Brusel brojí proti eternitovým střechám. Chalupáře a majitele starších domů čekají tvrdší pravidla

Evropa přitvrzuje v boji proti azbestu a změna tvrdě dopadne i na české chalupáře, kutily a majitele starších domů. Od letošního ledna totiž začala platit nová pravidla, podle nichž musí jakoukoli manipulaci s eternitem nebo jinými materiály obsahujícími azbest předem hlásit na Krajské hygienické stanici i lidé, kteří si střechu opravují sami. Při neodborné manipulaci hrozí zdravotní rizika, problémy s likvidací nebezpečného odpadu a pokuty v řádu stovek tisíc korun, jelikož uvolněný azbest má škodlivé účinky na lidské zdraví.

Eternitové střechy jsou v Česku stále běžné hlavně na starších rodinných domech na venkově, garážích a hospodářských budovách. Na začátku letošního roku přitom začala pro majitele nemovitostí platit tvrdší pravidla pro opravy nebo odstraňování eternitu. Nově se musí hygienikům a úřadům hlásit i lidé, kteří si střechu sundávají a opravují sami svépomocí. Příslušný formulář k nahlášení krajským hygienickým stanicím lze najít ZDE.

A proč je eternit nebezpečný? Tento stavební materiál totiž obsahuje azbestová vlákna, která jsou nebezpečným karcinogenem, jenž může při vdechnutí způsobit vážná onemocnění plic nebo rakovinu. Největší nebezpečí vzniká během řezání, lámání a bourání starých desek, jelikož se zdraví škodlivý prach dostává do vzduchu.

Nová povinnost vychází z evropské legislativy zaměřené na ochranu zdraví před azbestem. Český stát následně upravil pravidla tak, aby se nevztahovala jen na firmy a podnikatele, ale i na běžné občany, kteří se pustí do rekonstrukce svépomocí. Dosud musely práce s azbestem hlásit především specializované firmy a řemeslníci. S tím je ale konec. Nově musí manipulaci oznámit hygienické stanici i majitel rodinného domu, který se rozhodne sundat staré eternitové desky ze střechy garáže nebo kůlny.

„Ochrana před expozicí azbestu patří k prioritám Evropské unie,“ uvádí dokument. Dále není třeba čekat na žádné povolení nebo rozhodnutí úřadů, povinností je pouze ohlášení. Podle nových pravidel musí fyzické osoby nahlásit práce nejméně tři dny předem, firmy dokonce třicet dnů před zahájením prací. Nejde přitom o žádost o povolení. Hygienici pouze požadují informaci o tom, kde a jak bude s nebezpečným materiálem nakládáno a jak bude zajištěna ochrana zdraví. Pokud je vše správně nahlášeno, tak práce může začít.

Klíčové je, že zákon neřeší samotné vlastnictví azbestu, ale riziko jeho uvolnění do ovzduší. Pokud stará eternitová střecha leží desítky let bez zásahu, stát nezasahuje. Jakmile však člověk začne desky řezat, bourat, vrtat nebo sundávat, vzniká podle legislativy zdravotní riziko. Azbestová vlákna jsou mikroskopická, lidským okem neviditelná a mohou po vdechnutí způsobit rakovinu plic, pohrudnice nebo hrtanu. Nemoci se navíc často projeví až po desítkách let. Podle evropských statistik je souvislost s expozicí azbestu v členských státech EU uznána až u 78 % případů rakoviny souvisejících s výkonem povolání, uvádí Ministerstvo zdravotnictví ČR.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na trhu práce je hlad po technických oborech. Hledají se lidé do stavebnictví

Právě na to nyní úřady výrazně upozorňují. Hygienici mohou při nenahlášených pracích uložit pokuty v řádu desítek až stovek tisíc korun. U firem mohou sankce vystoupat ještě výrazně výš do milionových částek. Kontroloři navíc mohou práce okamžitě zastavit a nařídit nápravná opatření. Další problém nastává při likvidaci odpadu. Azbest nesmí skončit na běžné skládce ani v příkopu za vesnicí. Nelegální likvidace může být posuzována nejen jako přestupek, ale i jako trestný čin.

Řada lidí přitom ani nemusí tušit, že azbest doma vůbec má. Eternitové střechy, fasádní desky, staré izolace nebo stoupačky byly v Československu běžnou součástí staveb až do 90. let. Podle odhadů se azbest stále nachází na statisících objektů po celé republice. Laik často nepozná, zda materiál skutečně obsahuje nebezpečná vlákna. Odborníci proto doporučují laboratorní rozbor, který ale stojí několik tisíc korun.

Samotné odstranění eternitu je navíc technicky i finančně náročné. Materiál musí být průběžně zvlhčován, nesmí se lámat ani řezat a pracovníci musí používat ochranné obleky, rukavice a respirátory s filtrem P3. Demontované desky se následně balí do neprodyšných obalů a odvážejí na specializované skládky. Náklady na legální likvidaci běžné střechy se mohou pohybovat v desítkách tisíc korun (1600 až 8500 korun za tunu).

SOUVISEJÍCÍ: Stavaři trpí kvůli nezájmu o technické obory. Stát chce vrátit dílny i matematiku do osnov

Zpřísnění pravidel tak pravděpodobně dopadne především na majitele starších domů na venkově, kde jsou eternitové střechy stále běžné. Stát tím zároveň vysílá jasný signál, že éra „rychlých oprav po domácku“ u azbestu definitivně končí, přesto ale existují výjimky v podobě menších, drobných a krátkodobých prací, kdy vzniká minimální kontakt s azbestem.