Vyhazov chvíli před důchodem: proč míří lidé často na pracák a jak funguje předdůchod

Ztráta zaměstnání několik let či měsíců před dosažením důchodového věku může člověka postavit před nepříjemnou volbu. Hledat za každou cenu nové místo, přečkat zbývající dobu v evidenci úřadu práce, požádat o předčasný důchod, nebo využít vlastní úspory a odejít do takzvaného předdůchodu? Data přitom ukazují, že právě nezaměstnanost je před odchodem do penze poměrně běžná a u části lidí funguje jako vědomý způsob, jak poslední měsíce před důchodem finančně překlenout.

Podle nedávné analýzy ministerstva práce prošlo alespoň jednou evidencí na úřadu práce před přiznáním důchodu přibližně 30 procent sledovaných lidí a u 21 procent byla nezaměstnanost posledním stavem před nástupem do penze. U lidí, kteří odcházeli do předčasného důchodu, byl podíl ještě vyšší – z nezaměstnanosti do něj vstupovalo 42 procent.

Nápadné je i načasování. Evidence se často soustřeďovala do posledních zhruba 11 až 12 měsíců před penzí, což zhruba odpovídá maximální délce pobírání podpory v nezaměstnanosti pro starší uchazeče. U části lidí tak zjevně funguje úřad práce jako určitý „most“ mezi zaměstnáním a důchodem.

I podle současných pravidel může být evidence před penzí výhodná také z pohledu budoucího důchodu. Doba, po kterou člověk pobírá podporu v nezaměstnanosti, se započítává jako náhradní doba pojištění a zároveň jde o vyloučenou dobu, takže nulový příjem nesnižuje průměr výdělků pro výpočet penze. Evidence bez podpory se započítává jen v omezeném rozsahu (podrobněji o tom píšeme například zde).

Neznamená to přitom, že by lidé před penzí masově přestávali chtít pracovat. Tři pětiny sledovaných si až do důchodu udržely stabilní zaměstnání. U téměř tří z deseti však pracovní aktivita postupně slábla, přibývaly například nemocenské či kratší období bez práce. Roli může hrát zdravotní stav, náročnost zaměstnání nebo péče o blízkého.

Předčasný důchod: dřív, ale s trvalým krácením

Do předčasného starobního důchodu lze odejít nejvýše tři roky před dosažením řádného důchodového věku. Pro vznik nároku je přitom potřeba získat alespoň 40 let důchodového pojištění. Člověk musí zároveň počítat s tím, že jeho penze bude trvale nižší.

Standardně se krátí o 1,5 procenta výpočtového základu za každých započatých 90 dní předčasnosti. Do dosažení řádného důchodového věku se navíc nevalorizuje procentní výměra předčasného důchodu, tedy jeho zásluhová část. Omezená je také možnost pracovat. Pokud člověk vykonává činnost zakládající účast na důchodovém pojištění, výplata předčasného důchodu mu do dosažení řádného důchodového věku nenáleží. Možný zůstává jen přivýdělek, který takovou účast nezaloží.

Od roku 2026 je situace příznivější pro lidi s mimořádně dlouhou pracovní kariérou. Kdo získal 45 let stanovené doby pojištění, má krácení poloviční, tedy 0,75 procenta za každých 90 dní. Do těchto 45 let se však nepočítá například evidence na úřadu práce nebo studium. Nestačí tedy pouze vědět, kolik let pojištění člověk celkově eviduje (více jsme psali například zde).

Předdůchod není státní penze

Úplně jinak funguje předdůchod. Nejde o dřívější čerpání státní penze, ale o postupné čerpání vlastních peněz z doplňkového penzijního spoření. Využít ho lze až pět let před dosažením důchodového věku. Znamená to však také potřebu mít naspořenou dostatečnou částku, což znamená nemalé peníze (podrobněji o tom píšeme například zde).

Měsíční výplata předdůchodu musí odpovídat alespoň 30 procentům průměrné mzdy, takže potřebná suma se v čase mění. Čím delší dobu chce člověk tímto způsobem překlenout, tím více musí mít naspořeno. Zároveň musí splnit i potřebnou dobu spoření. U smluv uzavřených do konce roku 2023 činí nejméně pět let, u smluv uzavřených od roku 2024 zpravidla deset let. Předdůchod se navíc standardně čerpá alespoň dva roky.

Výhodou je, že uživatel předdůchodu nezačne dříve čerpat státní důchod, a vyhne se tak jeho trvalému krácení. Stát za člověka v předdůchodu platí zdravotní pojištění a zároveň není omezen v tom, zda bude dál pracovat či podnikat. Předdůchod lze kombinovat také s evidencí na úřadu práce a podporou v nezaměstnanosti.

Ani předdůchod ale není z pohledu budoucí penze zcela neutrální. Doba jeho čerpání se sama o sobě nepočítá jako doba důchodového pojištění. Je však vyloučenou dobou, takže období bez příjmů samo o sobě nesnižuje průměr výdělků, z něhož se důchod vypočítává. Pokud člověk současně nepracuje, nepřibývají mu ale další roky pojištění a výsledný státní důchod proto může být nižší.