Protesty v Íránu si podle lidskoprávní organizace vyžádaly přes 7 tisíc obětí

Při protivládních protestech, které vypukly v Íránu koncem prosince, zemřelo podle lidskoprávních aktivistů nejméně 7 002 lidí, uvedla dnes agentura AP. Rostoucí počet obětí při celostátních demonstracích a pokračující zatýkání civilistů prohlubuje napětí, kterému Írán čelí jak uvnitř země, tak na mezinárodní scéně.

Spojené státy od Íránu požadují, aby se zavázal, že nebude usilovat o jaderné zbraně, a aby omezil obohacování uranu. Írán tvrdí, že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům, a v rámci jednání o dohodě usiluje o zrušení sankcí, kterým čelí. Obě země spolu minulý pátek zahájily první kolo nepřímých rozhovorů v Ománu. Druhé kolo jednání je stále nejasné. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu mezitím tlačí na amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v jednáních více kladl důraz na požadavky vůči Teheránu.

Uvnitř této islámské republiky roste napětí. Lidé jsou v šoku a naštvaní z vládního brutálního zásahu proti demonstrantům. Tento hněv by se mohl podle AP jen zesílit, jelikož rodiny zesnulých plánují zahájit tradiční 40denní smutek za své blízké.

Íránská nevládní organizace na ochranu lidských práv HRANA zveřejnila nové údaje, které potvrzují 7 002 obětí, z nichž 6 506 byli protestující, přičemž 216 z nich bylo mladších 18 let. Dalších 214 zabitých bylo hlášeno jako osoby spojené s vládními silami a 66 civilistů, kteří se protestů neúčastnili. HRANA nadále prověřuje dalších 11 730 případů.

Lidskoprávní organizace upozornila, že i přes potlačení protestů cílené zatýkání civilistů, včetně studentů a učitelů, stále pokračuje. Počet zatčených vystoupal na téměř 53 000.

Íránské úřady podle agentury AFP přiznávají smrt více než 3 000 lidí během protestů, zároveň však tvrdí, že většinu obětí tvořili příslušníci bezpečnostních složek nebo přihlížející, které podle nich zabili "teroristé" jednající jménem Spojených států a Izraele.