Švédsko se už chystá do války. Plánuje pohřby a hroby pro nejméně půl milionů Švédů

Švédsko se chystá do války, zřejmě s Rusy. Kvůli tomu už plánuje, jak bude mrtvé Švédy pohřbívat, a počítá s obřady pro nejméně 500 000 lidí. Švédská církev, která se o poslední věci tamních obyvatel většinou stará, jasně říká, že sama na tuto práci nebude stačit a bude potřebovat pomoc od dalších institucí, případně i od veřejnosti. Hlavně nedostatkoví budou hrobníci. Církev současně připomněla, že na takovou situaci dokonce pořádá cvičení, ale s hromadnými hroby nepočítá. O této chystané děsivé budoucnosti píše dnes švédský deník Dagens Nyheter.

Zpráva dává celou záležitost do souvislosti s válkou na Ukrajině a s bezpečnostní situací. Připomíná, že už v roce 2024 premiér Ulf Kristersson řekl, že „Švédsko není ve válce. Ale ani tu není mír.“

Souběžně s tím, že v Evropě probíhá válka, Švédská církev zintenzivnila své pohotovostní plány pro případ budoucích bojů ve Švédsku. „Závazek se zvýšil v celé společnosti a také v rámci Švédské církve a pohřebních služeb,“ říká Anki Bondessonová, národní koordinátorka pohřbů ve Švédské církvi.

Ve Švédsku existuje celkem 537 různých pohřebních úřadů. Švédská církev se o pohřby stará ve všech místech v zemi s výjimkou dvou případů – ve Stockholmu a Tranåsu, kde má pohřby v gesci obec. Její odpovědností je poskytnout pozemky tak, aby alespoň pět procent populace ve všech více než 1 200 švédských farnostech mělo možnost být pohřbeno.

Podle Bondessonové měla Švédská církev v průběhu dějin pohotovostní plány, jak se vypořádat s možnou válečnou situací. „Důležitou součástí, na kterou jsme se v posledních letech hodně zaměřili, jsou cvičení. Je to důležitá součást příprav. Tato cvičení provádíme společně s dalšími institucemi a orgány,“ uvedla Bondessonová. Podle Dagens Nyheter se ve válečných plánech počítá, že bude potřeba pohřbít nejméně 500 tisíc Švédů.

Švédská církev je jednou z institucí zapojených do obrany země. Proto také úzce spolupracuje s řadou různých úřadů, včetně všech krajských správních rad a několika pohřebních ústavů. „Myslím, že hodně z toho souvisí s tím, že žádný aktér to nezvládne sám. Přípravy jsou založeny na spolupráci mezi několika orgány, organizacemi a civilními aktéry. Důležité nyní je, abychom plánovali a cvičili společně a posílili tak kapacity společnosti,“ řekla. Bondessonová počítá s tím, že Švédská církev na vše nebude stačit a nakonec bude potřebovat civilní hrobníky. „Pokud by se hroby pro mnoho zesnulých musely dlouhodobě kopat ručně, pak my jako církev a pohřební ústavy potřebujeme pomoc komunity s pracovní silou.“

Církev rovněž zvažuje, jak to bude ve válce s elektřinou a energiemi. Existuje k tomu seznam priorit, který ukazuje, jak důležitý je každý aspekt z pohledu společnosti. Zdravotní péče, výroba pitné vody a distribuce tepla jsou na popředí zájmu. Krematoria nejsou tak prioritní. „Kremace se provádějí, dokud je k dispozici elektřina a energie. Pokud tyto zdroje chybí, je třeba požádat o pomoc jiná krematoria v okolí,“ říká Anki Bondessonová.

Švédská církev má jasno v tom, že pohřební obřady se budou konat za války stejným způsobem jako za normálních okolností. „Chceme, aby se se všemi zesnulými zacházelo s úctou a důstojností. A aby nejbližší příbuzní mohli plánovat obřad stejně, jako to funguje v době míru,“ konstatuje Bondessonová. Snaha zacházet s mrtvými s úctou se odráží i ve výběru míst pro jejich konečné pohřbení. Bez ohledu na to, co se stane v budoucnu, každý podle ní bude mít ve Švédsku svůj vlastní hrob. Bondessonová má jasno v tom, že Švédská církev v případě války masové hroby nebude používat.

Švédská církev je největší křesťanskou církví ve Švédsku a zároveň největším luteránským společenstvím v Evropě. Sdružuje asi 5,5 milionů lidí, což je něco málo přes 50 procent obyvatel Švédska.