Střet žalobců s ministerstvem. Roste kriminalita dětí? Instituce se neshodnou

Dva státní orgány, stejná data, jiné závěry. Zatímco jarní analýza ministerstva spravedlnosti dospěla k závěru, že statistiky kriminality nepodporují snížení věku trestní odpovědnosti, Nejvyšší státní zastupitelství ve své nedávno zveřejněné výroční zprávě upozornilo na rostoucí agresivitu dětí a mladistvých a šíření tzv. zážitkového násilí. V odpovědi pro Echo24 nyní mluvčí státního zastupitelství Petr Malý vysvětluje, proč se pohled žalobců od toho, který prezentoval dříve Institut pro kriminologii a sociální prevenci, liší. Přiznává přitom, že vedle statistik vychází i ze subjektivních zkušeností státních zástupců z praxe a že závěry nemusejí být jediné možné.

Echo24 se Nejvyššího státního zastupitelství dotázalo, z jakých konkrétních dat vychází tvrzení o narůstající agresivitě mladistvých, když dubnová studie Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) zpracovaná pro ministerstvo spravedlnosti dospěla k odlišnému závěru. Ta uváděla, že z dlouhodobých statistik nelze hovořit o růstu dětské kriminality, takže z dat nevyplývá argument pro snížení věku trestní odpovědnosti.

Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Petr Malý uvedl, že obě instituce sice vycházejí převážně ze stejných statistických dat ministerstva spravedlnosti, liší se však v jejich interpretaci. „Nejvyšší státní zastupitelství si je vědomo provedené studie IKSP, která z podstatné části vychází ze shodných zdrojových statistických dat Ministerstva spravedlnosti, ovšem není zcela zřejmé, jakým způsobem byla tato statistická data vyhodnocována, resp. komparována s jinými zdroji,“ uvedl Malý. Právě závěry studie podle něj vedly k tomu, že Nejvyšší státní zastupitelství při přípravě výroční zprávy věnovalo kriminalitě dětí a mladistvých zvýšenou pozornost a nechalo jednotlivá státní zastupitelství podrobněji popsat vývoj v jejich praxi.

„Signalizované poznatky však s hodnotícími závěry IKSP příliš nesouzněly, a proto i při zpracování zprávy a vyhodnocení statistických údajů bylo pracováno s hypotetickými variantami odlišné interpretace,“ vysvětlil Malý. Nejvyšší státní zastupitelství přitom nesouhlasí s jednou z hlavních hypotéz IKSP, podle níž se na nárůstu kriminality podílí především nástup populačně silných ročníků 2007 až 2009, což nárůst bagatelizuje. Podle státních zástupců naopak u řady trestných činů nelze vývoj vysvětlit pouze demografickým vývojem. Argumentují mj. tím, že podíl dětí do 15 let na celkové populaci v posledních pěti letech klesal, přesto jejich zastoupení mezi pachateli trestné činnosti podle interpretace NSZ neklesalo odpovídajícím tempem.

Jiný pohled na věc

Zároveň ale Nejvyšší státní zastupitelství připouští limity svého hodnocení. „Samozřejmě i NSZ v tomto směru vychází pouze z dostupných subjektivně selektovaných poznatků nižších státních zastupitelství a statistických údajů objasněné kriminality, tedy údajů zkreslených, nezahrnujících kriminalitu latentní a neobjasněnou,“ uvedl Malý. Latentní kriminalita je trestná činnost, která se vůbec nedostane k policii ani jiným orgánům, protože ji nikdo neoznámí nebo není odhalena. Neobjasněná kriminalita naopak zahrnuje případy, o nichž policie ví a eviduje je, ale nepodařilo se zjistit pachatele nebo prokázat, kdo trestný čin spáchal. Mluvčí pro Echo dodal, že státní zastupitelství nepředkládá své závěry jako „rigidní a jediné správné“, ale chce nabídnout jiný pohled do veřejné debaty.

Právě v tom se přístup Nejvyššího státního zastupitelství od studie IKSP liší. Zatímco institut pracoval především se statistickou analýzou dlouhodobých trendů, výroční zpráva státních zástupců vedle statistických údajů zohledňuje také zkušenosti žalobců z konkrétních případů. Ty podle výroční zprávy ukazují, že se u části dětské a mladistvé kriminality mění její charakter a přibývá mimořádně brutálních útoků či případů takzvaného zážitkového násilí. Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová loni při svém nástupu do funkce uvedla, že ji zvyšování agrese a intenzity násilí mladistvých znepokojuje, práci s dětmi by se podle ní měla věnovat větší pozornost.

Vláda Andreje Babiše (ANO) má ve svém programovém prohlášení závazek otevřít debatu o snížení věku trestní odpovědnosti, zejména u nejzávažnějších trestných činů. Po zveřejnění analýzy IKSP i někteří politici koalice připouštěli, že samotná statistická data změnu jednoznačně nepodporují. Předsedkyně sněmovního Ústavně-právního výboru Renata Vesecká (za Motoristé sobě), někdejší nejvyšší státní zástupkyně, ale tehdy pro Echo uvedla, že debata nekončí a že vedle statistik je třeba zohlednit i násilnou povahu kriminality. Zástupci opozice pak upozorňovali, že případné snížení věkové hranice by muselo doprovázet posílení systému práce s problémovými dětmi, ochranné výchovy a dalších preventivních opatření.