Příplatky za miliardy. Ostřelované snížení platů státu je jeden z jeho největších výdajů

Stát se v rámci svého šetření ve velkém pustil do krácení platů ve veřejné sféře. Ty chce ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou pro příští rok podle předběžného návrhu snížit všem zaměstnancům státu o 4 až 5 procent, krácení pak vzhledem k vývoji veřejných financí hrozí už letos. Krok vlády mnozí včetně opozice kritizují, objem vydávaných peněz a státem nabíraných lidí nicméně pravidelně narůstá. S různými příplatky pak výdaje na platy tvoří jednu z největších položek ve státním rozpočtu.

Ministerstvo financí konkrétně předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2024, který počítá se schodkem 235 miliard korun. Navrhovaný rozpočet kvůli stavu veřejných financí počítá se snížením celkového objemu prostředků na platy ve státní správě o čtyři procenta. O pět procent by se měly snížit stupnice platových tarifů ve veřejném sektoru.

Opozice a další kritici kabinetu se proti tomu bouří. „Propad reálných mezd pokračuje. V prvním čtvrtletí meziročně o 6,7 %. Platy ve vzdělávání klesly o 10,7 %. Udržet si životní úroveň z dob před vládou Petra Fialy je pro většinu domácností nemožné. A do toho chce Zbyněk Stanjura snížit tarify ve veřejném sektoru o 5 %. Nepřijatelné,“ uvedla kupříkladu exministryně financí Alena Schillerová z hnutí ANO.

Narážela tím na to, že platy a mzdy letos v prvním čtvrtletí rostly o takřka devět procent, inflaci ale ani tak nedohnaly. „Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla v letošním prvním čtvrtletí dle našeho předpokladu meziročně o 8,6 procenta, na 41 265 korun. Vzhledem k inflaci, která v prvním čtvrtletí letošního roku dosáhla 16,4 procenta v meziročním vyjádření, však mzdy reálně klesly, a to o stále poměrně výrazných 6,7 procenta,“ vysvětluje ekonom Lukáš Kovanda.

Jeden z největších výdajů

Platy a doprovodné vyplácení nicméně stále patří k hlavním výdajům státu. Modelový příklad. Řadový zaměstnanec spadající pod jedno z ministerstev může vydělávat třeba 22 tisíc korun hrubého měsíčně. S příplatky by to pak činilo 35 tisíc korun. Náklady na státní zaměstnance pak dlouhodobě rostou. V roce 2021 jich dle oficiálních čísel bylo 471 325 a vydávalo se na ně 245,5 miliard. O rok později už bylo zaměstnanců státu 477 178 a náklady na ně poskočily na 253,2 miliardy.

Zaplacení zaměstnanců a bonusy patří pod mandatorní, a především kvazimandatorní výdaje státu. Obě položky se průběžně navyšují. Mandatorní výdaje mezi rokem 2022 a plánem pro rok 2023 narostly o 120 miliard a kvazimandatorní asi o 32 miliard.

Samotné platy a doprovodné finance přitom patří k největším položkám ve státních výdajích. Dle druhů jde o čtvrtý, pátý největší výdaj. Konkrétně podle plánu pro rok 2023 stát vyplácí na „platy a podobné související výdaje“ 166,7 miliardy korun. Suverénně nejvíce jde vždy na důchody, letos je konkrétně naplánováno 858,1 miliardy.

Bez příjmů evropské unie a finančních mechanismů pak zaplacení státních zaměstnanců tvoří dokonce druhý největší výdaj. Položka „Platy včetně příslušenství bez EU a FM“ má letos spolknout 355,8 miliardy. Příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů představují již proplacený podíl EU/FM na financování společných programů s Českou republikou.

Stát chce sekat

Předběžný návrh ministerstva financí pro rok 2024 počítá s tím, že by platy klesly úplně všem a nemalá část resortů by navíc měla propouštět. Nejvíce, asi 7,9 miliardy by právě na platech mělo ušetřit ministerstvo školství. Dále pak ministerstvo vnitra 2,9 miliardy a ministerstvo práce a sociálních věcí 1,1 miliardy. Celkově se má ušetřit přibližně 16 miliard. Propustit asi 2200 lidí má opět ministerstvo práce, okolo tisícovky pak znovu vnitro a také resort pro místní rozvoj. Naopak nabírat má ministerstvo obrany, a to asi 1200 lidí.

Vzhledem ke květnovému plnění státního rozpočtu je nicméně pravděpodobné, že stát bude muset hledat úspory už letos. Schodek státního rozpočtu se totiž v květnu prohloubil na 271,4 miliardy korun z dubnových 200 miliard korun. Za celý rok je přitom stanovený na 295 miliard. „Když jsme před pár týdny představili ozdravný balíček, řekli jsme, že začneme s hubnoucí kúrou sami u sebe a více než 20 miliard korun uspoříme příští rok na platech a na provozu státu. Myslím, že nejméně stejně vysokou částku ale musíme vzhledem k vývoji hospodaření státu ušetřit na výdajích ještě letos,“ uvedl Stanjura.

O výši platů se ještě povedou koaliční diskuze. Některé ministry totiž návrh ministerstva financí popudil, víc jsme psali kupříkladu zde. Ve hře je navíc dále ještě úprava platových tabulek, které stanovují výši výdělků ve veřejném sektoru. Vyšší by podle ministra práce Mariana Jurečky měly být třeba nástupní platy pro mladé, odstranit se mají tarify pod minimální mzdou.