Přísné podmínky pro Ukrajince. Trvalý pobyt dostanou sotva 4 % uprchlíků v Česku

Ukrajinští uprchlíci, kteří po vypuknutí ruské agrese našli v České republice útočiště, se stali důležitou součástí zdejší ekonomiky. Firmy proto apelují na vládu, aby jim umožnila delší setrvání a jistotu budoucnosti. Ministerstvo vnitra sice nabídlo možnost získat zvláštní dlouhodobý pobyt, který by mohl vést až k trvalému usazení, podmínky jsou ale nastaveny tak přísně, že je splnilo jen 15 tisíc lidí. To představuje necelá čtyři procenta ze zhruba 391 tisíc Ukrajinců, kteří v Česku žijí, píše zpravodajský server Novinky.cz.

„Číslo je velmi nízké. Integrace Ukrajinců je takový úspěch, že bychom měli jistotu dlouhého pobytu nabídnout drtivé většině z nich,“ upozorňuje Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. Ti, kteří zvláštní povolení nezískali, mohou nadále zůstat díky režimu dočasné ochrany. Ten se ale prodlužuje vždy jen na jeden rok a není jasné, jaká bude situace po skončení války nebo při uzavření příměří. Nejistota tak přetrvává nejen pro samotné uprchlíky, ale i pro jejich zaměstnavatele.

Podmínky pro dlouhodobý pobyt se ukázaly jako velmi náročné. Žadatel musí prokázat roční příjem alespoň 440 tisíc korun hrubého, tedy zhruba 36 600 korun měsíčně. Pokud jde o rodiče s dětmi, částka se ještě navyšuje – například matka s jedním dítětem musí prokazovat více než 45 tisíc korun měsíčně. K tomu nesmí žadatel čerpat humanitární dávky a musí mít vyrovnané zdravotní pojištění.

Podle ministerstva vnitra podalo žádost téměř 47 tisíc domácností, celkem asi 80 tisíc lidí. „Základní podmínky nesplnilo 35 procent domácností. Dalších 45 procent neprošlo kvůli nedostatečným příjmům,“ uvedl mluvčí resortu Adam Rözler podle serveru Novinky.cz. Výsledkem je, že zvláštní dlouhodobý pobyt nakonec získalo jen 15 tisíc lidí, z toho většina jsou ekonomicky aktivní uprchlíci. Přes pětinu z nich tvoří lidé žijící v Praze.

Kritici dlouhodobě upozorňují, že nastavené příjmové hranice jsou pro většinu uprchlíků nedosažitelné. „V těchto příjmových kategoriích se pohybují pouze jednotky procent uprchlíků, obvykle celé rodiny, kde pracuje více členů,“ připomněla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

VOLEBNÍ STUDIO: Přijďte debatovat o výsledcích voleb s redakcí Týdeníku Echo a Echo24

Ve druhém čtvrtletí letošního roku odvedli Ukrajinci do státní pokladny 7,6 miliardy korun, zatímco na dávkách čerpali jen 3,8 miliardy. „Ukrajinci do našeho rozpočtu přispívají více, než nás stojí pomáhat jejich krajanům,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Další postup zůstává otevřený. „Po vyhodnocení první vlny vláda rozhodne, zda vypíše další kolo registrací a za jakých podmínek,“ dodal mluvčí ministerstva vnitra Rözler. Uprchlíci i zaměstnavatelé tak dál čekají, zda stát nastaví pravidla příznivější k dlouhodobé integraci.

Na to upozorňuje i hlavní ekonom Investika Vít Hradil. Ten tvrdí, že by uprchlíci mohli pomoci vyřešit problém s nedostatkem pracovní síly a stárnutím populace. "Průměrný věk ukrajinských uprchlíků činí 28 let, zatímco český průměr je zhruba 43 let. S jejich příchodem tedy česká populace omládla, což pomáhá tlumit náš demografický problém. Je navíc všeobecně známo, že některé sektory na pracovnících z Ukrajiny do značné míry stojí a jejich absence by zde způsobila významné problémy," uvedl Vít Hradil už dříve pro deník Echo24.

Jejich integrace pravděpodobně nebude zcela bezproblémová, přestože nám jsou Ukrajinci jazykově i kulturně blízko. "Existuje dobrá šance, že na střednědobém horizontu uprchlíci a jejich potomci se zbytkem společnosti zcela splynou. V momentě, kdy se většina vyspělých zemí potýká se stárnutím společnosti a horečně vymýšlí, jak zvýšit porodnost, tak může pro nás příchod statisíců relativně mladých a snadno integrovatelných uprchlíků představovat velkou výhodou," podotkl Hradil.