„EET je vyhaslá.“ ANO dál živí Babišova fantoma, firmy ale návrat bojkotují

Jedno z nejkontroverznějších opatření v české ekonomice posledních let ožívá. Se zrušením elektronické evidence tržeb podle některých stát přišel o nástroj ke kontrole podnikatelského prostředí, což dávají do souvislosti s letním mizením platebních terminálů. K něčemu podobnému dospěl ve své aktuální zprávě i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Závěr rozdmýchal debaty napříč politickým spektrem i mezi podnikateli. Zatímco úřady nyní postrádají významný nástroj pro kontrolu daňových úniků, podnikatelé se vesměs dál radují z úlevy od byrokracie.

Zrušením EET ztratily úřady podle Nejvyššího kontrolního úřadu významný nástroj pro cílené prověřování daňových úniků, zejména v oblasti daně z přidané hodnoty (DPH). „Správci daně ztratili jeden z významných nástrojů pro odhalování daňových subjektů, které se nezaregistrovaly k DPH, přestože překročily zákonný limit pro povinnou registraci,“ stojí ve zprávě NKÚ. Původně byl tento limit jeden milion korun, od loňského roku se zvýšil na dva miliony.

Firmy říkají ne

Politická scéna se na zrušení EET nedokáže shodnout, nynější opozice ji totiž křísí a avizuje návrat evidence, pokud by se především hnutí ANO ocitlo opět u moci. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označila zrušení za zásadní chybu a vyzvala k vytvoření „moderního“ EET 2.0. „Jasná fakta potvrzují, že jen počet registrací k DPH po zavedení EET vzrostl o 44 tisíc. A obráceně, po jeho zrušení klesl na 20 ročně,“ uvedla Schillerová. Podle ní by měl být vytvořen moderní systém EET 2.0, který by byl jednodušší a dlouhodobě udržitelný. „Jdeme tím směrem, aby k EET 2.0 nebylo potřeba tiskárny, nákladů na software a dokonce by se mohlo obejít i bez stálého připojení k internetu,“ sdělila Schillerová redakci Echa.

Současný ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zrušení EET naopak obhajuje. „EET začala vláda Andreje Babiše zneužívat ke šmírování podnikatelů, které navíc stála přes 2 miliardy korun,“ uvedl Stanjura na síti X. Podle něj bude podíl hotovostních plateb v roce 2025 jen 20 procent, což by snižovalo přínos EET.

Podnikatelská veřejnost je v názorech na EET rozdělená. Kupříkladu Gorjan Lazarov, ředitel sítě OREA Hotels & Resorts, považuje zrušení EET za krok zpět. „Pozorujeme nárůst počtu podniků, které hledají vlastní cesty, jak optimalizovat daňové povinnosti. Tento krok znevýhodňuje poctivé firmy a rozšiřuje možnosti, jak snížit daně,“ uvedl Lazarov.

Na druhé straně Radomil Bábek, šéf Podnikatelských odborů, označil zrušení EET za osvobozující krok. „Podnikatel EET má jistotu, že ho nebude šmírovat nějaký úředník z Pardubic,“ řekl Bábek dříve deníku Echo24. Podle něj byla EET pro podnikatele šikanou.

Jednoznačně se pak ale vymezila Hospodářská komora, tedy největší asociace zastupující české firmy. Podle tajemníka HK ČR Ladislava Minčiče byla povinná EET z hlediska systémového přístupu ke snižování daňových úniků diskutabilním nástrojem a přispěla k polarizaci společnosti.

Minčič rovněž kritizoval politické aspekty zavedení EET. „Z politického hlediska povinná EET zbytečně polarizovala společnost, když předem stigmatizovala část byznysu jako potenciální neplatiče daní a pojistného,“ řekl Minčič. Podle něj EET vytvořila atmosféru, ve které byli někteří podnikatelé předem považováni za podezřelé, zatímco větší podniky nebo podniky s převážně bezhotovostními příjmy byly vnímány jako bezproblémoví plátci daní.

Komora ve vyjádření pro Echo24 státu přiznávala i benefity jako snadnější kontrolu nebo například omezení okrádání zaměstnavatele ze strany vlastních zaměstnanců, negativa ale podle ní převažovala nad pozitivy.

„Domníváme se, že původní EET je vyhaslá. Jako perspektivní alternativa se nám jeví rozšíření konceptu již existujícího dobrovolného vystavování digitálních účtenek s perspektivním přechodem na povinnost vystavení digitální účtenky, pokud o ni projeví zákazník zájem, resp. s cílovým stavem digitální účtenky jako standardu, kdy obchodník vystaví papírovou účtenku jen tehdy, pokud o ni zákazník výslovně požádá,“ uzavřel Minčič.

Mizí kvůli tomu terminály?

Dlouhodobě se zrušení EET spojuje i s nárůstem „cash only“ míst a mizejících terminálů v podnicích. Více jsem o tom psali například zde. Ekonom Lukáš Kovanda ale varuje před povinností podniků přijímat platby kartou, což by podle něj bylo potlačením svobody podnikání a jakousi měkčí verzí EET. „Podniky by si měly nadále svobodně volit, jak chtějí platby přijímat. Toto řešení zjevně protlačuje lobby společností provozujících platební karty,“ uvedl Kovanda. Podle něj by měl rozhodnout trh a zákazník, který může volit, kde bude nakupovat.

Historie a důsledky

Elektronickou evidenci tržeb stát zavedl 1. prosince 2016, s cílem omezit daňové úniky a narovnat podnikatelské prostředí. Na jaře 2020 byla ale kvůli koronavirové pandemii přerušena a k 1. lednu 2023 přestala platit úplně. Zrušení EET navrhl kabinet Petra Fialy (ODS), který označil systém za zbytečnou zátěž jak pro podnikatele, tak pro stát, a to kvůli nákladům na jeho správu.

Dlouhodobě se také řešilo, kolik vlastně EET státu reálně vyneslo. Původce nápadu, expremiér Andrej Babiš na počátku projektu hovořil o vyšších desítkách miliard korun ročně, což se však nikdy nepotvrdilo. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová pak v roce 2022 prohlásila, že kabinet ztratil právo říkat lidem, že nemá dost peněz na pomoc občanům, když se vzdal pravidelného příjmu ve výši 13 miliard korun.