Byrokratická hrůza: Jak odstartovalo jednotné hlášení? „Více práce a stresu, i administrativní zátěž“

Zaměstnavatelé po celé republice vstoupili do nové éry komunikace se státem. Od začátku dubna se naplno rozbíhá systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů (JMHZ), který má ambici zásadně zjednodušit administrativu. První zkušenosti z praxe ale ukazují spíše opačný efekt – místo úlevy zatím přichází zvýšená administrativní zátěž, nejistota i technické komplikace. Prezidentka Svazu účetních ČR Magdaléna Králová pro Echo24 řekla, že mzdové účetní nyní prožívají více práce a stresu, nežli slibované úlevy.

Nový systém, do nějž se musí zapojit více než 420 tisíc zaměstnavatelů, nahrazuje desítky dosavadních formulářů. Firmy nově odesílají data o zaměstnancích, jejich příjmech či pracovních vztazích elektronicky v jednom souboru, který následně sdílí jednotlivé státní instituce jako je např. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), Finanční správa ČR či Český statistický úřad (ČSÚ). Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) si od změny slibuje omezení duplicit, lepší kontrolu i efektivnější výběr daní a dávek.

Realita prvních týdnů ale ukazuje, že přechod není bezbolestný. Podle prezidentky Svazu účetních ČR Magdalény Králové nebyl žádný software na nový systém plně připravený, přestože o projektu byla dobrá a dlouhodobá informovanost. „Rozsah požadovaných informací je tak robustní, a byl postupně doplňován, že i při nejlepší vůli programátorů zůstala slepá místa, kdy musí zaměstnavatelé ručně doplňovat při odesílání na portál,“ uvedla pro Echo24.

Nad mzdovými účetními zatím převládá administrativní nálož než úleva. „Automatizace již dobře zvládala nahrazované formuláře. Teď se ale mzdové účetní v době, kdy „postaru“ zúčtovávají daně z příjmů zaměstnancům, všem vyplňují a podávají důchodové listy, navíc potýkají se sběrem celé řady nových dat od zaměstnancům a zaváděním a testováním systému jako takového. Nyní je spíš více práce a stresu a úleva, která se doufejme dostaví, nastane více než za rok,“ doplnila prezidentka Králová.

V rámci administrativních záležitostí (správa daní, důchodů, nejrůznějších sociálních dávek, legalita zaměstnávání, apod.) se jedná o krok správným směrem. „Prezentovat jej však jako zjednodušení pro zaměstnavatele, je ale v tuto chvíli předčasné,“ uvedla prezidentka Králová pro Echo24.

Na náročný a uspěchaný start upozornila i Asociace malých a středních podniků a živnostníků v ČR (AMSP ČR). „Firmy se potýkaly zejména s nedostatkem srozumitelných informací v počáteční fázi, administrativní zátěží a nutností přizpůsobit interní procesy v relativně krátkém čase. U menších podniků byl problém i s kapacitami – často nemají specializované týmy na implementaci podobných změn. Objevily se také technické nejasnosti a rozdílné výklady pravidel, což vedlo k určité nejistotě,“ uvedla místopředsedkyně AMSP ČR Gabriela Hrbáčková pro Echo24.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Banky zpřísňují investiční hypotéky. Týká se to hlavně lidí, kteří už nemovitosti mají

Podle asociace jednotné hlášení znamená pro menší a střední podniky výraznou administrativní hlavně v rámci časových a personálních kapacit. „S tím souvisí i zvýšené náklady na implementaci a nutnost investic do mzdových a účetních systémů, které řada menších podniků dříve vůbec nevyužívala. Zaznívají také kritické hlasy, že stát již velkou část těchto dat má k dispozici, ale nedokáže je efektivně sdílet mezi jednotlivými institucemi. V důsledku toho je nyní odpovědnost za jejich sběr a předávání ve větší míře přenesena právě na zaměstnavatele, což malé a střední podniky vnímají jako neúměrnou zátěž,“ doplnila Hrbáčková.

Místopředsedkyně Hrbáčková zároveň ocenila samotnou implementaci systému. „Přestože na začátku panovaly obavy, vzniklé chyby, které se v průběhu objevily, byly poměrně rychle a efektivně opravovány. Velmi pozitivně hodnotíme také komunikaci s MPSV, která je rychlá, konkrétní a otevřená,“ sdělila deníku Echo24.

Jak zavedení JMHZ hodnotí MPSV? To se dozvíte v další kapitole...