Evropě i Česku chybí plyn. Naději přináší rumunský gigant, Praha ho dostane přes sousedy

Česká republika i další evropské země vstupují do léta s nižšími zásobami plynu než před rokem. Tuzemské zásobníky jsou zaplněny výrazně méně než ve stejném období loni a vláda jedná s obchodníky o tom, jak zajistit dostatek suroviny pro nadcházející topnou sezonu. Současně se zvyšují naděje na nový významný zdroj plynu z rumunského projektu Neptun Deep v Černém moři, o jehož produkci už projevily zájem Německo, Slovensko, Maďarsko i Moldavsko. A ve hře je i Praha.

Podle aktuálních údajů bylo ve středu ráno v českých zásobnících uloženo 33,87 procenta jejich kapacity. Ve stejném období loňského roku to bylo 45,48 procenta. Rozdíl tak činí téměř 12 procentních bodů.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) však upozorňuje, že samotná aktuální naplněnost nevypovídá o budoucím stavu zásob. Podle něj je již rezervována většina skladovacích kapacit. „Jednáme se všemi o jízdním řádu doplňování zásob, ale nemůžeme to veřejně komentovat, jde o náročné konkurenční prostředí. Jinak vtlačování odpovídá i ostatním zemím Evropy,“ uvedl Havlíček pro Echo24.

Rumunský plyn by však podle energetiků neměl být vnímán jako přímá náhrada hlavních dovozních tras do Česka, ale spíše jako další doplňkový zdroj. Upozorňuje na to i Jiří Matoušek, marketingový ředitel a člen správní rady společnosti Centropol. „Nový zdroj zemního plynu z Černého moře posílí zejména ekonomiku v Rumunsku,“ uvedl Matoušek pro Echo24. Připomněl, že Rumunsko je už dnes druhým největším producentem zemního plynu v EU a zhruba ze tří čtvrtin pokrývá spotřebu vlastní těžbou. Přebytky určené na export se podle něj odhadují na 4 až 5 miliard metrů krychlových ročně.

Pro srovnání, jde přibližně o 4,5 procenta objemu, který do Evropy dodává Norsko. Česká spotřeba plynu přitom v roce 2025 dosáhla 7,5 miliardy metrů krychlových. „Samozřejmě i pro ČR dává smysl se zajímat o nový evropský zdroj zemního plynu,“ dodal Matoušek s tím, že se k nám dostane automaticky přes Rakousko nebo Slovensko.

Situaci komplikuje napětí na světových trzích související s krizí na Blízkém východě a omezením dopravy v oblasti Hormuzského průlivu. Obchodníci navíc nemají silnou motivaci nakupovat plyn do zásobníků, protože současné ceny plynu jsou vyšší než ceny kontraktů na příští zimu.

Projektový ředitel společnosti EGÚ Michal Kocůrek upozornil, že „vzhledem k negativní situaci, která komplikuje vtláčení do zásobníků především kvůli aktuálně dražšímu plynu než v období nadcházející zimy, je ochota obchodníků nakupovat a vtláčet plyn do zásobníků omezená“.

Podle něj by se situace mohla změnit, pokud by se zimní ceny plynu dostaly nad úroveň letních kontraktů. „Obchodníci dostanou přirozený impuls k masivnějšímu vtláčení. V opačném případě mohou samozřejmě státy nabídnout kompenzace pro ty, kteří vtláčejí i s předem očekávanou ztrátou. Tento model máme i v ČR připravený již od roku 2022,“ uvedl Kocůrek.

Rumunsko chce zdvojnásobit těžbu plynu

Významnou pomocí pro střední Evropu by mohl být rumunský projekt Neptun Deep v Černém moři. Jde o jedno z největších nalezišť zemního plynu v Evropské unii s odhadovanými zásobami okolo 100 miliard metrů krychlových plynu.

Začátkem května začala výstavba 160 kilometrů dlouhého podmořského potrubí, které propojí těžební plošiny s pevninou. Produkce by měla odstartovat v roce 2027.

Podle agentury Reuters projekt po spuštění zdvojnásobí rumunskou těžbu plynu a z Rumunska udělá čistého vývozce této suroviny. Plyn by měl proudit nejen do Rumunska, ale také do Německa a Moldavska. Zájem už projevilo i Slovensko.

Generální ředitelka společnosti OMV Petrom Christina Verchereová označila projekt za strategický pro celou Evropu. „Připomíná nám, že pokud máme přístup k vlastním evropským zásobám zemního plynu, měli bychom je rozvíjet a zajistit, aby se dostaly na trh,“ uvedla při zahájení prací.

Také šéf společnosti Romgaz Razvan Popescu zdůraznil, že projekt pokračuje podle plánu. „To, že jsme zahájili pokládku potrubí, ukazuje, že jsme na správné cestě k dokončení projektu,“ řekl.

O rumunský plyn stojí i Maďarsko

Nejaktivněji zatím jedná o budoucích dodávkách Maďarsko, píše server AzerNews. Státní energetická skupina MVM podle dostupných informací vyjednává s firmami OMV Petrom a Romgaz o dlouhodobých kontraktech na dodávky plynu z Neptun Deep.

Budapešť by mohla odebírat až jednu miliardu metrů krychlových plynu ročně, což by nahradilo zhruba pětinu až čtvrtinu současných dovozů z Ruska. Maďarsko se tak snaží snížit svou závislost na ruských dodávkách, které dosud tvoří páteř jeho energetického mixu.

Energetičtí analytici považují rumunský projekt za jeden z nejdůležitějších kroků ke zvýšení energetické bezpečnosti ve střední a východní Evropě. V době, kdy se Evropská unie stále snaží zbavit závislosti na ruském plynu a současně čelí novým geopolitickým rizikům na Blízkém východě, může právě plyn z Černého moře představovat jeden z klíčových alternativních zdrojů pro region včetně České republiky.