesorem Václavem Wahlou tehdy doporučoval, aby školní volno trvalo od 15. června do 15. srpna. Důvodem bylo rozložení teplot během léta. Konec června už podle Tolasze bývá velmi teplý, zatímco druhá polovina srpna může být chladnější.

Návrh tehdy doplnili klimatologickým rozborem a publikovali ho v Učitelských novinách, výraznější reakci však nevyvolal. „Pokud by se to alespoň teď prosadilo, byl bych rád. Považoval bych to za normální adaptační opatření, nad kterým bychom neměli ani moc přemýšlet,“ uvedl klimatolog Tolasz pro Echo24.

Posun by podle této úvahy neznamenal prodloužení prázdnin, ale jejich přesunutí do období, kdy je větší pravděpodobnost vysokých teplot. Děti by se tak mohly vyhnout výuce v přehřátých školních budovách na konci června a do lavic by se vracely už v druhé polovině srpna.

Klimatoložka a meteoroložka z ČMS Taťána Míková pro Echo24 uvedla, že riziko čtyřicetistupňových teplot už není pouze doménou středomořských národů, ale už začíná ohrožovat i Česko. „Pobyt venku pak může být nebezpečný i pro mladé a zdravé lidi. A pokud se bude kombinovat se suchem, může se stát, že tam nebudou mít ani dost elektřiny na klimatizaci budov,“ sdělila meteoroložka Míková redakci.

Prodloužení nebo přesunutí letních prázdnin podle Míkové pravděpodobně počítá i s tím, že by školy v některých horkých oblastech ušetřily za klimatizaci. „Ale to je nesmírně komplikované, potřeba energie by se jen přesunula jinam. Kdyby delší prázdniny vedly k častějšímu cestování, může to nakonec vést ke zvyšováním emisí skleníkových plynů, a tím pádem k dalšímu zesílení klimatické změny,“ tvrdí.

Skeptický je i zástupce ředitele Ústavu románských studií FF UK Petr Čermák. Podle něj je horké období v Česku kratší než v jižní Evropě a na rozdíl od středomořských států také není jisté, že vůbec přijde. Zásadní úprava školního roku by proto mohla reagovat na problém, který se v některých letech nemusí objevit.

Prodloužení prázdnin by navíc bylo obtížné nejen pro školy, ale i pro rodiče. „Prodloužení prázdnin je asi pro školství, ale i pro chod rodin nemyslitelné. Jejich přesun asi nedává smysl, protože není jasné, v čem by spočívalo ulehčení situace, kdyby byla škola v provozu například v červenci,“ uvedl pro Echo24.

Změna by totiž vyžadovala přepracování výuky, termínů zkoušek, přijímacího řízení, táborů, dovolených i provozu školských zařízení. Komplikace by přinesla také rodičům, kteří by museli zajistit péči o děti po delší nebo jinak rozloženou dobu.

Evropské země už přesto hledají způsoby, jak školy na extrémní teploty připravit. O změnách kalendáře se diskutuje například ve Francii, Španělsku nebo Itálii. Délka letních prázdnin se přitom v jednotlivých státech výrazně liší. Zatímco v Itálii mohou trvat přibližně čtrnáct týdnů, v Německu, Dánsku nebo Nizozemsku jde zhruba o šest týdnů, píše server Euronews.

Podle údajů citovaných evropskými institucemi narušily vlny horka v roce 2024 výuku více než 900 tisícům evropských žáků. Největší problémy zaznamenaly školy v jižní a jihovýchodní Evropě. Tisíce škol zažívají už během školního roku alespoň jeden den s teplotou přesahující 30 stupňů.