Ústavní soud odmítl námitku vlády. Šámal může rozhodovat ve sporu prezidenta s kabinetem

Ústavní soud se posouvá v projednávání kompetenčního sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o zastupování státu navenek. Plénum soudu nyní odmítlo požadavek vlády na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala, jehož postup kabinet kritizoval kvůli okolnostem vydání předběžného opatření před červencovým summitem NATO v turecké Ankaře. Šámal tak v kauze zůstává a řízení bude dál projednáváno přednostně. Vyplývá to z tiskové zprávy ÚS.

Ústavní soud rozhodl o nevyloučení Šámala usnesením z 2. září. Vláda požadovala jeho vyloučení s argumentem, že soudce zpravodaj doručil prezidentův návrh kabinetu s výzvou k vyjádření až 25. června, přestože už 23. června žádal premiéra o zaslání vládních podkladů a 24. června soud rozhodl o předběžném opatření. Kabinet tvrdil, že tím bylo porušeno jeho právo vyjádřit se k návrhu a právo na spravedlivý proces. Podle vlády mohl být Šámalův postup pouhým opomenutím, vzhledem k jeho dopadu ale vznikl důvod pro jeho vyloučení.

Plénum této argumentaci nevyhovělo. Podle Ústavního soudu nelze soudce označit za podjatého pouze kvůli jeho procesnímu postupu v konkrétním řízení. Námitka podjatosti podle soudu neslouží k přezkumu zákonnosti kroků soudce, ale k posouzení toho, zda je soudce nestranný. Vláda přitom podle Ústavního soudu neuvedla nic, co by svědčilo o Šámalově osobní zaujatosti, ani žádné další okolnosti, které by vyvolávaly legitimní pochybnosti o jeho nestrannosti. „Ústavnímu soudu tak nezbylo než uzavřít, že vládou vznesená námitka podjatosti není důvodná,“ uvedl soud.

Ústavní soud zároveň zdůraznil, že soudce zpravodaj v plenárních věcech není „samosoudcem“. Připravuje případ k projednání, návrhy rozhodnutí a provádí další procesní úkony, konečné rozhodování ale náleží celému plénu. Je podle soudu také běžné, že soudce zpravodaj svůj postup s plénem průběžně konzultuje a řídí se jeho požadavky. Kauza přitom zůstává v režimu přednostního projednání. Soud si již vyžádal všechna vyjádření účastníků řízení a lhůta k poslednímu z nich uplyne počátkem září. Echu to potvrdila koncem srpna mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi.

Kdy čekat nález?

„Mohu potvrdit, že Ústavní soud si již vyžádal všechna vyjádření, lhůta k poslednímu z nich uplyne počátkem září,“ uvedla Abbasi. Soud se podle ní ve věci neobracel s žádostí o právní názor například na Akademii věd či právnické fakulty. „O konkrétním postupu však rozhoduje soudce zpravodaj a plénum,“ dodala. Počátkem září se tak měla uzavřít základní fáze shromažďování stanovisek dotčených stran. Ústavní soud už v červnu uvedl, že věc projednává přednostně a konečné rozhodnutí lze očekávat v řádu měsíců. Přesný termín zatím známý není. Spor vypukl kvůli otázce, kdo má rozhodovat o tom, kdo bude Českou republiku zastupovat na vrcholných zahraničněpolitických jednáních. Prezident se obrátil na Ústavní soud poté, co se s vládou dostal do konfliktu ohledně účasti na summitu NATO v Ankaře. Soud následně vydal předběžné opatření, které umožnilo Pavlovi se summitu zúčastnit. Vláda ve svém vyjádření argumentuje mimo jiné tím, že prezident nežádá ochranu existující pravomoci, ale fakticky přiznání pravomoci nové. S tím však nesouhlasí například bývalý ústavní soudce Radovan Suchánek. „O žádnou novou prezidentovu pravomoc nejde, jde pouze o výklad významu, respektive obsahu, jeho stávající pravomoci zastupovat stát navenek,“ uvedl Suchánek pro Echo. Pokud by tedy Ústavní soud prezidentovu návrhu vyhověl, podle něj by pouze autoritativně vyložil platnou Ústavu. „Žádné nové pravomoci Ústavní soud vytvářet ani nesmí,“ dodal.

Současně je ale Suchánek kritický k argumentaci samotného prezidenta. Pavel už dříve uvedl, že ve sporu nemohl ustoupit, protože by tím oslabil ústavní postavení hlavy státu a vytvořil precedent do budoucna. „Nesouhlasím s názorem, že prezident republiky nemohl ustoupit, protože by oslabil ústavní postavení prezidenta a vytvořil precedent,“ řekl Suchánek. Podle něj jde spíše o neschopnost současného prezidenta dohodnout se s vládou a premiérem na politické úrovni. Podstatné podle něj je také rozlišovat mezi samotnou účastí prezidenta na zahraniční akci a výkonem ústavně zakotvené pravomoci. Ústavní rámec zastupování státu navenek podle Suchánka spočívá především v činění právně relevantních kroků v mezinárodních vztazích, které v řadě případů vyžadují spolupodpis premiéra nebo jím pověřeného člena vlády. „Účast na večeřích, bálech či recepcích Ústava neřeší,“ poznamenal.

Významnou částí sporu je rovněž kritika samotného předběžného opatření Ústavního soudu. Vláda jeho vydání označila za bezprecedentní projev soudního aktivismu a zpochybnila i postup soudce zpravodaje. Ani zde Suchánek vládní výhrady neodmítá. Rozhodnutí o předběžném opatření podle něj „není jen projevem soudcovského aktivismu, ale může být chápáno i jako rozhodnutí mimo jeho pravomoc“, tedy ultra vires. Odkázal přitom na společné odlišné stanovisko ústavních soudců Jana Wintra a Dity Řepkové. Slovník vlády vůči Ústavnímu soudu podle něj sice není běžný, v daném kontextu jej ale lze pochopit. Výsledek řízení může mít význam i pro budoucí podobu vztahů mezi Hradem a Strakovou akademií. Suchánek připouští, že případné vyhovění prezidentovu návrhu by jeho postavení posílilo. Odmítá ale vládní tezi, že by tím teprve vzniklo nové, nikomu neodpovědné mocenské centrum. „Toto druhé mocenské centrum však již dávno existuje,“ uzavřel.

V posledních dnech se zároveň otevřela otázka, zda by prezident neměl svůj návrh k Ústavnímu soudu stáhnout. Ke zpětvzetí jej vyzval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka, který to spojoval i s další koordinací zahraniční politiky mezi Hradem a vládou. Pavel to ale odmítl. Uvedl, že nevidí důvod žalobu stahovat a chce, aby Ústavní soud kompetence prezidenta a vlády v této oblasti autoritativně vyjasnil. Kabinet ale již ve svém stanovisku k žalobě dříve uvedl, že pokud by chtěl prezident žalobu chtít stáhnout, že s takovým návrhem nesouhlasí a chce, aby se záležitost projednala. Zpětvzetí může proběhnout jen se souhlasem soudců ÚS po projednání takového kroku.