Norsko jako energetická spása Evropy? Bude „rozvíjet, nikoli utlumovat“ těžbu ropy a plynu

Norsko plánuje pokračovat v rozvoji těžby ropy a plynu na svém kontinentálním šelfu. Ministr energetiky Terje Aasland uvedl, že země bude „rozvíjet, nikoli utlumovat“ aktivity v této oblasti. Tento týden oznámil, že do konce roku 2028 budou znovu otevřena tři plynová pole u jižního pobřeží země, která byla uzavřena v roce 1998. Podle vlády má krok pomoci pokrýt nedostatek způsobený válkou na Ukrajině a narušením dodávek z Blízkého východu.

Obnovení těžby na polích Albuskjell, Vest Ekofisk a Tommeliten Gamma v Severním moři má pomoci udržet norskou produkci ropy a plynu přibližně na úrovni roku 2025, která zůstává stabilní téměř 20 let. Norsko má nyní 97 offshore ropných polí, z nichž tři byla spuštěna v loňském roce. Norské ředitelství pro offshore těžbu očekává, že během příštích dvou let jejich počet překročí stovku, přičemž produkce by měla zůstat minimálně na současné úrovni dvou milionů barelů ropy denně, píše list The Guardian.

Novou oblastí pro těžbu ropy a plynu se stává Barentsovo moře na dalekém severu. Norské úřady zároveň zkoumají možnosti těžby nerostů ze dna moře mezi severním Norskem a Grónskem.

Aasland uvedl, že norská offshore produkce hraje důležitou roli při zajišťování energetické bezpečnosti Evropy. Podle něj bude Evropa i svět potřebovat ropu a plyn ještě po několik desetiletí a Norsko chce zůstat spolehlivým dlouhodobým dodavatelem při zachování vysoké úrovně průzkumných aktivit.

Rozhodnutí o znovuotevření starých plynových polí vyvolalo kritiku části politické reprezentace a ekologických organizací. Krok je podle kritiků v rozporu s doporučením norské agentury pro životní prostředí. Socialistická levicová strana obvinila vládu z „greenwashingu“. Místopředseda strany Lars Haltbrekken prohlásil, že vláda ignoruje environmentální doporučení vlastních expertů a vědomě vystavuje ohrožení citlivé přírodní oblasti.

Norská energetická společnost Equinor, ve které stát vlastní 67 procent, oznámila, že usiluje o udržení produkce na úrovni roku 2020, tedy 1,2 milionu barelů denně, až do roku 2035. Státní podíl by měl letos přinést dividendy ve výši přibližně dvou miliard liber.

Mluvčí společnosti Ola Morten Aanestad uvedl, že Equinor plánuje do roku 2035 investovat ročně šest miliard dolarů do další těžby, nových projektů a rozšiřování potrubní infrastruktury. Podle něj je pro tržní hodnotu firmy důležité udržet produkci na vyšší úrovni než v roce 2001.

Aasland zároveň zdůraznil význam energetického sektoru pro zaměstnanost. V norském energetickém průmyslu pracuje podle něj 210 tisíc lidí a vláda chce zajistit, aby měli jistotu dlouhodobého zaměstnání.

Aanestad také připomněl, že stabilní daňová sazba pro ropné a plynárenské společnosti ve výši 78 procent, která platí od 70. let, přispívá k předvídatelnému investičnímu prostředí. Tyto příjmy jsou jedním z hlavních zdrojů norského státního investičního fondu v hodnotě 1,5 bilionu liber.

Norský přístup kontrastuje se situací ve Velké Británii, která vyloučila vydávání nových licencí na průzkum ropy a plynu v Severním moři. Hlavní ekonom Norského ředitelství pro offshore těžbu Terje Sørenes uvedl, že cílem země je prodloužit produkci co nejdéle a zvýšit těžbu, která nyní pokrývá třetinu evropské spotřeby plynu.