Rusko se pohotovostně pokusí zastavit pád rublu. Putin ale není Erdogan
ÚHEL POHLEDU
ÚHEL POHLEDU
ÚMRTÍ
Úmrtí své matky oznámil v pondělí dopoledne vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Kondolenci u jeho příspěvku na síti X připojili mimo jiné kolegové z vlády včetně ...
ÚHEL POHLEDU: Ruská centrální banka ustupuje tlaku trhu i Kremlu a na úterý svolává mimořádné pohotovostní zasedání svého vedení. Na programu bude jediný bod: zastavit pád rublu.
Kreml ovšem bance vytýká, že její měnová politika je příliš holubičí. Zítra se tedy dočkáme navýšení úroků ruské centrální banky, a dost možná výrazné. Největší americká banka JP Morgan prognózuje, že letos se základní úrok v Rusku zvedne z nynějších 8,5 na 10 procent, může to být ale i výše.
Putin tedy zatím rozhodně neprovádí žádnou „erdoganomiku“, naopak. Trhy i Kreml nyní unisono volají po utažení ruské měnové politiky, zatímco v Turecku tamní vládce Erdogan až donedávna šel naopak proti volání trhů a prosazoval až příliš holubičí měnovou politiku. Tedy takovou, s jejíž vzdálenou obdobou chce nyní Putin evidentně skoncovat.
Ruský prezident sice na jedné straně vnímá benefit slabého rublu – spočívající v tom, že třeba za vývoz barelu ropy utrží její ruský exportér číselně více. Opravdu, na začátku letoška ruský vývozce prodal barel ropy Ural za 3320 rublů, nyní je to za 7300 rublů. Jenže druhou stranu mince představuje z Putinova hlediska fakt, že při takovém oslabení rublu už se jeden dolar – jako dnes – prodává za více, než je psychologicky i symbolicky důležitých 100 rublů. A to je zkrátka propagandisticky těžko obhajitelné, i pro ruského prezidenta, spíše však již „cara“. A že slabý kurs rublu k dolaru není pro Rusko pozitivní, tomu intuitivně rozumí i nevzdělaný Rus odkudsi z venkova Dálného východu.
Pro Kreml je prostě kurs rublu k dolaru pilířem propagandy – na rozdíl od Erdogana a kursu turecké liry.
Za pádem rublu, letos o více než 25 procent, vězí dramatický propad tržeb ruských vývozců. A tím ruská centrální banka ani pohotovostně nic nezmůže. Zvedne tedy úroky, čímž bude dusit ekonomiku více než by chtěla, ale vývoz plynu nebo ropy nestoupne. Kolem ruské ekonomiky se zkrátka utahuje smyčka západních sankcí, a ne že ne.
Tržby vývozy ruského plynu se letos mají propadnout na necelou polovinu loňského údaje. Co víc, Rusku se ani do roku 2030 nepodaří vrátit je na úroveň roku 2021, tím méně loňska, kdy je mimořádně šponovala válka. Analytici ruské poradenské společnosti Jakov a partneři tedy nepočítají s tím, že by v příštích minimálně sedmi letech dokázali odběratelé typu Číny či Indie a dalších zejména asijských zemí ztracené západní zákazníky zastoupit.