Vláda chystá zákon o referendu, na starost to dostal Tejc. Hlasování o EU a NATO není ve hře

Vláda začala aktivně pracovat na zákonu o referendu, který před volbami slibovalo jak SPD, tak hnutí ANO. Prvním krokem je sestavení pracovní skupiny, která se má zákonem zabývat. To dostal na starosti ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Jeho resort redakci sdělil, že v návrhu plánu legislativních prací se počítá s prosincem 2026, to je ale nejzazší termín a cílem je návrh předložit podstatně dříve. V návrhu nebude možnost hlasování o vystoupení z EU a NATO, což pro Echo24 potvrdil šéf SPD Tomio Okamura. Zůstat by naopak měla možnost hlasovat o jiných mezinárodních záležitostech.

Šéf hnutí SPD Tomio Okamura pro Echo24 řekl, že hnutí SPD má zákon hotový. „V minulém volebním období jsem ho podal do sněmovny. Nyní bude diskuse o parametrech, abychom našli koaliční shodu. Teď vzniká za tímto účelem pracovní skupina pod ministerstvem spravedlnosti, kde bude zástupce za každou koaliční stranu. Zákon bude vycházet z programového prohlášení, tedy bohužel bez EU a NATO, protože to koaliční partneři nechtějí, chce to jen SPD,“ uvedl Okamura s tím, že by ale měla být zachována možnost hlasovat o jiných mezinárodních záležitostech, například o odmítnutí eura, migračního paktu a podobně.

Mluvčí ministerstva spravedlnosti Marcela Nevšímalová pro Echo24 řekla, že pracovní skupina k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu by měla formulovat věcné zadání pro vymezení základních parametrů ústavního zákona. „To znamená, kdo bude oprávněn konání referenda iniciovat, jaké otázky budou z referenda vyloučeny apod. Skupina začne pracovat, jakmile budou nominováni zástupci koaličních stran,“ dodala Nevšímalová.

Cílem podle ní je, aby návrh ústavního zákona byl sepsán a vládě předložen ještě v letošním roce. „V návrhu plánu legislativních prací se počítá s prosincem 2026, to je ale nejzazší termín a cílem je návrh předložit podstatně dříve,“ dodala Nevšímalová.

Šéf stálé komise pro Ústavu Libor Vondráček (Svobodní, za SPD) pro Echo24 řekl, že by skupina měla připravit co nejdříve hmatatelné návrhy. „Určitě to nebude jednoduchá a krátká věc, neboť parametrů, které mohou zákon o referendu formovat, je několik. Určitě se můžeme odpíchnout od návrhu, který v předminulém období překládaly poslankyně Valachová a Válková, které byly velkými bojovnicemi za tento zákon,“ uvedl Vondráček s tím, že ale tento návrh by byl skutečně jen minimem.

Exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) v předminulém období hovořila o hranici 500 tisíc podpisů pro vyvolání referenda. Tehdejší šéfka zmíněné komise pro Ústavu Kateřina Valachová (tehdy ČSSD) pak mluvila o možné shodě na 350–500 tisících podpisech. To je podle Vondráčka příliš. „My budeme zastávat pozici, která se bude snažit zjednodušit vyvolání referenda, inspirovat se například Švýcarskem, tedy aby byla reálná šance, že se někdy o něčem bude v referendu hlasovat,“ uvedl Vondráček.

Argumentoval Slovenskem, kde je hranice 350 tisíc a jen zřídka byla využita. Pro příklad ale není třeba jít daleko, neboť začátkem února nasbírala strana Demokrati dostatek podpisů k referendu o zkrácení volebního období vlády Roberta Fica.

Vondráček potvrdil, že klub SPD nebude tlačit na to, aby se předkládal zákon, který by byl v rozporu s programovým prohlášením vlády, tedy aby zahrnoval hlasování o vystoupení z NATO a EU. „My už jsme se s tím takhle smířili, počítáme s tím a nepředpokládám, že by se někdo snažil zákon změnit tak, aby zahrnoval EU a NATO,“ dodal Vondráček s tím, že podle jeho osobního názoru by první reálné výstupy měly ideálně být už do konce tohoto pololetí. Do prvního čtení sněmovny by se návrh podle něj měl dostat co nejdříve i proto, že musí následně hlasovat i Senát a zároveň pro projednávání Ústavy platí jiné lhůty než pro běžné zákony.

Pozice klubu SPD je taková, že by se v referendu mělo hlasovat o všech normativních právních aktech, které vydává český Parlament, respektive teoreticky i česká vláda, kdyby byl systém jako ve Švýcarsku. „Existují názory, že je velmi nebezpečné, že by se mohlo hlasovat o čemkoliv, co lidé navrhnou, že by pak předpisy třeba neměly oporu ve státním rozpočtu, že by si občané rozhodli o nepodmíněném příjmu a tak dále. Vůči tomu jsou kolegové z jiných stran skeptičtí. Co by mělo ale najít podporu, je lidové veto, tedy sesbírání podpisů, aby se zrušil už existující předpis, jako ho může vetovat Senát či prezident,“ dodal Vondráček.

Předsedkyně ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristy sobě) pro Echo24 řekla, že v konkrétní podobě a návrhu zatím otázka referenda projednávána nebyla. „Rozhodně platí to, co vyplývá z programového prohlášení, tedy že referendum se nebude týkat otázek vystoupení z EU či NATO. K otázce harmonogramu se teď nedokážu vyjádřit,“ řekla Vesecká. Motoristé jsou k referendu zdrženlivější než jejich koaliční partneři.

K úspěšnému schválení zákona by byla zapotřebí ústavní většina poslanců, tedy 120 ze 200. Koalice disponuje 108 hlasy, předpokládá se, že by hlasy mohla chtít hledat u Pirátů či hnutí STAN. Šéf poslanců ODS Marek Benda například Echu řekl, že nepředpokládá, že by poslanci občanských demokratů zákon o referendu podpořili. V Senátu by pak vláda potřebovala 49 hlasů. Klub ANO má nyní 15 senátorů, rád by ho ale výrazně rozšířil v nadcházejících senátních volbách, v nichž se bude obnovovat třetina horní komory.