Když se struna přetáhne…

ÚHEL POHLEDU Známá pravda – tabákové výrobky představují pro státní rozpočet (podobně jako třeba benzín nebo nafta) téměř ideální zdroj příjmů, dalo by se říct až dojnou krávu. Lidé se této své neřesti jen neradi vzdávají, takže cigarety kupují, i když je stát stále zdražuje zvyšováním spotřební daně (údajně aby odradil od kouření, ale věrohodnějším motivem je často látání děr v rozpočtu). Ekonomická teorie na tom ilustruje jev zvaný cenová elasticita poptávky – pokud cena čehokoli vzroste řekněme o desetinu, poptávka po cenově elastickém (citlivém) zboží klesne o více než oněch deset procent, zatímco po cenově neelastickém (necitlivém) naopak o méně. Cigarety, benzín, nafta, potraviny a další nezbytné komodity patří do té druhé skupiny.

Zdánlivě to vypadá jako win-win story: stát zdražením daně z tabáku vybere více do rozpočtu, část spotřebitelů sice kouření omezí, ale většina kouřit nepřestane, takže obrazně se vlk nažere a koza zůstane celá. Ale pozor – platí to jen do určité výše spotřební daně, poté nám do hry vstupuje gamechanger v podobě černého trhu. Jakmile je tabáková daň příliš vysoká a možnost vydělat jejím „vynecháním“ dostatečně lukrativní, představuje to obrovskou motivaci pro vznik černého trhu s nezdaněnými, pašovanými nebo pokoutně vyráběnými cigaretami. A přesně v této situaci jsme.

Dokládá to nejnovější zpráva KPMG, která již dvacet let sleduje vývoj nelegálního trhu s tabákovými výrobky v celé Evropě. Zjednodušeně lze říci, že Česko v této oblasti kopíruje evropské trendy: přestože se kouří stále méně a celková spotřeba cigaret klesá, černý trh v Evropě roste a pokračuje přesun části spotřeby tabákových výrobků z legálního na nelegální trh. Nejvíce přitom „bodují“ padělané cigarety, které již tvoří téměř polovinu evropského černého trhu.

Malá odbočka – co vlastně u cigaret považujeme za černý trh? Předně jsou to už zmíněné padělky, tedy nelegálně vyrobené cigarety vydávající se za výrobek známé značky. Dále sem patří pašované cigarety čili originální, ovšem nelegálně dovezené výrobky bez odvedené daně. A pak tu máme ještě takzvané Illicit Whites – legálně vyrobené cigarety vyvážené do zemí, kde nemají legální distribuci a prodávají se bez daně.

Co tedy říkají čísla? Podle KPMG v roce 2025 padělané a pašované cigarety tvořily 8,9 % celkové spotřeby v ČR, což je nejvyšší hodnota, jaká zde byla dosud zaznamenána. Odpovídá to přibližně miliardě kusů cigaret. O rok dříve činil jejich podíl 8,1 %. Stát tak přišel přibližně o šest miliard korun na spotřební dani a DPH. Legálně se u nás přitom loni prodalo o 8 % méně cigaret oproti roku 2024.

Nejde o jednorázový výkyv, k růstu podílu černého trhu směřujeme dlouhodobě. Od roku 2021 klesla celková spotřeba cigaret z 13,7 na 11,3 mld. ks v roce 2025, tedy přibližně o 18 %. Objem nelegálního trhu ale současně vzrostl ze 480 mil. na už zmíněnou miliardu cigaret, tedy na více než dvojnásobek. A stejně rostou i padělky – ze 190 na 640 mil. ks, což představuje více než trojnásobný nárůst.

Velikost černého trhu potvrzují i data Celní správy. Ta jen za první pololetí letošního roku 2026 zajistila cigarety a doutníky s neodvedenou spotřební daní v hodnotě 12,5 mil. Kč, tabák s neodvedenou spotřební daní v hodnotě 101,2 mil. Kč a náplně do elektronických cigaret s neodvedenou daní ve výši 5,5 mil. Kč. Celkem bratru nějakých 119 milionů korun. A to je samozřejmě jen špička ledovce, kterou se podaří odhalit.

Pro ilustraci ještě pár čísel, jak je na tom zbytek Evropy. Vlastně podobně. Celková spotřeba cigaret mezi lety 2024/2025 klesla o 4,1 %, ale nelegální spotřeba vzrostla o 7 %. Podle KPMG dosáhla v roce 2025 spotřeba nelegálních cigaret v EU 41,8 mld. ks, což odpovídá více než desetině z celkové spotřeby cigaret. Jde o nejvyšší podíl od roku 2014. Veřejné rozpočty podle odhadů přišly o 22,4 mld. eur, z toho členské státy EU o 16,7 mld. eur na spotřebních daních a DPH.

Nejrychleji rostoucí kategorií nelegálního trhu jsou i v Evropě padělky cigaret, jejichž objem meziročně vzrostl o 20 % a dnes představují 44 % veškerého nelegálního trhu s cigaretami v Evropě, což je historicky nejvyšší podíl (v roce 2021 to bylo 35 %). Přitom podle odborníků jsou právě padělky nejrizikovější částí černého trhu s tabákem a spol. Pro jejich výrobu je totiž potřeba poměrně sofistikovaně organizovaná skupina lidí, kteří se v tomto případě dopouštějí kriminální činnosti, ergo organizovaného zločinu. A navíc jde o nezákonnou činnost, která probíhá „u nás“, rozuměj v EU. Motiv je jasný – vyhnout se rizikovému převážení tabáku nebo hotového zboží přes vnější hranici Unie. Čili poptávkou po padělcích si tu budujeme „soft“ organizovaný zločin žijící z daňových úniků. Padělané výrobky navíc mohou být i zdravotně rizikovější. Kdo z vás by si chtěl dopřát cigaretu z tabáku znečištěného třeba trusem nebo jinými kontaminanty?

Jak z toho ven? Čekat, že stát sníží spotřební daně, aby nemotivoval k padělání cigaret, je při současném stavu státních financí nereálné. Daně se zkrátka snižují jen výjimečně a stát si na tyto snadné příjmy zvykl. Navíc neexistuje přímý vztah typu vyšší spotřební daň rovná se větší černý trh. Spolupůsobí zde více faktorů, například pravděpodobnost odhalení úniků a výše uvalovaných trestů.

Pomůže tedy více represe a posílení kontrol? Uvědomme si, že ani ty odhalené daňové úniky nejsou zadarmo, ale mají své náklady na kontroly, zajištění zboží, personál Celní správy a tak dále. Takže čistý výnos je třeba o tyto náklady očistit a čísla pak už nemusí vypadat tak skvěle. Navíc nikdy se nepodaří černý trh zcela zlikvidovat a odhalena bude vždy jen menšina. Což samozřejmě neznamená, že bychom na kontroly a represi měli rezignovat. Existuje spousta nástrojů, jako je sledování dat z reálné ekonomiky (výkyvů v odvodech daní v regionech, vývoje objednávek legálního zboží, růstu počtu hotovostních transakcí a malých transakcí atd.), které pomáhají modelovat chování černé ekonomiky.

Co ještě můžeme dělat? Měli bychom se vyvarovat dalšího růstu spotřebních daní na tabák a cigarety, aby to spotřebitele ještě více netáhlo k nelegálním výrobkům. Neměli bychom zkrátka dál napínat „strunu“ daňového zatížení, které je živou vodou pro černý trh. To je ovšem také těžko představitelné, protože ve světě sílí doslova džihád proti tabáku a nikotinu ve jménu ochrany zdraví bez ohledu na to, jaké efekty (nebo spíše ne-efekty) další zdražování či zakazování těchto produktů přináší. Takže je bohužel pravděpodobné, že příští zpráva KPMG bude opět popisovat růst nelegálního trhu tabákových výrobků.