Dna jsme ještě nedosáhli
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
POBODANÝ MUŽ
V Praze u stanice metra Luka dnes lidé našli zřejmě pobodaného muže, záchranáři ho převezli do nemocnice. Po pachateli policie pátrá. Vyplývá to z informací ...
Před našimi zraky jdou další a další díly dramatu, na které se nikdo ze zodpovědných politiků asi nedívá – a rozhodně na něj nikdo z nich nereaguje.
Včera vyšla pravidelná čtvrtletní zpráva Českého statistického úřadu o počtu obyvatel. Rovnou prozraďme, že významný úbytek nově narozených pokračuje. Za první čtvrtletí letošního roku se na území republiky narodilo 18 tisíc dětí, zatímco loni to za první čtvrtletí bylo ještě téměř 21 tisíc dětí. V meziročním srovnání to dělá minus 13,8 procenta. Ubývá nás tedy ve stejném tempu jako už tři roky a zatím není vidět žádný konec toho trendu.
Matematik Arnošt Komárek z vědecké disentní skupiny SMIS zanesl vývoj posledních let do grafu, který visí nad tímto komentářem. V časové řadě je to drama neoddiskutovatelné: za první čtvrtletí posledního „plodného“ roku 2021 bylo u nás novorozenců ještě 27,8 tisíce, letos tedy jen 18 tisíc. To je o 34,8 procenta méně. Stejné posuny samozřejmě platí i pro celé roky. Letos, odhaduje Komárek, se v České republice narodí 73 tisíc dětí. Za rok 2021 jich ale bylo ještě 112 tisíc, opět rozdíl asi 35 procent.
Aby toho nebylo málo, připomeňme, že právě roku 2022 do České republiky utekly před válkou statisíce Ukrajinců, mezi nimi asi sto tisíc žen v plodném věku, které o několik tisíc svých dětí drsnost českého propadu poněkud kompenzují. V onom roce 2022 eviduje ČSÚ 1400 dětí, které se narodily nově příchozím Ukrajinkám, v dalších letech jich bude přirozeně víc.
Ačkoli demografické drama u nás nakousli vědci (z už zmiňované skupiny SMIS), téma bylo v české veřejné diskusi pohozeno pod stůl, kde se o něj asi jako o kost měli smět poprat dezoláti. Oficiální politika o naši demografickou krizi ani nezavadí, Petr Fiala byl jednou ve sněmovně donucen poslancem SPD vyjádřit se k ní při interpelacích, prokázal elementární neznalost a ještě k interpelujícímu poslanci mluvil tónem profesora, kterého nepřipravený student nepotěšil.
Žijeme v zemi, jejíž elity předstírají strategické uvažování, v zemi, kde se pořádají konference o tom, že stojíme na křižovatce a teď se rozhoduje o vývoji na desítky let dopředu. Vláda vynaložila hodně energie na změny v důchodovém systému. A současně je to vláda, u níž si ani nemůžeme být jisti, že demografickou krizi vzala na vědomí, že ji uznala jako faktor do svých výpočtů.
Smysl by to mlčení naší politické třídy dávalo, pokud ona mlčky předpokládala, že u nás ty statisíce Ukrajinců zakotví natrvalo a že po válce se ještě k těm ženám přistěhují jejich demobilizovaní muži a partneři a náš výpadek pak vyrovnají. Pravděpodobnější ale je nechuť ohlížet se na výsledky vlastního vládnutí. Buď k příčinám pádu v porodnosti patří vakcína proti covidu-19 (ženám v nejplodnějších ročnících byla zpřístupněna v létě 2021, takže je tu přinejmenším korelace) a za vakcinační kampaní stáli stejně Babiš jako Fiala. Ale i kdyby v tom vakcína nehrála roli a důvody by byly „jen“ socioekonomické, tedy nechuť přivádět děti do churavějící ekonomiky a do rekordní inflace, i to je dílo započaté ANO a rozvinuté pětikoalicí. Máme tu jakousi tichou národní frontu.