Znepokojivá simulace: I s 15 tisíci vojáků by mohl Putin dostat NATO do krize

Je Rusko schopné už letos zaútočit na NATO a dosáhnout vítězství? Rozsáhlá simulace konfliktu, kterou sehráli odborníci, přinesla znepokojivý výsledek. I relativně malá ruská síla by mohla Alianci dostat do existenční krize. Analýza, jež vyvolala pozornost i ve Spojených státech, má být jedním z témat začínající Mnichovské bezpečnostní konference.

Simulaci připravil německý deník Die Welt ve spolupráci s „German Wargaming Center“ Univerzity Bundeswehru v Hamburku. Renomovaní experti a politici v ní podle deníku Bild převzali role Ruska, jednotlivých evropských zemí i samotného NATO a krok za krokem modelovali eskalaci konfliktu. O výsledcích informoval také americký list The Wall Street Journal.

Záminka: humanitární krize v Kaliningradu

Roli ruského náčelníka generálního štábu převzal rakouský vojenský analytik Franz-Stefan Gady, který připravil plán útoku. „Ve scénáři to bylo tak, že v létě 2026 dojde k příměří a Rusko pak má několik měsíců na doplnění, přeškolení a přesuny svých jednotek,“ popsal. Příměří na Ukrajině je sice křehké, ale Moskva už podle modelu nepotřebuje všechny síly na frontě.

Klíčovým prvkem scénáře je záminka vytvořená Kremlem. Ruský prezident Vladimir Putin údajně vyhlásí humanitární krizi v exklávě Kaliningrad a pod záminkou vytvoření „humanitárního koridoru“ vpadnou ruské jednotky do Litvy. Obsazují strategicky důležité město Marijampolė.

Reakce Západu je podle simulace pomalá a nejednotná. Spojené státy nepovažují situaci okamžitě za jasný případ aktivace článku 5 o kolektivní obraně. Německo váhá, Polsko mobilizuje, ale vojensky nezasahuje. Ruské drony a miny mezitím blokují klíčové dopravní trasy, takže jednotky NATO v regionu nemohou efektivně reagovat. Výsledkem je, že Rusko s relativně malým počtem vojáků obsadí část Pobaltí a paralyzuje Alianci.

Útok bez invaze

Vojenský analytik Gady upozorňuje, že k dosažení vojenských cílů by Rusko ani nemuselo přímo vpadnout do pobaltských států. „K dosažení vojenských cílů v Pobaltí nemusí Rusko vpadnout do Litvy, Lotyšska nebo Estonska. Může si vytvořit z Běloruska a z Kaliningradu takzvanou palebnou kontrolu,“ vysvětluje. To znamená, že klíčové oblasti by byly pod neustálou hrozbou raket, dělostřelectva a dronů, což by protivníka odradilo od zásahu. „K tomu Rusko v Pobaltí nepotřebuje ani jediného vojáka,“ dodává.

Podle simulace však není hlavním problémem vojenská síla Ruska, ale reakce Západu. V prvních 48 hodinách se Spojené státy nerozhodnou vojensky zasáhnout, a odpovědnost tak padá na evropské státy. Ani Německo ani Polsko se však k přímé vojenské pomoci Litvě neodhodlají.

Cíl: zdiskreditovat NATO

Rusko by podle expertů dostalo evropské lídry do těžkého dilematu. „Opravdu chcete riskovat své jednotky a vysoké ztráty, abyste ochránili Pobaltí?“ shrnuje Gady logiku ruského postupu.

Důsledky by podle něj byly pro NATO i Evropskou unii devastující. „Válečným cílem Ruska v Pobaltí je zdiskreditování NATO jako aliance a oslabení Evropské unie. Toho lze dosáhnout, pokud věrohodně ukáže, že NATO a další státy EU ve skutečnosti nemohou udělat mnoho, když Rusko řekne: Odřízneme Pobaltí od zbytku Evropy,“ uvedl.

Autoři simulace zdůrazňují, že jde o hypotetický scénář, nikoli předpověď. Smyslem podobných modelů je odhalit slabiny a připravit se na krizové situace.