Socha Alfonse Muchy byla vydražena za rekordní cenu. Jedná se o falzum, tvrdí umělcova vnučka

Spor o odkaz Alfonse Muchy nabírá na obrátkách. Vnučka slavného secesního mistra Jarmila Mucha-Plocková zpochybnila pravost bronzové busty La Nature, která byla na konci minulého roku vydražena za rekordních 18,35 milionu korun. Podle Mucha-Plockové je na první pohled zjevné, že se nejedná o dílo jejího dědečka, ale o nepodařené dílo neznámého autora. „Chyba je v první řadě na odborníkovi nebo instituci, kteří plastiku označili za originální dílo. Mezitím se informace o prodeji dostala i do zahraničí. Je to nešťastná věc,“ uvedla pro Echo24.

Busta La Nature se loni stala senzací českého trhu s uměním. V aukční síni European Arts byla prodána za více než osmnáct milionů korun a média ji označila za nejdražší plastiku prodanou v historii českých aukcí. Právě tento rekord nyní vyvolává otázky, zda kupující skutečně získal dílo Alfonse Muchy. „Mám oprávněné pochybnosti o autorství vydraženého díla a považuji proto za svoji morální povinnost reagovat,“ uvedla Jarmila Mucha-Plocková, která se dlouhodobě věnuje ochraně odkazu svého dědečka.

„Srovnání celkového zpracování díla s originálem (La Nature, Paříž 1900), rysy tváře, anatomie ženské busty, ale i mnoha detailů dá na první pohled tušit, že se jedná o nepodařené dílo neznámého autora,“ uvedla Mucha-Plocková v prohlášení, které má Echo24 k dispozici. Podle ní se kvalita bronzové plastiky zcela vymyká tomu, co by bylo možné očekávat od autora Muchova formátu. Poukazuje na anatomické nedostatky, zpracování detailů i celkovou úroveň provedení.

V jejích očích nejde ani o jednu ze známých dobových kopií, kterých bylo dosud identifikováno pouze sedm. „Všechny tyto kopie jsou svým zpracováním vynikající. V době secese se umělecké řemeslo totiž vyznačovalo vysokou úrovní a precizností. Mucha byl v té době na vrcholu slávy a mohl si zajistit ty nejkvalitnější odlévače a cizeléry. Tento vydražený kus se svojí nízkou kvalitou zcela vymyká. O to víc, že by údajně mělo jít o práci realizovanou pod vedením samotného autora,“ uvedla dědička.

Její kritika míří nejen na samotné dílo, ale také na odborné autority, které jeho autenticitu podpořily. Zvláštní zklamání vyjádřila nad posudkem historika umění Karla Srpa, kterého si velmi váží. Ještě větší rozpaky podle ní vzbuzuje skutečnost, že souhlasné stanovisko připojila také Mucha Foundation, instituce spravující rozsáhlou část Muchovy umělecké pozůstalosti.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Exekutoři zasahují v paláci Savarin. Kvůli klamavému užívání názvu „Mucha museum“

„Co je ale zarážející a varovné, že svůj kladný posudek připojila Foundation Mucha. Ta již 35 let disponuje veškerou uměleckou pozůstalostí autora a je logicky vnímána jako důvěryhodná instituce, arbitr a ochránce odkazu umělce. Předpokládá se tudíž, že disponuje i zodpovědným a erudovaným znalcem Muchova díla,“ připomíná vnučka Muchy.

Pokud by se pochybnosti potvrdily, mohlo by jít o mimořádně nepříjemný precedens pro český aukční trh. Mucha-Plocková proto doporučuje současnému majiteli, aby se obrátil na dražitele a vyžádal si nové posouzení autorství díla.

Bitva o Muchův odkaz nekončí. Mluví se o neoznačených reprodukcích

Kauza však nekončí u jediné bronzové busty. Na stranu Muchovy vnučky se postavilo i původní Muchovo muzeum v Panské ulici, které dlouhodobě vedlo soudní spory s Mucha Foundation Art Museum. To přitom vzniklo teprve loni a od počátku ho provází spory o název, prezentaci i vztah k původnímu Muchovu muzeu v Panské ulici.

Expozice v Savarinu se původně prezentovala pod názvem Mucha Museum a používala slogan o „jediném oficiálním muzeu Alfonse Muchy“. Po soudním sporu však musela název změnit na Mucha Foundation Art Museum. Na svých webových stránkách nadále zdůrazňuje podporu části Muchovy rodiny i spolupráci s Nadací Mucha.

Tato soudní bitva nakonec skončila vítězstvím Muchova muzea v Panské ulici, které se nyní postavilo na stranu Jarmily Mucha-Plockové a tvrdí, že savarinská expozice vedle originálních děl vystavuje také reprodukce a digitální fotokopie, které nejsou dostatečně označeny. „Muchovo muzeum jako sídlo Muchova odkazu v Praze považuje neoznačení vystavených reprodukcí za závažné porušení mezinárodních muzeologických standardů a za přímé klamání milovníků umění, turistů i české veřejnosti,“ uvedlo muzeum v prohlášení, které má redakce k dispozici.

„Co se expozice Muchy v paláci Savarin týká, sama jsem byla překvapená, jak málo originálních prací autora obsahuje. Nejedná se v tomto případě o falsa, nýbrž o novotisky původních litografií. Netuším, zda mohly být k dispozici i původní kamenné desky. Každopádně bližší informace a letopočet chybí,“ sdělila Jarmila Mucha-Plocková deníku Echo24.

PŘÍMO SOUVISÍ: Mucha museum uspělo s žalobou proti konkurenci z Nadace Mucha

Podle ředitele muzea Sebastiana Pawlowského jde o postup odporující základním muzeologickým pravidlům. „Pokud návštěvníci platí vstupné, aby viděli mistrovská díla Alfonse Muchy, zaslouží si absolutní transparentnost. Vystavování digitálních fotokopií vedle originálů bez jednoznačného označení porušuje Etický kodex Mezinárodní rady muzeí (ICOM) a poškozuje také pověst i integritu pražského kulturního turismu,“ uvedl.

Muchovo muzeum v Panské ulici dále píše, že savarinský podnik parazitoval na jeho dobré pověsti. „Výstava v Savarinu byla od samého počátku klamavá, snažila se přivlastnit si jméno našeho Muchova muzea. Neměla by se proto nazývat Mucha Foundation Art Museum, ale Mucha Faksimilie Art Museum,“ uzavírá Pawlowski.

Deník Echo24 oslovil s žádostí o vyjádření i aukční síň European Arts, historika umění Karla Srpa a Mucha Foundation Art Museum, zatím však jejich odpovědi neobdržel.