Slovensko. Volby o válce a míru

KOMENTÁŘ

Slovensko. Volby o válce a míru
Příští prezident si jen myslí to, co většina Slováků. Na Slovensku z několika průzkumů vyšlo najevo, že většina lidí vidí kriticky roli Spojených států ve východní Evropě řadu let před ruskou invazí z února 2022, píše Daniel Kaiser. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Zázrak na Dunaji, jaký u nás vyhlížel vládní tábor, se nekonal. Prezidentem Slovenska nebude středový Ivan Korčok, ale středový Peter Pellegrini. Pravomocemi málo obdařenou funkci obsadí centrista A, nikoliv centrista B. Tak proč to české sténání nad výsledkem slovenských voleb?

Poměr hlasů 53:47 procent v Pellegriniho prospěch těžko můžeme vykládat jako odklon Slováků od jednoho proudu a masivní příklon k proudu jinému (myslí se tím, často výslovně, tzv. populistický, dokonce proruský tábor). Ty volby skončily téměř vyrovnaně, což je typicky "západní" volební výsledek už řadu let.

 

Vládní mašinerie Roberta Fica, jíž byl Pellegrini dosud součástí a jež prý je ohrožením pro demokracii, zatím vcelku nic neodstranila. Odstraňuje Úřad speciální prokuratury, což je jeden radikální krok navíc, když přece Fico mohl jen vyměnit zpolitizované vedení úřadu. Před loňskými volbami Fico, natož Pellegrini jeho zrušení neslibovali. Ale odstraněním speciální prokuraty, jakou většina zemí v EU nemá, to zatím končí.

Pro sténání českých demokratů tedy musí být jiný důvod. A on ho pro nás pro všechny identifikoval sám Ivan Korčok. Ještě v noci, když už začínalo být jasné, že prohrál, se obrátil na tábor protivníka s emotivními slovy: "Kampaň se dá vyhrát i tak, že ze mě uděláte kandidáta války. To vám nezapomenu. Nejen kvůli mým dvěma synům, ale kvůli občanům." Ano, na Slovensku nevyhrál konzervativec případně reakcionář nad liberálem. V hodnotových otázkách představovali oba západní (a ne středodevropský) mainstream. Větší roli sehrály názory o válce na Ukrajině.

Příští prezident si jen myslí to, co většina Slováků. Na Slovensku z několika průzkumů vyšlo najevo, že většina lidí vidí kriticky roli Spojených států ve východní Evropě řadu let před ruskou invazí z února 2022. Naopak ten, kdo příčinu války vidí místo v rozšiřování vojenské struktury Západu až na ukrajinsko-ruské pomezí ve vrozeném ruském imperialismu, což je většinový postoj českých elit, i dnes snadno dospěje k tomu, že Ukrajina by měla vstoupit do NATO.

Ivan Korčok se sice zapřísahal, že kandidátem války není. Ale ve chvíli, kdy souhlasí s myšlenkou pozvat Ukrajinu do NATO, je pro vytvoření situace, která k širší válce v Evropě může vést. Souhlasil s tím nepřímo, připomenutím, že o přijetí Ukrajiny do Aliance už bylo rozhodnuto na summitu NATO v Bukurešti před šestnácti lety. Jako kdyby politická rozhodnutí byla jednou provždy. Pellegrini, jinak člověk spíš vyhýbavý, v tomto bodě jasně pravil, že je proti vstupu Ukrajiny do NATO, "neboť to v sobě skrývá celou řadu bezpečnostních hrozeb a eskalaci napětí."

Podle některých pozorovatelů od nás se Slovensko mění v další bojiště dobra se zlem, demokracie s autoritářstvím - a stává se tak trenažérem pro volební kampaň do sněmovny příští rok, kterou strany pětikoalice chtějí vést přesně na tomto půdorysu. Ale tyto vlahé představy zcela opomíjejí fakt, že prostě vyhrál kandidát, jehož postoj je v jedné zásadní otázce na Slovensku většinový.

×

Podobné články