Zákaz mobilů ve školách rozděluje Česko. Pomůže dětem, nebo jde o zbytečný zákon?

Česká vláda udělala další krok k jedné z nejdiskutovanějších změn ve školství posledních let. Kabinet tento týden podpořil novelu školského zákona, která má dětem na základních školách a v mateřských školách zakázat používání mobilních telefonů a dalších elektronických komunikačních zařízení nejen během vyučování, ale také o přestávkách, ve školních družinách, klubech nebo jídelnách. Pokud návrh projde Parlamentem, nová pravidla by měla začít platit od září 2027.

Na první pohled jde o razantní změnu. Ve skutečnosti ale vláda především sjednocuje pravidla, která už dnes fungují na řadě českých škol. Rozdíl spočívá v tom, že zatímco dosud záleželo na rozhodnutí jednotlivých ředitelů a školních řádů, nově by zákaz vycházel přímo ze zákona.

Nejde jen o mobily

Přestože se v politické debatě mluví hlavně o mobilních telefonech, novela se týká širší skupiny zařízení. Podle odborného serveru CHIP zákaz zahrnuje také tablety, chytré hodinky nebo jiná elektronická komunikační zařízení, pokud neslouží přímo k výuce nebo nejsou využívána ze zdravotních důvodů. Stejně tak zůstává zachována možnost, aby učitel zařízení při výuce využil jako vzdělávací pomůcku. Nejde totiž o absolutní zákaz technologií ve školách, ale o omezení jejich běžného používání ve volném čase během školního dne.

Ještě letos na jaře vláda odmítla opoziční návrh obdobného zákazu s argumentem, že školy už dnes mohou používání mobilních telefonů upravovat samy prostřednictvím školních řádů. Ministr školství Robert Plaga tehdy zdůrazňoval, že stát chce školám poskytovat hlavně metodickou podporu, nikoliv další regulaci. O několik měsíců později však přichází vláda s vlastním návrhem, který zavádí prakticky stejný princip přímo do školského zákona. Rozdíl kabinet vysvětluje tím, že zákonná úprava odstraní nejistotu ředitelů a nastaví jednotná pravidla pro všechny školy.

Inspirace ze zahraničí

Česká republika přitom není první zemí, která podobnou regulaci připravuje. Mobilní telefony už omezují nebo zakazují školy například ve Francii, Nizozemsku, Itálii či některých spolkových zemích Německa. Řada evropských států argumentuje především zhoršující se schopností soustředění žáků, rostoucím vlivem sociálních sítí a kyberšikanou. Právě francouzský model bývá v posledních měsících často uváděn jako jeden z příkladů přísnější regulace digitálních technologií mezi dětmi.

Experti upozorňují, že klíčová bude především výuka digitální gramotnosti, práce s technologiemi a prevence závislostí na sociálních sítích. Jinými slovy – děti se podle nich musí naučit technologie používat bezpečně a smysluplně, nikoliv pouze v době školního vyučování.

Kritici: školy už potřebné pravomoci mají

Ne všichni ale vládní návrh vítají. Nejvýraznější připomínku v připomínkovém řízení uplatnil dětský ombudsman Martin Beneš. Podle něj je zákonná regulace nadbytečná, protože školy mohou používání mobilních telefonů upravit už dnes prostřednictvím školních řádů. Podle kritiků tak novela vytváří další zákonnou povinnost tam, kde už nyní existují dostatečné nástroje. Zastánci naopak tvrdí, že jednotná pravidla zabrání sporům mezi školami a rodiči a ředitelům poskytnou silnější právní oporu.

Také reakce veřejnosti jsou rozdělené. Na sociálních sítích převažují dva základní postoje. Jedna skupina diskutujících zákaz podporuje. Argumentuje tím, že děti během přestávek místo vzájemné komunikace sledují TikTok nebo Instagram a mají stále větší problém udržet pozornost při výuce. Někteří učitelé v internetových diskusích popisují, že mobilní telefony představují každodenní problém při organizaci vyučování.

Druhá skupina naopak upozorňuje, že zákaz nic nevyřeší bez větší role rodičů. Podle těchto názorů je důležitější děti učit zdravému používání technologií než jejich používání administrativně zakazovat. Objevují se také obavy, že stát přenáší odpovědnost za výchovu na školy.