Kreativní umění, design či filozofie. Britové ukázali obory, po kterých absolventi končí bez práce
VZDĚLÁNÍ A ZAMĚSTNÁNÍ
Kreativní umění a design, média a žurnalistika, filozofie, psychologie nebo sociologie. Absolventi právě těchto oborů mají na některých britských univerzitách mimořádně velké problémy najít stabilní práci. Žebříček ale ukazuje, že nejde jen o tradičně kritizované „měkké“ obory. Mezi dvacítkou nejhorších kombinací škol a studijních programů se opakovaně objevují také právo a informatika, stejně jako podnikání a management. V nejhorším případě nemá stabilní pracovní uplatnění ani pět let po absolvování téměř každý čtvrtý bývalý student.
Vyplývá to z analýzy britského listu Daily Mail založené na datech ministerstva školství. Srovnání sledovalo jednotlivé skupiny oborů na konkrétních univerzitách a jejich absolventy pět let po odchodu ze školy.
Nejhůře ze všech dopadlo kreativní umění a design na University of West London. Bez stabilního pracovního uplatnění bylo 23,7 procenta absolventů, tedy téměř každý čtvrtý. Hned za nimi skončilo podnikání a management na University of East London, kde podíl lidí bez stabilního uplatnění dosáhl 22,6 procenta. Třetím nejhorším výsledkem byla informatika na Falmouth University s 21,1 procenta.
Vysoko v nelichotivém pořadí se objevilo také právo. Na University of East London nemělo stabilní uplatnění 19,9 procenta jeho absolventů a na University of West London 19,7 procenta. Stejných 19,7 procenta zaznamenala informatika na London Metropolitan University. Následovalo kreativní umění a design na University of Wolverhampton s 19,5 procenta a sociologie, sociální politika a antropologie na Birkbeck College s 19,3 procenta.
Ani další příčky nepřinášejí pouze humanitní či umělecké obory. Informatika na University of East London měla 18,3 procenta absolventů bez stabilního uplatnění. Média, žurnalistika a komunikace na London Metropolitan University 18,1 procenta. Filozofie a religionistika na University of Essex vykázaly 17,9 procenta, kreativní umění a design na University of Greater Manchester 17,7 procenta a anglistika na Roehampton University 17,6 procenta. Mezi nejhorší dvacítkou se objevily také pedagogika a učitelství, psychologie nebo další právnické programy. Psychologie na University of Greater Manchester a právo na Middlesex University měly shodně 17,3 procenta absolventů bez stabilního pracovního uplatnění.
Do žebříčku se dostala také média, žurnalistika a komunikace na University of Portsmouth, psychologie na University of West London, sociologie, sociální politika a antropologie na London South Bank University či anglistika na University of Westminster.
Rozdíly jsou obrovské
Rozdíly mezi stejnými obory na různých školách jsou přitom obrovské. Zatímco informatika na Falmouth University měla bez stabilního uplatnění více než pětinu absolventů, na University of Southampton to bylo pouze 2,1 procenta. Podnikání a management na University of Bristol vykázaly tři procenta. U veterinárních věd na University of Cambridge nebyl podle analýzy zaznamenán žádný absolvent bez práce.
Právě rozdíly mezi školami jsou podstatnou částí výsledků. Data tedy neukazují, že například každý absolvent informatiky, práva či psychologie bude mít potíže. Ukazují ale, že u konkrétních kombinací oboru a univerzity může být pravděpodobnost problematického uplatnění násobně vyšší než jinde.
Analýza vychází z databáze Longitudinal Education Outcomes britského ministerstva školství, která propojuje údaje o studiu s daňovými záznamy a informacemi o sociálních dávkách. Sledovala situaci v akademickém roce 2023/24 u lidí, kteří dokončili vysokou školu v letech 2017/18. Zahrnuty byly pouze skupiny s nejméně padesáti absolventy. Za absolventy bez stabilního uplatnění byli považováni lidé žijící v Británii, kteří nebyli v soustavném zaměstnání ani v dalším studiu či samostatně výdělečné činnosti. Do statistiky tak mohli spadat i lidé, kteří měli pouze příležitostnou nebo nepravidelnou práci.
Samotné univerzity upozorňují, že čísla zachycují absolventy, kteří studium dokončili už v roce 2018. University of East London i London Metropolitan University tvrdí, že od té doby změnily studijní programy, výuku a podporu zaměstnatelnosti absolventů.
University of Wolverhampton zase poukazuje na specifika kreativních oborů. Jejich absolventi podle školy často pracují na volné noze, podnikají nebo střídají krátkodobé zakázky a projekty, což tradiční statistiky zaměstnanosti nemusejí plně zachytit.
Organizace Universities UK zastupující většinu britských univerzit zároveň odmítá závěr, že by vysokoškolské vzdělání obecně přestávalo dávat ekonomický smysl. Podle ní se titul velké většině absolventů nadále finančně vyplácí a jejich příjmová výhoda proti lidem bez vysokoškolského vzdělání přetrvává.
