Sasko-Anhaltsko řeší zbraně a lovecká povolení členů AfD. Úřady už zasáhly v 17 případech

Německé úřady v Sasku-Anhaltsku začaly odebírat členům AfD zbrojní oprávnění a lovecké lístky. Umožnilo jim to rozhodnutí vrchního správního soudu v Magdeburku. Podle informací deníku Bild přišlo o oprávnění už 17 lovců, dalších 122 případů se prověřuje. Jde o celoněmecky ojedinělý postup, při němž může být důvodem k odebrání zbraní samotné členství ve straně.

„Aby byla veřejnost chráněna před extrémním nebezpečím spojeným se zbraněmi, nemusí stát čekat, až dojde k trestným činům nebo škodám, ale může rizika minimalizovat už předem,“ zdůvodnili podle Bildu nejvyšší správní soudci Saska-Anhaltska rozhodnutí, které přijali v srpnu.

AfD je v Sasku-Anhaltsku označena za prokazatelně pravicově extremistickou. Její členové, kteří vlastní zbraně, jsou proto podle paragrafu 5 německého zákona o zbraních považováni za nespolehlivé z hlediska zbraňového práva. AfD má v této spolkové zemi přibližně 3500 členů. V zemských volbách na začátku září získala 43,8 procenta hlasů a stala se s velkým náskokem nejsilnější stranou.

Mluvčí zemského ministerstva vnitra uvedl, že příslušné úřady už v 17 případech zbrojní oprávnění odebraly. V 15 případech probíhá řízení o námitce proti rozhodnutí. Ministryně vnitra Saska-Anhaltska Tamara Zieschangová z CDU verdikt přivítala. „Držení zbraní extremisty představuje nebezpečí jak pro demokratický právní stát, tak pro každého jednotlivého občana,“ uvedla.

Čtěte také: AfD se obrací na policii kvůli Merzovi. Kancléř spojil remigraci s „etnickou čistkou“

Jedním z lidí, kterých se postup úřadů dotkl, je osmačtyřicetiletý pokrývač Marcel Pries ze Salzatalu. Je členem AfD a zasedá za stranu v okresní radě Saalekreis. V polovině července musel podle svých slov prodat všechny své zbraně, jednu krátkou a šest dlouhých. Úřad mu odebral zbrojní průkaz a už nesmí lovit. „Moje demokratická spolehlivost je zpochybňována. To je nesmysl,“ řekl Pries.

Výzvu od zbraňového úřadu dostal 26. června. Úřad po něm požadoval, aby do dvou týdnů odevzdal zbraně a zbrojní průkaz. V rozhodnutí poukazoval na jeho mandát v obecní radě Salzatalu a okresní radě Saalekreis i na jeho kandidaturu za AfD v zemských volbách v roce 2026. Pries postup odmítá. „Jsem 15 let lovcem. Byl jsem vojákem v Afghánistánu. Složil jsem přísahu na základní hodnoty této země. Jsem demokrat, nejsem rasista ani extremista,“ uvedl.

Roli podle rozhodnutí úřadu hrála také Priesova politická vyjádření. Úřad upozornil například na jeho výrok „Je čas vzít si naši zemi zpět“. Pries odmítá, že by šlo o extremistické prohlášení. Tvrdí, že měl na mysli zemi spojenou se svobodou, bezpečností a hospodářskou silou.

V úředním rozhodnutí se zároveň uvádí, že chybí dostatečně věrohodné a jednoznačné distancování od protiústavních či z ústavního hlediska problematických proudů a postojů uvnitř AfD. V Sasku-Anhaltsku je přibližně 13 tisíc držitelů loveckých lístků a 20 tisíc členů střeleckých spolků. Podle rozsudku se má prověřovat, kdo z nich je členem AfD nebo aktivním podporovatelem strany. Ministerstvo vnitra uvedlo, že zbraňové úřady využívají vedle informací předávaných úřadem na ochranu ústavy také všechny veřejně dostupné informace.

AfD se proti postupu chce bránit ústavní stížností. Lovecký mluvčí zemské parlamentní frakce AfD Florian Schröder tvrdí, že zbraňový úřad požadoval po střeleckých spolcích seznamy jejich členů, aby mohl kontrolovat uplatňování zákona o zbraních. „To je svévole. Podáme ústavní stížnost,“ prohlásil.

Odlišně se k otázce postavil správní soud v durynské Geře. AfD je jako prokazatelně pravicově extremistická hodnocena také v Durynsku, soud tam ale v únoru rozhodl, že členům strany nelze odebrat nebo odmítnout zbrojní oprávnění pouze kvůli jejich stranické příslušnosti. Podle soudu chybí důkaz, že durynská AfD zaujímá vůči svobodnému demokratickému ústavnímu pořádku „bojovně agresivní postoj“.

V ostatních spolkových zemích se podle Bildu zbraňová spolehlivost posuzuje individuálně, nikoliv pouze na základě členství v AfD.