Trumpův útok na Írán může otřást hnutím MAGA, Vance se ocitl v politické pasti, uvedl Joch

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán může mít dopad i na domácí politiku Spojených států. Publicista Roman Joch v pořadu Echo Prime Time uvedl, že část stoupenců hnutí MAGA se cítí zrazená, protože Trump v minulosti vystupoval proti americkým vojenským intervencím na Blízkém východě. Konflikt zároveň podle něj dostává viceprezidenta J. D. Vance do obtížné politické pozice a může ovlivnit i jeho šance v případné prezidentské kandidatuře v roce 2028. Video z pořadu Echo Prime Time najdete zde.

Joch upozornil, že rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zaútočit na Írán vyvolalo napětí i uvnitř jeho vlastního politického tábora. Část stoupenců hnutí MAGA se cítí zklamaná, protože Trump v minulosti vystupoval proti americkým vojenským intervencím. „Deziluze mnohých skalních členů hnutí MAGA již nastala. Jsou zklamaní Donaldem Trumpem a cítí se jím být zrazeni. On když vstupoval do politiky, kandidoval proti ‚stupid neverending wars‘, především na Blízkém východě,“ uvedl Joch.

Právě odpor k zahraničním intervencím byl podle něj jedním z důvodů, proč Trump dokázal v republikánských primárkách porazit i silné soupeře z tradičního stranického establishmentu. „Když kandidoval, tvrdil, že se bude Amerika věnovat vnitřním problémům a svět ji již nebude tolik zajímat,“ připomněl.

Proti útoku na Írán se předem stavěli i někteří vlivní představitelé hnutí MAGA. Joch zmínil například bývalého Trumpova stratéga Steva Bannona nebo komentátora Tuckera Carlsona. „Vyzývali ho před útokem na Írán, aby to nedělal, protože to není v americkém zájmu, pouze izraelském,“ uvedl.

Audio i videoverzi podcastu najdete ZDE.

Zvlášť složitou situaci podle Jocha řeší americký viceprezident J. D. Vance. Ten v minulosti patřil mezi politiky, kteří kritizovali americké vojenské angažmá na Blízkém východě a podle některých amerických reportérů byl i proti útoku na Írán. „Když už se prezident rozhodl, tak je elementární povinností viceprezidenta ho obhajovat, což J. D. Vance asi dělá, ale nerad. Ale teď se dostal do pasti, že cokoliv teď řekne, pro něj nebude dobré,“ dodal.

Konflikt tak podle Jocha může ovlivnit i Vanceovy ambice do budoucna. „J. D. Vance je stále designovaný korunní princ. Čekalo se, že ho Trump sám korunuje na svého nástupce a že bude v roce 2028 kandidovat na prezidenta,“ řekl. Pokud by se však válka ukázala jako neúspěšná, mohlo by to jeho šance výrazně poškodit. „Pokud bude tato válka neúspěšná, dejme tomu Irák číslo dvě, nemá šanci být prezidentem a volby vyhraje demokrat,“ řekl. Naopak v případě úspěchu konfliktu by se v republikánské straně mohli objevit i jiní favorité. „Pokud bude válka úspěšná, tak už teď se ozývají republikánské hlasy, že kandidátem na prezidenta by měl být Marco Rubio,“ dodal.

Podle Jocha může mít vývoj konfliktu dopad i na americkou domácí politiku v krátkodobém horizontu. Záležet bude především na tom, jak dlouho budou boje trvat. „Pokud by válka skončila před létem, tak to nebude mít fatální dopad na šance republikánů,“ uvedl. Přesto se dle jeho slov obecně očekává, že republikáni v příštích volbách přijdou o většinu ve Sněmovně reprezentantů. Podstatně horší scénář by dle Jocha nastal, pokud by se konflikt protáhl. „Pokud by se válka stala prodlužovanou agónií a trvala by až do podzimu, tak to bude pro republikány a Trumpa velice špatné, protože volby naprosto prohrají,“ řekl s tím, že výsledek bude záviset i na ekonomické situaci ve Spojených státech.

Joch zároveň připomněl, že Trump dlouhodobě zastával vůči Íránu tvrdý postoj. Už během svého prvního prezidentského období například nařídil zabití generála íránských revolučních gard Kásema Solejmáního. „Vždycky zastával tvrdou linii proti Íránu,“ uvedl Joch. Podle něj proto není rozhodnutí o útoku na Írán až tak překvapivé, otázkou je spíše načasování. „Prezident míru zkusil dostat Nobelovu cenu míru, jaksi se nepovedlo, nesl si to osobně. I kdyby ji dostal, nevylučuji, že by se pro takový útok rozhodl,“ dodal.

Podle Jocha lze útok vysvětlit mimo jiné obavami z íránského zbrojení. „V případě Íránu, který zbrojí a chce obohacovat uran, lze konzistentně argumentovat, že je lepší ho knokautovat nyní, než z něj bude nová Severní Korea,“ uvedl. Zároveň však připustil, že existují i opačné názory. „Stejně tak je relativní názor, že to bylo zbytečné a že Izraelci možná přesvědčili prezidenta udělat něco, co zatím nebylo vůbec nutné,“ dodal.